DEMONSTRACE NA PODPORU AUTONOMNÍHO CENTRA KLINIKA
https://vimeo.com/114309729

MTO: nechápu, co nechápeš - záměrně se ptaj lidí, kteří řeknou něco skandálního (o romech třeba krásně mluví "levicový" senátor doubrava nebo tomio). lenka procházková pak spojila vatikán se sudetskými němci, v tom není nijak originální, podobně fungovala státně socialistická propaganda. podobně mluvil i pan europoslanec keller, který varoval, že když zvolíme KS, po církevních restitucích přijdou další a majetek se vrátím těm ošklivým němcům

co se týká KS staršího, o něm se ví, že byl nahnědlej (ale dolfusovsky, ne nacisticky), s těmi lety to je, co já vím, docela sporné. nevylučuji to, ale vycházel bych i z jinejch zdrojů než z polanského. tábor byl zřízen totiž těsně před okupací, romský se z něho stal v roce 42. celkově mi přijde plodnější upozorňovat na rasismus a odpovědnost celé společnosti (včetně etnického nacionalismu poválečného), než vyzývat k omluvě již značně vyčpělého exponenta pravice, i když jeho otec zřejmě menší či větší odpovědnost měl (dost možná za zřízení kárného tábora v roce 39, za spolupráci s nacisty bych zrovna jeho ale rozhodně neobviňoval)

Arnošt Novák: Každé město potřebuje svoji Kliniku - Deník Referendum
http://denikreferendum.cz/clanek/19306-kazde-mesto-potrebuje-svoji-kliniku

vice

Gunsmithcat's DeviantArt Gallery
http://gunsmithcat.deviantart.com/gallery/

Výstava v pasáži Vzájemnost

Milan Mikuláštík - "Passagenwerk"
28.11. 2014 - 9.1. 2015

"Passagenwerk" je minimalistickou site-specific instalací vytvořenou pro konkrétní místo galerie Vzájemnost. Galerie se nachází v pasáži procházející budovou postavenou ve dvacátých letech 20. století na základě architektonického návrhu prof. Antonína Engela, významného českého architekta. Budova je součástí monumentálního Engelova urbanistického řešení Dejvic a Bubenče s centrálním prostorem Vítězného náměstí. Tento projekt zůstal pouze torzem a plánovaný tvar náměstí není dodnes uzavřen, přesto se prostorová koncepce Dejvic stala největším urbanistickým dílem moderní Prahy. Fragmentárnost Vítězného náměstí je do jisté míry příznačným symbolickým výsledkem selhání velkorysých utopických plánů moderny – plánů na dokonalý racionálně řízený a fungující svět, které ztroskotaly v racionálně vyprojektovaných plynových komorách Auschwitzu během Druhé světové války.

Název instalace "Passagenwerk" odkazuje k jinému monumentálnímu torzu evropské moderny - stejnojmennému nedokončenému textu německého židovského filosofa Waltera Benjamina, satelitního člena vlivné neomarxistické Frankfurtské školy, jejíž "kritická teorie" je jedním z nejvýznamnějších příspěvků dvacátého století k analýze společnosti. Benjamin na Passagenwerk pracoval od roku 1927 až do své předčasné smrti v roce 1940. Plánovaná kniha se měla zabývat městským životem Paříže, pro kterou se během devatenáctého století staly typickými právě pasáže, kryté ulice zaplněné krámky s výkladci, prostory na rozhraní exteriéru a interiéru umožňující tzv. flanérům (individualisticky založeným a sociálně dobře situovaným kulturně naladěným tulákům) bezcílně se dlouhé hodiny poflakovat a nasávat atmosféru moderního města.

Výše zmíněné skutečnosti lze vnímat jako myšlenkové pozadí instalace "Passagenwerk". Čtyřiadvacet kovových háčků rozmístěných v pravidelných rozestupech na protilehlých zdech pasáže může být odkazem k moderní společnosti masové produkce, k racionalizované výrobě, racionalizovanému vzdělávání, racionalizovanému zdravotnictví i racionalizovanému industrializovanému zabíjení (může jít o šatnu určenou pro odložení šatů dělníků, školáků, pacientů zdravotního střediska, které sídlí v patře nad pasáží, nebo o připomínku místnosti, v níž si odkládaly své svršky před vstupem do plynové komory oběti šoa). Všechny zmíněné interpretace zůstávají na divákovi. Jisté je, že přítomnost veřejné šatny v průchozí pasáži, v místě, které nikdo nehlídá, v sobě obsahuje značnou dávku absurdity. Instalace "Passagenwerk" může být v neposlední řadě prostou výzvou kolemjdoucím flanérům, aby na prázdné háčky zavěsili nadbytečné kusy svého oblečení, a věnovali je touto cestou (zejména v tuto roční dobu) potřebným.
MM

Vladimír Turner
PARCEL

ze série venkovních instalací ProLuka:
galerie pod vršovickým nebem

mezi ulicemi Krymská a Moskevská /zastávka tram Ruská/

vernisáž 18. prosince 2014 od 18 hodin

pořádají: Čtyři dny + Start Vršovice
prostor poskytli: MČ Praha 10 + Magnolia Invest
www.ctyridny.cz
www.startvrsovice.cz

Chudí hladoví, protože neumějí vařit, prohlásila britská poslankyně. Sklidila kritiku | Evropa
http://www.rozhlas.cz/...otoze-neumeji-varit-prohlasila-britska-poslankyne-sklidila-kritiku--1430598

zítra v NTK

NTKino - Národní technická knihovna
http://www.techlib.cz/cs/2906-ntkino

Revitalizace holokaustu
http://vimeo.com/113989112

Institut kritických studií, Antifašistická akce a Československá anarchistická federace vydávají novou knihu Paula Polanskyho Tábor smrti Lety: Vyšetřování začíná (1992-1995)

Koncetrační tábor Lety u Písku, určený pro osoby žijící cikánským způsobem, řízený a spravovaný výhradně Čechy, je stále rozepsanou kapitolou z dějin českého anticiganismu. Jedná se o nepohodlný příběh, který měl zůstat zapomenut. Příběh českých správců, bachařů i úředníků protektorátu, kteří nebyli jen oběťmi, ale i viníky. Příběh holokaustu Romů, který zorganizovali Češi. V nové knize jím provází americký spisovatel a badatel Paul Polansky – osoba v Česku nepohodlná stejně jako příběh samotný.

Byl to právě Paul Polansky, který na počátku turbulentních 90. let příběh koncentráku v Letech náhodou objevil. V archivech objevil šokující dokumenty a sesbíral příběhy přeživších, které jsou politicky nepohodlné a pro mnohé aktéry i kompromitující. Vyslal do veřejného prostoru porevolučního Česka vlaštovku v naději, že se jí někdo chopí a výzkum dokončí. Dosud se tak nestalo. Mezitím přeživší umírali bez morálního odškodnění a správci a bachaři tábora zase bez potrestání. Ostuda trvá dodnes – u místa tábora stojí vepřín.

Kniha Tábor smrti Lety strhující formou deníkových záznamů autora přibližuje postupné objevování pravdy o koncentráku, a zároveň ukazuje peripetie, kterými Polansky prošel, když se snažil z Let udělat politický problém. Příběhy obětí a viníků z Let se v knize mísí s příběhy vysloužilých i aktivních politiků, disidentů, diplomatů i vrcholových úředníků státu, kteří měli a mají na osud Let rozhodující vliv.

Knihu vydává v prosinci 2014 Institut kritických studií spolu s Antifašistickou akcí (AFA) a Československou anarchistickou federací (ČSAF). Křest knihy proběhne 15. prosince v prostorách galerie Národní technické knihovny v Dejvicích v Praze za účasti autora v rámci výstavy Xenofilia.

Veškerý výtěžek z prodeje knihy bude věnován na kampaň za okamžité zrušení vepřína u místa bývalého koncentračního tábora v Letech.

Paul Polansky — Tábor smrti Lety: Vyšetřování začíná
http://www.lety.info/cs/

https://www.facebook.com/events/1030903516935366/

Tábor smrti Lety: Vyšetřování začíná 1992–1995
https://www.youtube.com/watch?v=0VwPh9LfJR4

MTO: nemyslím si, že by to bylo až tak ot, naopak to sem patří, angažované umění bez politiky je nemyslitelné. minimálně si dovolím na to jednou krátce reagovat, když už jsem to začal, protože to rusko nás myslím odvedlo trochu pryč, i když to s tím souvisí, protože hodně lidem okolo PL imponuje rusko i kvůli své autoritářské povaze a homofobii (podobně jako jim imponuje i maďarsko třeba)

PL sleduju již delší dobu, je to žumpa, která dává záměrně prostor tomu nejhoršímu, co na naší politické scéně je. ne náhodou je nehnědlá, rasistická, islamofobní, homofobní. píší nebo psali do ní takové persóny jako lukáš petřík nebo adam bartoš. pod její křídla patří euarabie či právě protiproud. k mému zděšení jsem zjistil, že s nimi spolupracují i literárky. ruce si tam pomyslně podávají hájek s okamurou a třeba lenkou procházkovou, která bojovala proti církevním restitucím, aby zabránilo návratu těch zlých němců. to, že autoři z PL píšou i jinak a to, že pro ně dělá rozhovory i řada zajímavých lidí možná právě souvisí s nějakým posunem mainstreamu, o kterém psal ondřej slačálek

samozřejmě, že i tín jsou v něčem angažované, protisystémové, levicové - v tom jsou ale nebezpečnější. podobný postup třeba zvolila dsss, pro mne ale ta rasistická a homofobní část zásadně neguje to, co pro mne levice je. podobné názory odmítám legitimizovat, či stát s nimi na jedné lodi. pokud budeme brát PL za relevantní zdroj, nesmíme se divit, že tu chovanec odmítá "etnické muslimy", foldynovi nevadí spolupráce s dsss a pro jednoho z poslanců čssd je homosexualita nemoc (a to jsem byl teď zlej jen na čssd, ksčm má k PL velmi blízko a vesele si notuje v parlamentu s tomiem)

Deset dní, které otřásly Žižkovem | A2larm
http://a2larm.cz/2014/12/deset-dni-ktere-otrasly-zizkovem/

Nádherná Zelená / Belle verte, La (1996) | ČSFD.cz
http://www.csfd.cz/film/38006-nadherna-zelena/