Vím, že to pro pro většinu návštěvníků tohoto auditka možná bude mít neblahé následky, ale přečtěte si Elegantní vesmír od Briana Greena a možná aspoň zčásti pochopíte, proč udělal Faynman chybu, že nevěřil v supersymetrii [stejně jako Einstein v případě kosmologické konstatny - i když tady je ještě hodně prostoru k polemice:]
I největší mozky historie se občas spletou [viz. právě Einstein, který stejně jako Faynman odmítal na skolnku života "nové věci"] a co se mého názoru na Faynmana týče, odmítáním superstrun jen dokázal, že je člověk se svou vlastní hlavou:] Ale aby to nevypadalo, že tohoto génia jen kritizuji [je to i MŮJ oblíbenec;], musím poznamenat, že bez jeho diagramů (ovšem pozměněných kvůli NEbodové povaze strun) by se v jednom okamžiku tato mnohými pro svou složitost nenáviděná teorie (kdo se prosil o dalších 11 rozměrů? K čemu je potřebujeme - nejčastější argumenty odpůrců - vč. Faynmana) nehnula z místa. Nemusíte věřit superstrunám, ale měli byste přijmout fakt, že je to zatím jediná teorie, kterou lidstvo má, jež se příbližila tak blízko popisu přírody [což samozřejmě nezaručuje její správnost, ale lepší než nedělat nic a brečet, že nemůžeme zkoumat nic menšího než Planckova délka...].
Až fyzikové v úzké spolupráci s největšími kapacitami matematiky (jinak to nepůjde) najdou poslední kousek mozaiky finální podoby M-teorie (nebo chcete-li ToE - Theory of Everything) - pokud k tomu v našem věku vůbec dojde:], snad pochopíte, proč je supersymetrie tak mocná zbraň, bez které by lidstvo NIKDY nepřišlo na způsob spojení relativity s kvantovou fyzikou (a fyziky s matematikou). Bez superstrun by věda nebyla tam, kde je. Nejde ani tak o struny samotné (nebo vlastně "brány" - dle novějších poznatků, ale strun v názvu se už asi nezbavíme..), jako spíš o myšlenkové pochody, které k tomuto mylníku vědy vedly. Netvrdím, že je je "lékem na všechno", ale jejím plným pochopením získáte nový pohled na vše. Mě se přečtením Elegantního vesmíru, kde je vše vysvětleno pro naprosté laiky se základní školou, otevřely oči. Jenže ponatky, které Green potřeboval k sepsání tak uceleného (ne však zcela uceleného) rámce, spatřily světlo světa až v devadesátých letech, do té doby byly superstruny jen "vyšší formou filosofie". A tak nějak mám pocit, že většina lidí takhle kouká na tuto teorii i dnes - jako na výplod zoufalých teoretických fyziků, kteří mermomocí chtěli v průběhu druhé poloviny dvacátého století objasnit záhady gravitace na ultramikroskopické úrovni...