• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    RICARDERONAutorská poezie - Výběr
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Lipo

    opouštěl, když se ke mě vzdaloval,
    vlastně jsme se nikdy nesblížili
    dál
    než k povrchu našich těl
    záhadné symboly
    dvou oken, stejných uzlů na záclonách
    dichotomie jak pro měsíc a zemi
    v čase přílivu
    to proto, že vedle sebe stáli
    "jsme jsme(!?!)"
    se neviděli
    ztracenou byla hra na lovce a kořist
    kořist neprchla, nemohla být kořistí k metamorfóze
    místo toho opile hmatala po přirození...

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Nemesis


    Počkej! Stůj!
    Ještě se dívám…
    Ještě mi opona nespadla
    Tečeš mnou
    jako med
    kradený jívám.
    V sále jsou lepkavá sedadla.

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 1.4.2007

    TO USLYŠÍM JEN JÁ

    Přes žebra mezi námi
    Dívám se do očí
    Přes mordu plaňkového plotu
    A mám být ještě rád
    že něco ve mně prasklo

    Až v říjnu náhončí
    budou tlouct do stromů
    Uslyšíš, jak jsem prázdný

    Těch 5063 hodin
    To uslyším jen já
    FIN
    FIN --- ---
    NAVON_DU_SANDAU

    Balada o velké rošádě s lahví

    Chmur dnes již dosti,
    láhvi, sem,
    prohoď mi ráno s večerem.



    Alexandrovci, políčka, pole, flaška vodky, a Enemy at the Gates.

    Otče, úderníče
    do práce choď,
    Matko, hrdinko,
    syny roď.
    Pět set nábojů
    je za denní plat,
    pět set holoubků sivých
    a čtvrt pušky.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    (zachráněno z Emotivní)

    NEMESIS, 4.3.2007

    Inspirace odvedle

    Jak titěrný jsi živote
    Oproť nekonečnu vesmíra
    A když mě domu vez Míra
    A políbil mě za plotem
    Má duše zněla: Máš mě rád?
    V mém prázdném srdci: Máš mě rád?
    A slavík k růži: Máš mě rád?
    A vůkol kolem: Máš mě rád?
    To byl kravál za plotem.
    On s vypouknutým kalhotem
    Mě radši nechal zhrzenou
    Šel domu s tichým klokotem:
    „Husa jedna pitomá…“
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 8.2.2007

    ANIŽ BYCH CHUTNAL SŮL

    Zrajeme jako víno Ze sedmi desetin
    také jsme křtěni vodou
    A žádný prach tam na skříni
    V nějž bych se mohl obrátit

    Suchou nohou
    až tvoje slzy překonám
    Stěží ti ráno rozkrojím chléb
    Aniž bych chutnal sůl
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ZMYJKA, 5.2.2007

    Nešpory

    Z bolesti vzlíná usebrání
    - jak po skle sklenic
    stéká tíseň -
    v jazyku střepy z nevyspání:
    Zlý sen.

    A nahé kosti dlaní.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Corwex
    Čtenář Baudrillarda/Předpověď na noc

    Moc rána na hodinkách
    a oči trochu z lebky
    ve snaze stvrdit
    že jsem

    Výmluva z Ameriky

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FAERTIS, 26.1.2007

    Euforická

    Mám rád pocit euforie
    ať už z chlastu nebo z pyje.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON, 22.1.2007

    Nedělní mše

    V kostelních škamnách
    v parném létě
    bez prádla naschvál sedají

    Ve vůni
    která svazuje tě
    jinak se modlí

    potají
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    LEON_CHAMEAU, 21.1.2007


    Windowlicker

    V krajine cukrových lízaniek
    Je čistota hraníc neúnosná
    Ich hladkosť
    (bez akýchkoľvek vzduchových bublín)

    Tu je ona --
    -- tu on
    Medzi nimi hlad
    Až na kosť

    Nepriechodnosť kontrastných krajín je daná len vytrvalosťou lížiacich sklenenú tabuľu

    Ostré hrany režú v podnebí
    Až na dreň
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Nemesis, 18.1.2007


    POSLYŠTE MORITÁT STRAŠNÝ O PŘESMUTNÝCH UDÁLOSTECH PSANÝ!

    Veškerému krásnému pohlaví k oblíbení
    tisk A. Hanousek v Praze
    zpívá se jako Dovolte bych suše předpokládal.




    V jedné obci nedaleko Hradce
    vzal si mladý Robert krásnou K.
    A ta K. si vzala toho chlapce,
    zmíněného šenka Roberta.

    Poslyšte, co za věci se dály
    hnedle po tom, co se oddali:
    Děly se tam věci nenadálý,
    hlavně teklo krve přemnoho.

    Káťa uměla se v šenku točit -
    - živnost jako růže rozkvétá.
    Co s tolika penězi si počít,
    když to takhle půjde do léta…?

    Avšak ono to tak dlouho nešlo -
    - stalo se, no hrůza mluviti…
    Robertovi do hlavy cos vešlo,
    začal na Kačenku žárliti.

    Pozoroval všechny hosty v šenku,
    jestli přílišně nedivočí,
    a když ňákej mrknul na Kačenku,
    nebezpečně zvedal obočí.

    Usmyslel si, že tu holku schová
    do komůrky, dále od hostí,
    a pak ať se host tak jak chce chová -
    - neschýlí se tu k nemravnostím .

    Avšak ani v noci nemoh spáti
    s pocitem, že mu cos uniká.
    Řekl si, že půjde špiclovati,
    číhati na toho chlípníka.

    Do ruky si on vzal tu sekeru,
    co měl po pradědu Mydláři
    a šel přímou cestou do průseru
    s odhodlaným ksichtem na tváři.

    Když tak nocí po těch chodbách kráčel,
    zmerčil nějakého Mamlasa,
    co se směrem od záchoda vláčel,
    vtom ho Robert seknul do masa.

    V domnění, že mu byl prznit ženu,
    Oddělil mu hlavu od těla.
    A věřte mi, že to nepřeženu,
    vážně teklo krve přemnoho.

    Jen se mrtvý Mamlas k zemi skácel,
    Robert zas sekyru pozvedá,
    vzteklý, že ho Mamlas zakrvácel,
    horká krev se v něm též pozvedá.

    Vydává se do pokojů hostí
    a všechny je k smrti podtíná.
    Přesekává v hostích všechny kosti,
    ohavná to vskutku hostina.

    Pak už zbývá jenom pokoj Káči,
    ženy jeho, coury bezbožné.
    Znečištěn, neb od krve se zmáčil,
    tiše vstoupí a potom rožne.

    Jak jí zvočí, už to na něj kleká,
    nestoudná ho chytla nátura
    a už v duchu vidí mladou Katku
    nahatou čili a natura.

    Katka vzteklá, že ji někdo budí,
    ještě k tomu takhle znečištěn,
    hodí po svém muži starý budík,
    budíkem tím vyrazí ho ven.

    A jak vidí, že má dveře volný,
    vydá se hned kvapně na cestu.
    Přivede strážníky dobrovolný,
    ti odvedou R. do arestu.

    I když hodí se to míň než více,
    zove se ta obec Klatovy.
    Měly by to být spíš Katovice.
    Proč Klatovy, to vám nepovim.

    Taky v obci nedaleko Zbečna
    stala se věc tuze podivná.
    Dalo by se říct, že neskutečná,
    ale to už je píseň jiná…

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Hanna, 19.1.2007


    Úhoř

    Z předsálí
    slíznu ti
    ledový pot.

    Dnes večer jsi dotančila.

    Struna povolí od bolesti,
    už jenom třeš se o parkety
    a štěrbinou mezi
    unikáš.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Zmyjka
    7.12.06

    Co cítíš?

    Na rtech příchuť mandarinky
    a někde uvnitř...
    zlomy.

    Trhliny ve zdech.

    Ty neotvíráš dveře
    - boříš domy...

    postavené na písku.

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 23.11.2006

    ZA DVEŘMI CELÉ NEBE

    Za dveřmi celé nebe křižují hejna havranů
    Říkáme dětem
    Protože na tu dálku nepoznáme vrány
    Protože na tu dálku doufáme
    Že se někdo za nás modlí
    Na celé nebe po dešti

    Desátek snídaně
    Zůstane po nás pod nohama
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    CORWEX, 15.11.2006

    DVĚ OPOŽDĚNÉ


    I.

    Mráz přeexponoval trávu
    za Mánesovým mostem slyším auta
    padat přes okraj světa


    II.

    Sklo nadrcené holou rukou rána
    krvácím z bosých slov
    klopýtám Prahou přes ostnatý drát větru

    V hrdle mám rez
    a rým na tvoje jméno
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ZMYJKA, 9.11.2006

    25.10.06. - Seč

    Listí
    Kreslí mi pod nohy
    Znamení osudu
    Že už tu nebudu
    Že vypršel můj vyměřený čas

    Jako to listí
    Padám ze stromů
    Jak lesy po bouřích
    Jsem plná polomů

    Jako to listí
    Větru napospas
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON, 20.8.2006


    Matce když dceru kradou
    pod rukama
    pod svícnem
    se slzy nestírají

    Ještě včera
    sama spěšně zhasínala svíčky

    FIN
    FIN --- ---
    SLEEPY --- --- 20:09:15 11.8.2006

    Nejlepší je
    Jekot mladý holky, když si ji bereš
    Zezadu a taky ty malý výdechy
    Co dělá na tebe a
    do okna.

    A kavárenská hudba na zimu
    A kouření cigaret
    do tmavejch večerů, ve kterejch se ztrácíte mezi svejma rukama.

    Jak v tranzu sebou cukáte
    A připíjíte si dva dny starým vínem
    Pexeso panelovejch oken
    se převrací a bourá jak domino.

    A kolem se šíří pachuť na rtu
    Závan skořice
    A tvý kundy, lásko.

    Jo, to byly Vánoce, že by se jeden osypal.
    FIN
    FIN --- ---
    RICARDERON --- --- 0:08:37 1.8.2006

    S každým dalším douškem vzduchu
    absorboval jsem ženská ňadra linoucí se kolem stolu v pachu spáleného
    papíru a směsi tabáku a šklíbil se na všechny kolem
    A pak jsem ještě pil
    Každý doušek piva – to byl nasládlý pelyněk
    už není z chmelu jako dřív
    a moh jsem se litovat
    protože alkohol mne otravoval jako já otravoval dřevo
    z nějž lavice byla na níž jsem seděl
    Jed vedle jedu a kdo kouří dostane rakovinu
    Není čas na spaní Není čas na bdění
    „Řekni něco…“
    „Nech toho.“
    Nechal jsem toho už před časem, vzpomínáš?
    Spolkl jsem s pivem sedm slov
    a zuby si cukřil kofolou když hořko došlo v prospěch cukrlátka
    A ženský ňadra se vznášela ve vzduchu tak plná kouře až jsem se zajíkal
    Tak radši mlčet a nebýt dobrý společník
    „Trhni si!“
    Jak kdybych v kofole vymyl si hlavu se mi zdálo
    Tak rychle jsem uvažoval
    a nebylo ani zbla šance že dneska budu chtít spát sám se sebou
    Z kofeinu třeštím oči do tmy a nechci si ani připustit že kolem seděly další průsery
    Jen kousek za kuželem naší lampy a že stačilo o pivo víc
    Vyplavaly by
    Takhle je držím pod čárou ponoru a nahoru je nechám pálit mi žáhu
    Kouření způsobuje rakovinu
    Jorik by mohl vyprávět ale zatím jen být či nebýt
    a neběží tu vůbec o nic
    je to jen další letní noc jež měla přinýst rozuzlení
    Zbude po ní jen střevní kolika
    Tak řekni už kurva – s kolika?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam