• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    RICARDERONAutorská poezie - Výběr
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    CORWEX, 11.7.2007


    Nad jeho rozhlasovou hrou

    On něco říká,
    a jiný mužský hlas mu přitakává,
    a ženský hlas,
    i když by intonace sváděla myslet
    si něco jiného,
    je jenom doplňuje.

    Dechová hudba v pozadí zní jako smích
    arabských komentátorů.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON, 29.6.2007

    Šábesová

    Kromobyčejná sobota
    s nahotou nevýslovnou v oknech naproti

    Sousedka s mopem tančí v nich
    jen vlasy má síťkou oblečené
    a vrásky jako tetování

    Kromobyčejná sobota
    pak zakryl ji tam někdo dlaní

    Co dlaně se nalopotí
    NATASHA
    NATASHA --- ---

    FIN, 27.7.2007


    měsíc dnes plave nízko
    jak poloperla ze žlutého kovu
    dva šílenci řízli čtverec
    nepříčetnou rychlostí
    hledám klidné místo
    myslíte, že tady čůrám proto, jak jsem bohatý?
    pak už mě nezkoušeli okrást
    a já zase miloval
    to Město

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    SORRYLOOKING, 20.7.2007

    UPROSTŘED MĚSTA JE DRUHÉ MĚSTO

    smyl jsem
    tvoje poslední dotyky z kůže.
    plynoměr začal cvakat
    tajné vzkazy.

    uprostřed města je druhé město
    složené z trubek
    stínů
    a z prachu
    a s kápí na hlavě
    a prsty s bříšky z plynoměrů
    zkoumá vnitřky koupelen.

    do bytů s přebytky dechu
    druhé nepřítomné osoby
    klade vajíčka malých smítek
    trubek
    a tmy.


    (15.7. 2007)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    HANNA, 10.7.2007

    Na kafi

    Pozvu ho do zátiší
    na kávu beze slov,
    šum spěchavé clony
    přetrhne nás
    ve třetím doušku.

    A zítra?
    ptal se prázdný šálek,
    když voněl po slečnách
    a černější slova
    visela ve vzduchu.
    NATASHA
    NATASHA --- ---

    MAEROR, 28.7.2007



    vlastně mne neznáš
    a tak jsem
    a tak se stěhuji na staré prostěradlo
    Mé bosé nohy zmazané od hlíny
    nedojdou ve tmě cíle

    tak jsem
    unavený. Uprostřed staré vteřiny
    ustřihnu nitě ve tmě bílé
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Lipo

    opouštěl, když se ke mě vzdaloval,
    vlastně jsme se nikdy nesblížili
    dál
    než k povrchu našich těl
    záhadné symboly
    dvou oken, stejných uzlů na záclonách
    dichotomie jak pro měsíc a zemi
    v čase přílivu
    to proto, že vedle sebe stáli
    "jsme jsme(!?!)"
    se neviděli
    ztracenou byla hra na lovce a kořist
    kořist neprchla, nemohla být kořistí k metamorfóze
    místo toho opile hmatala po přirození...

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Nemesis


    Počkej! Stůj!
    Ještě se dívám…
    Ještě mi opona nespadla
    Tečeš mnou
    jako med
    kradený jívám.
    V sále jsou lepkavá sedadla.

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 1.4.2007

    TO USLYŠÍM JEN JÁ

    Přes žebra mezi námi
    Dívám se do očí
    Přes mordu plaňkového plotu
    A mám být ještě rád
    že něco ve mně prasklo

    Až v říjnu náhončí
    budou tlouct do stromů
    Uslyšíš, jak jsem prázdný

    Těch 5063 hodin
    To uslyším jen já
    FIN
    FIN --- ---
    NAVON_DU_SANDAU

    Balada o velké rošádě s lahví

    Chmur dnes již dosti,
    láhvi, sem,
    prohoď mi ráno s večerem.



    Alexandrovci, políčka, pole, flaška vodky, a Enemy at the Gates.

    Otče, úderníče
    do práce choď,
    Matko, hrdinko,
    syny roď.
    Pět set nábojů
    je za denní plat,
    pět set holoubků sivých
    a čtvrt pušky.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    (zachráněno z Emotivní)

    NEMESIS, 4.3.2007

    Inspirace odvedle

    Jak titěrný jsi živote
    Oproť nekonečnu vesmíra
    A když mě domu vez Míra
    A políbil mě za plotem
    Má duše zněla: Máš mě rád?
    V mém prázdném srdci: Máš mě rád?
    A slavík k růži: Máš mě rád?
    A vůkol kolem: Máš mě rád?
    To byl kravál za plotem.
    On s vypouknutým kalhotem
    Mě radši nechal zhrzenou
    Šel domu s tichým klokotem:
    „Husa jedna pitomá…“
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 8.2.2007

    ANIŽ BYCH CHUTNAL SŮL

    Zrajeme jako víno Ze sedmi desetin
    také jsme křtěni vodou
    A žádný prach tam na skříni
    V nějž bych se mohl obrátit

    Suchou nohou
    až tvoje slzy překonám
    Stěží ti ráno rozkrojím chléb
    Aniž bych chutnal sůl
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ZMYJKA, 5.2.2007

    Nešpory

    Z bolesti vzlíná usebrání
    - jak po skle sklenic
    stéká tíseň -
    v jazyku střepy z nevyspání:
    Zlý sen.

    A nahé kosti dlaní.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Corwex
    Čtenář Baudrillarda/Předpověď na noc

    Moc rána na hodinkách
    a oči trochu z lebky
    ve snaze stvrdit
    že jsem

    Výmluva z Ameriky

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FAERTIS, 26.1.2007

    Euforická

    Mám rád pocit euforie
    ať už z chlastu nebo z pyje.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON, 22.1.2007

    Nedělní mše

    V kostelních škamnách
    v parném létě
    bez prádla naschvál sedají

    Ve vůni
    která svazuje tě
    jinak se modlí

    potají
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    LEON_CHAMEAU, 21.1.2007


    Windowlicker

    V krajine cukrových lízaniek
    Je čistota hraníc neúnosná
    Ich hladkosť
    (bez akýchkoľvek vzduchových bublín)

    Tu je ona --
    -- tu on
    Medzi nimi hlad
    Až na kosť

    Nepriechodnosť kontrastných krajín je daná len vytrvalosťou lížiacich sklenenú tabuľu

    Ostré hrany režú v podnebí
    Až na dreň
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Nemesis, 18.1.2007


    POSLYŠTE MORITÁT STRAŠNÝ O PŘESMUTNÝCH UDÁLOSTECH PSANÝ!

    Veškerému krásnému pohlaví k oblíbení
    tisk A. Hanousek v Praze
    zpívá se jako Dovolte bych suše předpokládal.




    V jedné obci nedaleko Hradce
    vzal si mladý Robert krásnou K.
    A ta K. si vzala toho chlapce,
    zmíněného šenka Roberta.

    Poslyšte, co za věci se dály
    hnedle po tom, co se oddali:
    Děly se tam věci nenadálý,
    hlavně teklo krve přemnoho.

    Káťa uměla se v šenku točit -
    - živnost jako růže rozkvétá.
    Co s tolika penězi si počít,
    když to takhle půjde do léta…?

    Avšak ono to tak dlouho nešlo -
    - stalo se, no hrůza mluviti…
    Robertovi do hlavy cos vešlo,
    začal na Kačenku žárliti.

    Pozoroval všechny hosty v šenku,
    jestli přílišně nedivočí,
    a když ňákej mrknul na Kačenku,
    nebezpečně zvedal obočí.

    Usmyslel si, že tu holku schová
    do komůrky, dále od hostí,
    a pak ať se host tak jak chce chová -
    - neschýlí se tu k nemravnostím .

    Avšak ani v noci nemoh spáti
    s pocitem, že mu cos uniká.
    Řekl si, že půjde špiclovati,
    číhati na toho chlípníka.

    Do ruky si on vzal tu sekeru,
    co měl po pradědu Mydláři
    a šel přímou cestou do průseru
    s odhodlaným ksichtem na tváři.

    Když tak nocí po těch chodbách kráčel,
    zmerčil nějakého Mamlasa,
    co se směrem od záchoda vláčel,
    vtom ho Robert seknul do masa.

    V domnění, že mu byl prznit ženu,
    Oddělil mu hlavu od těla.
    A věřte mi, že to nepřeženu,
    vážně teklo krve přemnoho.

    Jen se mrtvý Mamlas k zemi skácel,
    Robert zas sekyru pozvedá,
    vzteklý, že ho Mamlas zakrvácel,
    horká krev se v něm též pozvedá.

    Vydává se do pokojů hostí
    a všechny je k smrti podtíná.
    Přesekává v hostích všechny kosti,
    ohavná to vskutku hostina.

    Pak už zbývá jenom pokoj Káči,
    ženy jeho, coury bezbožné.
    Znečištěn, neb od krve se zmáčil,
    tiše vstoupí a potom rožne.

    Jak jí zvočí, už to na něj kleká,
    nestoudná ho chytla nátura
    a už v duchu vidí mladou Katku
    nahatou čili a natura.

    Katka vzteklá, že ji někdo budí,
    ještě k tomu takhle znečištěn,
    hodí po svém muži starý budík,
    budíkem tím vyrazí ho ven.

    A jak vidí, že má dveře volný,
    vydá se hned kvapně na cestu.
    Přivede strážníky dobrovolný,
    ti odvedou R. do arestu.

    I když hodí se to míň než více,
    zove se ta obec Klatovy.
    Měly by to být spíš Katovice.
    Proč Klatovy, to vám nepovim.

    Taky v obci nedaleko Zbečna
    stala se věc tuze podivná.
    Dalo by se říct, že neskutečná,
    ale to už je píseň jiná…

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Hanna, 19.1.2007


    Úhoř

    Z předsálí
    slíznu ti
    ledový pot.

    Dnes večer jsi dotančila.

    Struna povolí od bolesti,
    už jenom třeš se o parkety
    a štěrbinou mezi
    unikáš.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Zmyjka
    7.12.06

    Co cítíš?

    Na rtech příchuť mandarinky
    a někde uvnitř...
    zlomy.

    Trhliny ve zdech.

    Ty neotvíráš dveře
    - boříš domy...

    postavené na písku.

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam