SORRYLOOKING --- --- 13:40:15 20.2.2009
Pravda věcí
Únor 20, 2009

Večer
Za tenkou hranicí tmy

Stačí rozostřit
Poztrácet tvary slov

Rozhovor ve vedlejším pokoji
Zní jako nářek.

Maeror
MOKRÁ ČTVRŤ MĚSÍCE

Prší
Na střechách nikdo není
Ulitý tesař hřeje se u topení
v zapadlé hospodě

Prší
Na střechách nikdo není
Andělé domů vrací se po setmění
Žaludek na vodě

Zmyjka
říjen, 2008, venku je mlha

žiju ve výseči pěti metrů
- občas ji protínají lidé -
můj pes se zjevuje a mizí,
prochází zdí

můj pes je bůh
- černý bůh s jantarovýma očima

když přijdeme domů,
lehne si na postel
a spí

můj pes je bůh
- jenom bohové klidně spí,
když svět
pomalu mizí

NANTHEI, 28.9.2008


zas nádech zimy


kdo by se vlastně smál
jenom sněží
a na obálce štempl splínu

den spolkl další jeřabinu
prý chutnám jimi

tobě

stěží

NATASHA, 11.8.2008

Zablesklo

Já bych tě bouřil
Až bys kanula

Visela na kruzích pod očima

Já bych tě kosou o ramena zkrátil
Sušil natřikrát

Ostřice!
V pořezaných prstech
Svítíš nad ránem -

Koleny tě stisknout

Píšťalo
K prasknutí

KID_MCHUTT
haiku

Kozu do vazu
   třískni tupou sekerou
               hostina čeká

Dosažitelná
Ricarderon

Tak nízkou zeď nestavěli jen tak
Mají v ní zazděna všechna přání
aby jim mohla dělit čas
na předtím a potom

KID_MCHUTT

Sny se vrací jako ptáci
dva krkavci bez peří
hloupý ptá se
hloupý dává
hloupý, kdo jim nevěří

Nemesis
Doznívání


ještě to praská ve stromech
- ten pocit po návštěvě

ještě máš

ještě máš

mezi prsty mech

jazyk jako medvěd

a oči po jehličí

je ti - cho

je ti – cho
jen v lese housle klíčí

NEMESIS
Emma Dešti nová (So 1. 3. )

Emma očesala stromy
a teď
jí prší do vlasů

Chodidla přes záhony
nese roj počasů

Emma
se v keřích schová

Déšť kouká podezřele

Emma
je Dešti nová

a Emma

maso

mele.

Zmyjka 18.2.
Hadí

Trochu mi vadí,
když se svlíkám
z kůže, z minula, z přání -
že jsem slepá a zlá

- hadí -

a taky mi vadí
prázdno mezi zítra a kdysi
a hladové krysy

- z těch mívám strach.

NEMESIS, 16.2.2008


Jak listy na podzim,
tak zoufale zlátnu -
a vím, že se opozdím
v myšlenkách na tmu,

v myšlenkách na noci...
Než dojdu na dno, cit

kočičích tlapek
mnou teče, mnou kape.

CORWEX, 12.2.2008


---

Den je
domino vteřin
a noc sám po něm kráčet jak po laně.
Jako ty kostky se spolu rýmujeme:
jen zpola ano,
zpola ne.

UNSEEN, 30.1.2008

25.01.08 (zúčtování III)

co tenhle lesíček?
nebýval kdysi větší?
a plný tajemství...šeptavých mechoskřetů?

archivář mysli zas v šuplících divě křepčí:

"tady sis, hošku, dal svou první cigaretu!
a o dva stromy dál k planému políbení
s půl lahví kahanu schruly se okolnosti..."

archivář dodýchal

pár stromů dnes les není
před litrem nevstanu
a z chlastu bolí kosti...

Tuhle jsem zapomněla vytáhnout, nevím - snad si to domýšlím - ale přijde mi na ten malý rozsah narvaná významem.

RICARDERON, 19.1.2008

Milostná

Nejtěžší bolest cítívám
když kráčím kolem vinohradu

Z modré se mi točí hlava
Ze zelené srdce

SOLIVAGANT, 25.1.2008

ve čvrt na osm se babička dívávala
na zprávy
táhne to k domovu
ten je ale nutný vytvořit
na zbořeném kostele
s vírou nebo bez víry
nosnou cihlou, dívčím úsměvem

- je tolik věcí
pro které bychom zabili
a zatím jen držkou meleme

NEMESIS, 22.1.2008

Autoškolní


Na příští křižovatce
odbočte doleva.
řídíte trochu vratce…
Na příští křižovatce
zelená trvá krátce.
Teplo se rozlévá…
Na příští křižovatce
odbočte doleva.

Nemesis
Liška

Má vůně je rychle pryč
z jeho rukou
zametám po sobě
ebonitové tyče
Jsem těkavá
v zákoutí šroubovic
zůstanu ti
Jako kus jídla
v zubech

SORRYLOOKING --- --- 12:17:27 2.12.2007

běž spát
probudí tě Březinova báseň.

Bosky běhá
v dávno usazené noci.

Plstěné bezvědomí v pokojích
a sirky cizích srdcí
drze posbírané z postelí -
pět vteřin světla u stehna tmy.

Bulvy má ztopořené
jazyk touhou
vyválený v polích -

den tře si bříško
o lhostejnější kraj.