• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    RICARDERONAutorská poezie - Výběr
    FIN
    FIN --- ---
    SORRYLOOKING --- --- 12:17:27 2.12.2007

    běž spát
    probudí tě Březinova báseň.


    Bosky běhá
    v dávno usazené noci.

    Plstěné bezvědomí v pokojích
    a sirky cizích srdcí
    drze posbírané z postelí -
    pět vteřin světla u stehna tmy.

    Bulvy má ztopořené
    jazyk touhou
    vyválený v polích -

    den tře si bříško
    o lhostejnější kraj.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    HANNA, 2.12.2007

    Košile

    Až do pastelova probarvené
    ranní košile nesedí přes ramena

    a přesto se znovu ohlížíš
    za konturami silných slov

    až je mi v nich těsno
    na jedno setkání
    PETR36
    PETR36 --- ---
    Ricarderon
    Reálná

    Celý bílý balet
    je nic proti tomu
    když svlékáš

    černou podprsenku

    MAEROR
    MAEROR --- ---
    RICARDERON 11.10.2007

    Jakási

    Zpívám jen poloviční písně
    z celých bys zesmutněla

    I tak z nich cítíš nikotin
    a všechna cizí těla
    která kdy nebyla mi cizí

    Půl tóny mizí


    PETR36
    PETR36 --- ---
    Ricarderon
    ----------------------

    Řady hrobů

    Procházím hektary hřbitova klávesnice
    Tady hrob pro X hned vedle od C

    Svorně si leží
    svorně vinni

    Náhrobky z bílé slonoviny
    postmoderního věku

    jsou mi trochu k smíchu
    trochu k vzteku
    a tak do nich po nocích
    buším
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Corwex
    - - -

    Držel jsem ve tmě za ruku
    mrtvého Itala
    Černobílé moaré večera
    praskalo v uších

    Ladičku šumu jsem rozbil
    o hranu kolejí

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    KID_MCHUTT

    Střídám se ve fázích
    jako kyvadlo
    modré jsou pilulky
    růžové propadlo
    rudé víno
    psí
    počasí

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Zmyjka
    Náhodný kolemjdoucí III

    Máta mi na okně
    spolykala světlo
    na schodech ze třetího patra
    - ve čtvrtém umřela ta paní
    a v přízemí nesvítí žárovka -
    se míjím.

    Moc pracuju
    nebo jsem tě dlouho nepotkala

    náhodný kolemjdou

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    NIKITAA, 15.8.2007



    Zpomalený záběry,
    snů na odchodu za lepším
    unavených z věčnýho omílání.
    Jako by léto vůbec nebylo,
    když pro něj neukápla mi jediná slza.
    Ani pro sny.

    Litovat by se chtělo,
    plakat nad přeschlou sklizní,
    sčítat míle s láskou v patách,
    jenže jako by léto vůbec nebylo,
    když neukápla mi pro něj jediná slza.
    Ani pro sny.

    Už vím jaký má ryba oči.
    Vodotěsný.
    FIN
    FIN --- ---
    RICARDERON --- --- 21:02:51 3.8.2007

    Dávná

    Je tomu dávno
    Už na loukách nestydnou zmije
    Už rosou se nehasí žal a smutek
    Teď jenom motýli ruce rozkládají
    a nad hlavou zalamují křídla
    když marně skrývají hlavy smrti

    Je tomu dávno
    kdy večery skrývaly v tmách
    naše prozření

    RICARDERON --- --- 2:18:16 13.8.2007

    Propadenou klenbou našich představ dopadá mezi pihy mlhovina
    Lepí se ve vlasech a smutek neustává ve značkování noci
    Ten pach je poznatelný do třetích komnat spánku
    kam jsme se zavírali před chapadly opouštění
    Jenže na smutek jsme nepomyslili
    a tak nás svědí kštice jak týden nemytá
    To proto že za dveřmi kdosi křičí
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    CORWEX, 11.7.2007


    Nad jeho rozhlasovou hrou

    On něco říká,
    a jiný mužský hlas mu přitakává,
    a ženský hlas,
    i když by intonace sváděla myslet
    si něco jiného,
    je jenom doplňuje.

    Dechová hudba v pozadí zní jako smích
    arabských komentátorů.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON, 29.6.2007

    Šábesová

    Kromobyčejná sobota
    s nahotou nevýslovnou v oknech naproti

    Sousedka s mopem tančí v nich
    jen vlasy má síťkou oblečené
    a vrásky jako tetování

    Kromobyčejná sobota
    pak zakryl ji tam někdo dlaní

    Co dlaně se nalopotí
    NATASHA
    NATASHA --- ---

    FIN, 27.7.2007


    měsíc dnes plave nízko
    jak poloperla ze žlutého kovu
    dva šílenci řízli čtverec
    nepříčetnou rychlostí
    hledám klidné místo
    myslíte, že tady čůrám proto, jak jsem bohatý?
    pak už mě nezkoušeli okrást
    a já zase miloval
    to Město

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    SORRYLOOKING, 20.7.2007

    UPROSTŘED MĚSTA JE DRUHÉ MĚSTO

    smyl jsem
    tvoje poslední dotyky z kůže.
    plynoměr začal cvakat
    tajné vzkazy.

    uprostřed města je druhé město
    složené z trubek
    stínů
    a z prachu
    a s kápí na hlavě
    a prsty s bříšky z plynoměrů
    zkoumá vnitřky koupelen.

    do bytů s přebytky dechu
    druhé nepřítomné osoby
    klade vajíčka malých smítek
    trubek
    a tmy.


    (15.7. 2007)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    HANNA, 10.7.2007

    Na kafi

    Pozvu ho do zátiší
    na kávu beze slov,
    šum spěchavé clony
    přetrhne nás
    ve třetím doušku.

    A zítra?
    ptal se prázdný šálek,
    když voněl po slečnách
    a černější slova
    visela ve vzduchu.
    NATASHA
    NATASHA --- ---

    MAEROR, 28.7.2007



    vlastně mne neznáš
    a tak jsem
    a tak se stěhuji na staré prostěradlo
    Mé bosé nohy zmazané od hlíny
    nedojdou ve tmě cíle

    tak jsem
    unavený. Uprostřed staré vteřiny
    ustřihnu nitě ve tmě bílé
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Lipo

    opouštěl, když se ke mě vzdaloval,
    vlastně jsme se nikdy nesblížili
    dál
    než k povrchu našich těl
    záhadné symboly
    dvou oken, stejných uzlů na záclonách
    dichotomie jak pro měsíc a zemi
    v čase přílivu
    to proto, že vedle sebe stáli
    "jsme jsme(!?!)"
    se neviděli
    ztracenou byla hra na lovce a kořist
    kořist neprchla, nemohla být kořistí k metamorfóze
    místo toho opile hmatala po přirození...

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Nemesis


    Počkej! Stůj!
    Ještě se dívám…
    Ještě mi opona nespadla
    Tečeš mnou
    jako med
    kradený jívám.
    V sále jsou lepkavá sedadla.

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR, 1.4.2007

    TO USLYŠÍM JEN JÁ

    Přes žebra mezi námi
    Dívám se do očí
    Přes mordu plaňkového plotu
    A mám být ještě rád
    že něco ve mně prasklo

    Až v říjnu náhončí
    budou tlouct do stromů
    Uslyšíš, jak jsem prázdný

    Těch 5063 hodin
    To uslyším jen já
    FIN
    FIN --- ---
    NAVON_DU_SANDAU

    Balada o velké rošádě s lahví

    Chmur dnes již dosti,
    láhvi, sem,
    prohoď mi ráno s večerem.



    Alexandrovci, políčka, pole, flaška vodky, a Enemy at the Gates.

    Otče, úderníče
    do práce choď,
    Matko, hrdinko,
    syny roď.
    Pět set nábojů
    je za denní plat,
    pět set holoubků sivých
    a čtvrt pušky.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam