UNSEEN --- --- 13:20:04 18.5.2009

20.04.09

víš - tudy už se nechodí
nedýchá
málem neobcuje
vystydlé drobty z dračí sluje
prach z vyhořelých poschodí

přes chomáč vyschlých předsevzetí
dnes už se nelká
nemluví

tak smírčí kámen místo slova

spékáme soucit dozlatova
ale jen tiše

nevzbuď děti...

SORRYLOOKING, 12.3.2009


Na Nový rok

Na Nový rok
Ulice se propadly zas o trochu níž.
Daleko v centru se prohání Poe
a rabuje obchodní domy.

Poď dál a dej si čaj.
V plicích je bez tebe
moc místa.

Dopoledne snad bylo trochu světla.
Nebyl tu nikdo,
Kdo by si všiml.

BUBLINKY --- --- 20:48:00 3.3.2009 --- [00:02]
Zpráva z lučního rozhlasu:

Na vědomost všem obyvatelům naší louky se dává
že včerejší noci
těsně před západem slunce
spadl v severovýchodním okrese
vzrostlý smrk
čímž zcela zdemoloval
jedno z obydlí mravenců obecných
škody na životech se dohadují ve stovkách
vzniklá hmotná škoda do osmi kup jehličí
a sedmnácti listů nejrůznějšího stáří
mezi nimiž bylo i několik velmi starých a
vzácných exemplářů již neexistujích přírodnin
je tedy pravděpodobné že vzniklá škoda ještě
několikrát vzroste
Rádi bychom požádali všechny obyvatele
aby nevycházeli ze svých příbytků
pokud to není nezbytně nutné
televizní stanice Rosa bude nepřetržitě informovat
o dalším vývoji a postupech
v této záležitosti
krátce po poledni bude zasedat luční krizový štáb
připravujeme živé vysílání
ovšem jak i starousedlíci tvrdí
takovou invazi bezdomovců
v našem společenství
dosud nepamatují.

SORRYLOOKING --- --- 13:40:15 20.2.2009
Pravda věcí
Únor 20, 2009

Večer
Za tenkou hranicí tmy

Stačí rozostřit
Poztrácet tvary slov

Rozhovor ve vedlejším pokoji
Zní jako nářek.

Maeror
MOKRÁ ČTVRŤ MĚSÍCE

Prší
Na střechách nikdo není
Ulitý tesař hřeje se u topení
v zapadlé hospodě

Prší
Na střechách nikdo není
Andělé domů vrací se po setmění
Žaludek na vodě

Zmyjka
říjen, 2008, venku je mlha

žiju ve výseči pěti metrů
- občas ji protínají lidé -
můj pes se zjevuje a mizí,
prochází zdí

můj pes je bůh
- černý bůh s jantarovýma očima

když přijdeme domů,
lehne si na postel
a spí

můj pes je bůh
- jenom bohové klidně spí,
když svět
pomalu mizí

NANTHEI, 28.9.2008


zas nádech zimy


kdo by se vlastně smál
jenom sněží
a na obálce štempl splínu

den spolkl další jeřabinu
prý chutnám jimi

tobě

stěží

NATASHA, 11.8.2008

Zablesklo

Já bych tě bouřil
Až bys kanula

Visela na kruzích pod očima

Já bych tě kosou o ramena zkrátil
Sušil natřikrát

Ostřice!
V pořezaných prstech
Svítíš nad ránem -

Koleny tě stisknout

Píšťalo
K prasknutí

KID_MCHUTT
haiku

Kozu do vazu
   třískni tupou sekerou
               hostina čeká

Dosažitelná
Ricarderon

Tak nízkou zeď nestavěli jen tak
Mají v ní zazděna všechna přání
aby jim mohla dělit čas
na předtím a potom

KID_MCHUTT

Sny se vrací jako ptáci
dva krkavci bez peří
hloupý ptá se
hloupý dává
hloupý, kdo jim nevěří

Nemesis
Doznívání


ještě to praská ve stromech
- ten pocit po návštěvě

ještě máš

ještě máš

mezi prsty mech

jazyk jako medvěd

a oči po jehličí

je ti - cho

je ti – cho
jen v lese housle klíčí

NEMESIS
Emma Dešti nová (So 1. 3. )

Emma očesala stromy
a teď
jí prší do vlasů

Chodidla přes záhony
nese roj počasů

Emma
se v keřích schová

Déšť kouká podezřele

Emma
je Dešti nová

a Emma

maso

mele.

Zmyjka 18.2.
Hadí

Trochu mi vadí,
když se svlíkám
z kůže, z minula, z přání -
že jsem slepá a zlá

- hadí -

a taky mi vadí
prázdno mezi zítra a kdysi
a hladové krysy

- z těch mívám strach.

NEMESIS, 16.2.2008


Jak listy na podzim,
tak zoufale zlátnu -
a vím, že se opozdím
v myšlenkách na tmu,

v myšlenkách na noci...
Než dojdu na dno, cit

kočičích tlapek
mnou teče, mnou kape.

CORWEX, 12.2.2008


---

Den je
domino vteřin
a noc sám po něm kráčet jak po laně.
Jako ty kostky se spolu rýmujeme:
jen zpola ano,
zpola ne.

UNSEEN, 30.1.2008

25.01.08 (zúčtování III)

co tenhle lesíček?
nebýval kdysi větší?
a plný tajemství...šeptavých mechoskřetů?

archivář mysli zas v šuplících divě křepčí:

"tady sis, hošku, dal svou první cigaretu!
a o dva stromy dál k planému políbení
s půl lahví kahanu schruly se okolnosti..."

archivář dodýchal

pár stromů dnes les není
před litrem nevstanu
a z chlastu bolí kosti...

Tuhle jsem zapomněla vytáhnout, nevím - snad si to domýšlím - ale přijde mi na ten malý rozsah narvaná významem.

RICARDERON, 19.1.2008

Milostná

Nejtěžší bolest cítívám
když kráčím kolem vinohradu

Z modré se mi točí hlava
Ze zelené srdce

SOLIVAGANT, 25.1.2008

ve čvrt na osm se babička dívávala
na zprávy
táhne to k domovu
ten je ale nutný vytvořit
na zbořeném kostele
s vírou nebo bez víry
nosnou cihlou, dívčím úsměvem

- je tolik věcí
pro které bychom zabili
a zatím jen držkou meleme