ad diskuse pode mnou..: Já teda lysny vždycky žvýkám do kaše - třeba deset minut až mi to teče z huby:) Nikdy mě to pochroumat a jen tak spolknout ani nenapadlo a tepelnou úpravu nesnáším.. Ale s mluvením teda mívám problémy vždycky. Jako co se týče nějaké souvislé komunikace a myšlenek - tak nikdy. Vždycky melu hrozné kraviny. Což je u mě opak jak u kyseliny. Ale musí to teda mít ten m i nd f u c k na začátku. Hodněkrát se mi už stalo, že se nedostavil a houby začly zprostředkovávat pouze halucinace a optické klamy. No ale možná je to proto, že už tj nějakejch pár let od první intoxikace a taky jsem zážitky typu rituál během období jednou za rok rozšíříil často i o tripování během celého roku. Nebo jak to máte vy? Dostaví se vám takovej ten správnej mindfuck pokaždé? Nemyslím, že by u toho pomohla "vyšší dávka", spíš člověk už ví, co bude následovat, tak ho to tak nevytrhne kolikrát. Pokora.? Anebo třeba nemá dostatek zásob takové té vnitřní energii, vnitřního štěstí. S těmito sílami si myslím, že houby dost operují.
knedlik: Tehdá to byl užasnej hyperprostor. Každá myšlenka, pocit, záchvěv energie, cokoli, se v realtime čase přenášelo do prostoru kolem a ten se podle toho vybarvoval a vtahoval mě. Ale opravdu to bylo velice intenzivní - žádné mírné vjemy. Přílítla-li pozitivní myšlenka, hezký pocit - v tu ránu se všecko rozzářilo a barvy byly sytější a sytější, cítil jsem sexuální vzrušení a pocit, že mě kosmos miluje :)) - přišla-li pochybnost nebo nějaka neduha, stíha - v tu ránu barvy poklesly a vše jak kdyby se zastavovalo jako stroj v továrně. A takhle pořád a pořád dokola. Měnilo se to několikrát do minuty, možná spíš do sekundy - setiny. Cítil jsem každou informaci a viděl každou emoci, ktera mi přišla na mysl. Taky jsem se během toho zážitku několikrát rozbrečel stěstím. :D (asi to fakt byla spíš ta stovečka :D)