Hey, you ain't nothin but a hooker, selling your f***ing soul
hey, you ain't nothin but a hooker, selling your f***ing soul

back up, they want you i swear
you got no worries, you got no cares
all you got is motherf***ers who will jock you
yea, you got money in your pocket

and you shoot off the ground like a rocket
you move so fast, lord you can't stop it
there you are, in the club swinging
and i'm just standing there, standing there laughing

all the things people have you believing
i feel sorry for your a** is out of season
maybe you should think of cutting down drinking
cos you look like a fat brat sinking

i coulda helped you but you had to act out
you dont have a f***ing clue what i'm about

and you ain't nothin but a hooker, selling your f***ing soul
and you ain't nothin but a hooker, selling your f***ing soul

i saw it coming through the line like a fullback
you're a crack slack, a f***ing rat pack
you don't react, your not backed
don't give a f***, yes like that

what you gonna do now that you ain't got nothing
look around, honey, you've been fronting
everybody knows that you're a fraud
and i'm making a record

all salutations, no hesitations
no reservations, just cancelations
and if i blow it, then i blow it
cos i'm a poet and i know it

and you ain't nothin but a hooker, selling your f***ing soul
and you ain't nothin but a hooker, selling your f***ing soul

you wanna try me
you know, you know, you know, you know, yeah
you wanna try me
you know, you know, you know, you know, yeah
you wanna try me
you know, you know, you know, you know, yeah
you wanna try me

Paul Laurence Dunbar - Life's Tragedy

IT may be misery not to sing at all,
And to go silent through the brimming day;
It may be misery never to be loved,
But deeper griefs than these beset the way.

To sing the perfect song,
And by a half-tone lost the key,
There the potent sorrow, there the grief,
The pale, sad staring of Life's Tragedy.

To have come near to the perfect love,
Not the hot passion of untempered youth,
But that which lies aside its vanity,
And gives, for thy trusting worship, truth.

This, this indeed is to be accursed,
For if we mortals love, or if we sing,
We count our joys not by what we have,
But by what kept us from that perfect thing.

Paul Laurence Dunbar - Sympathy

I know what the caged bird feels, alas!
   When the sun is bright on the upland slopes;
When the wind stirs soft through the springing grass,
And the river flows like a stream of glass;
   When the first bird sings and the first bud opes,
And the faint perfume from its chalice steals—
I know what the caged bird feels!

I know why the caged bird beats his wing
   Till its blood is red on the cruel bars;
For he must fly back to his perch and cling
When he fain would be on the bough a-swing;
   And a pain still throbs in the old, old scars
And they pulse again with a keener sting—
I know why he beats his wing!

I know why the caged bird sings, ah me,
   When his wing is bruised and his bosom sore,—
When he beats his bars and he would be free;
It is not a carol of joy or glee,
   But a prayer that he sends from his heart’s deep core,
But a plea, that upward to Heaven he flings—
I know why the caged bird sings!

Bring the Rain

Little Marcus, little Moe
And mummy's got a gun
Keeps the dogs
Clean off the garbage
Keeps the baliffs on the run
Cried for help so many times before
She's numb from head to toes
Tried diving from the 15th floor but
The window's always closed

Bring the rain
To wash away the pain
Make a better day
No-one is to blame

One grey day, the storm passed over
Brought the whole house down
Had to swim to find some shelter
On the darker side of town
Now they hang out on a liferaft
They all share an eiderdown
With some refugees from Venus
Who just never make a sound

Bring the rain
To wash away the pain
Make a better day
No-one is to blame

AURELIANO: by the same author #1 #2 #3 #4 #5

Vzdycky, kdyz jsem byl malej, tak jsem si predstavoval, jak asi skonci svet. Predstavoval jsem si to jako pretechnizovani spolecnosti, sveta jako takovyho, predstavoval jsem si lidi, kteri uz davno zapomeli, odkud prisli a kym vlastne jsou. Predstavoval jsem si obrovska mesta plna vselijakejch hi-tech veci, ale ani kousku zelene. Predstavoval jsem si lidi, kteri naprosto netusi nic o prirode nebo volnosti jako takove. Predstavoval jsem si televizni spolecnosti, ktere lidem prodavaji z tepla jejich domova "instatni relaxaci".

Je to par tydnu zpet, co mi kamarad poslal "dest.mp3". Pokud takle nekonci svet, tak uz fakt nevim.

FRÁŇA ŠRÁMEK: RAPORT

Na levém křídle a poslední
já budu stát,
a tušit nebude, oč prosit chci,
žádný kamarád -
a paty k sobě, špičky od sebe,
pro tebe, sne můj divný, pro tebe
já budu meldovat.

Hlásím, pane hejtmane,
že se mi zdál sen,
vojna byla a já ležel
v poli zastřelen;
a zrovna u mne váš kůň taky pad,
nám přáno bylo spolu umírat,
to z boží vůle jen.

To k ránu bylo as, neb měsíc zrud,
a váš kůň hlavu zdvih,
a zvláštní věc měl jako já
prostřelený břich,
a v jeho očích takový styd žal,
kdos divil se v nich, kdos se ptal
a ruce lomil v nich.

Že louky voní kol a jetely
a kvete řeřicha -
a on… kůň… což byl vinen čím?
má díru do břicha,
že na něm seděl kdos, už nesedí
a oči vědět chtí, však nevědí
a v hrdle vysychá…

Oh, v hrdle vysychá… A chtěl by ržát…
že neví, neví proč?:
sluníčko zlaté, což neměl on tě rád -
ty už ho nechceš… proč?
proč necinkne už nikdy podkova,
proč nebe v krvi, nohy z olova -
hó, toč se, světe, toč…

Hlásím, pane hejtmane,
že byl to strašný sen,
ty oči zvířete, ty křičely
a z důlků lezly ven,
křičely na mne, jestli já to vím,
proč ležíme tu s břichem děravým -
co měl jsem říci jen…?

Hlásím, pane hejtmane,
a já to musím říc:
tož, člověk rád jde, člověk musí jít,
když pán chce, smrti vstříc -
však koní šetřte, prosím tisíckrát,
to dobytče se strašně umí ptát,
proč nesmí žíti víc…

7 pater

Nikdy nic nebylo bliz. Nikdy nebylo nic snazsiho nez todle. Staci tak malo, tak smesne malo. Denne vynalozis bilionkrat vice energie jen na to, aby jsi se udrzel pri smyslech a vnimal okoli. O energii potrebnou na ten zbytek radeji ani nemluve. Staci se jen posunout o 20 cm a je po vsem. Tolik svetel kolem, tolik lidi vsude, takova zima. Clovek zacina premyslet, jake by to asi bylo, to vsechno videt z letu. Roztahnout kridla a proste se jen rozletet. Neni tu nikdo, kdo by te drzel, neni tu nikdo, kdo by te premlouval, neni tu nikdo. Nikdy tu nikdo vlastne ani nebyl. Zacina se ti valit do nohou krev, mac pocit, jako bys sedel na kolotoci a odstrediva sila ti chtela roztrhat na kousicky. Mas chut pustit dolu botu, overit si, ze je to dolu fakt velka dalka. Je ti smutno, zima, mas chut nekomu zavolat ale vlastne ani nevis komu. Cely tvuj telefonni seznam jsou lide, kteryma jsi chtel kdysi byt, aspon na chvili. Jake by to asi bylo. Premyslis nad vsema tema svetlama, co vidis. Kazde to svetlo znamena jeden lidsky zivot, kazde to svetlo je jedna existence. Mirne fouknes smerem k tem svetlum, zkousis, zda treba neshasnou. Poustis dolu jednu botu. Je to fakt dalka. Premyslis nad svym zivotem, premyslis nad vsema tema vecma, ktere nikdo nikdy nemuze pochopit. Pripadas si hrozne sam. Zacinaji ti drncet zuby zimou, klepes se jako osika a porad si rikas, ze reseni je vlastne uplne jednoduchy. Tak strasne jednoduchy. Staci tech 20 cm doprava. Premyslis nad vsema tema lidma, co denne potkavas, premyslis nad prodavacem gyrosu, premyslis nad vsema tema vetma, co se ti honi hlavou. Kurva. Mas hrozny vztek na vsechny ty lidi, mas vztek na sebe, na celej svet. Poustis dolu druhou botu. Mas pocit, ze leti dele, ze si ten pad vychutnava. Mas pocit, nikdy nedopadne, ze poleti vecne. Urcite padala aspon 30 vterin. Rikas si, zda by nebylo lepsi zacit od zacatku, vynechat ty stupidni casti, kde jsi zjistil, ze pravda je neuveritelne horka vec. Vynechat to umirani nekolikrat za tyden. Vynechat hovory sam se sebou, vynechat hovory s bohem, vynechat vse, co te dela tim, kym ted jsi. Uz davno jsi pochopil, ze pokud clovek chce neco vazne pochopit, musi si to prozit. A uvnitr mas drasajici pocit, ze todle vsechno, vsechno vsecicko, jsi vlastne chtel, ze sis to vybral, ze to byla tvoje volba. Ze vse, co vidis kolem sebe, je tu pro tebe. Mozna ses prepocital, mozna sis myslel, ze vydrzis vic, nez doopravdy dokazes zvladnout. Mozna nejses tak silnej, jak sis myslel. Mozna tech 20cm, mozna tech 7 pater je vse, co mas a vse, co jsi kdy mel.

We can end all of this. Just say the word.