Hlídám si své šílenství v únosných mezích
střídavě pobývám na obou březích
- co nejdál od břehů! po proudu k jezu
jak charón v lodi své nocí tě svezu
lůžko se kolébá...do rytmu, zvlona
necháš se proudem nést ke všemu svolná
-všechno je lepší než nehybný močál...
a z pádu neměj strach, ten pád už počal
teď už nic nebude stejné jak předtím
za chvíli spočinem na břehu třetím
-poslední, devátá, úlevná vlna...
spi...zdrávas maria...-čeho žes plná ?