Jestliže minulost i vnější svět existují pouze ve vědomí a jestliže vědomí samo je kontrolovatelné - co potom?

Každá ctnost má svůj čas. -Kdo je dnes nepoddajný, tomu působí jeho poctivost často výčitky svědomí: neboť nepoddajnost je ctnost jiného věku než poctivost.

Buddha pravi: "nelichot svemu dobrodinci!" Vyslovme tento vyrok v krestanskem kostele: - okamzite vycisti vzduch od vseho krestanskeho.

Nedokáže se ovládat: žena z toho usoudí, že ho lehce ovládne ona, a rozhodí své sítě; - nešťastnice, jež se záhy stane jeho otrokyní.

Pohledte! Jen pohledte! On prcha pred lidmi -: a oni utikaji za nim, protoze bezi pred nimi, - natolik jsou stadem!

co praví tvé svědomí? - "Staň se tím, kým jsi."

Zadny vitez neveri v nahodu.

Nejzáludnější způsob, jak nějakou věc poškodit, je obhajoba záměrně nesprávnými důvody.

"Dobro a zlo jsou predsudky boha" - pravil had.

Smích-smích znamená: být škodolibý, ale s dobrým svědomím.

V cem je pro tebe nejvetsi nebezpeci? - V soucitu.

Servirka zrovna prinesla tomu paru vedle vas ucet. A i kdyz se ta holka po nem ani nenatahne, kluk po nem chnapne. "Kolik to je?" zepta se a ona natahne ruku, aby z podlahy zvedla kabelku.
"O to se nestarej," rekne on. "Ja to vezmu."
A ona se zepta: "Urcite?" Porad se sklani na stranu.
A on odpovi: "No jasne."
A ona na to: "No tak jooo... jestli ti to teda neva..." a konecne se narovna.
A on se na ni usmeje a pysne zaplati jakousi zanedbatelnou sumu. Vis, ze z mista, kde sedi, naproti ni, nemohl nikdy videt to, co jsi videl ty, protoze sedis vedle nich. Vis, ze nemohl videt, ze kdyz se sehnula pro kabelku, ani na chvilinku ve skutecnosti nesahla tak daleko, aby se ji dotkla.
A rikas si, co si sakra mysli. Kdyby byl nejaka nova znamost, nenechala by ho nikdy zaplatit. Nebo kdyby nechala, vedela by, ze v urcitem okamziku, pokud by chtel zustat prateli, by mu to pozdeji musela oplatit penezi, ne "pratelstvim", ze by pozdeji za nej musela zaplatit piti nebo listky do kina. Vedela by, ze neni dobre michat penize a pratelstvi, vedela by, ze neni spravne dopustit, aby se jejich vzajemna financni bilance vychylila na jednu stranu, tak proc si u potencionalniho pritele mysli, ze je v poradku nejen nechat ho zaplatit, ale zahajit takle cely vztah? I kdyby verila, ze plati pouze za poteseni z jeji spolecnosti, i kdyby tomu tak ve skutecnosti bylo, cekala bym ze si to jeji pritel od ni koupi? Mysli si snad, ze je to "romanticke" ? Citi se snad diky tomu jako "neco extra", jako "princezna" ?
Co se stane pozdeji? Co se stane, kdyz tendle vztah bude chvili fungovat, dost dlouho na to, aby se z nich stali manzele, aby meli deti, co se stane pozdeji, az ona bude prilis stara nebo prilis nemocna nebo oboji, nez aby mu dala to, za co cela ta leta platil? Co se stane pak? Cozpak si neuvedomuje, ze jeho starost o penize, o bremeno jejich vztahu, o to, ze ma byt ochrancem a zivitelem, ze ma prikryt louzi na ceste svym kabatem, ze ma udelat "co se slusi a patri", pokud ona otehotni, ze ji bude pridrzovat dvere, stoji za mnohem vic nez jeji polovinu vsech jidel, co spolu kdy snedli? Cozpak si neuvedomuje, ze pozdeji sve kavalirstvi vykoupi tim, ze bude mit pocit, ze si zaslouzi pravo byt ji cas od casu neverny?

http://www.youtube.com/watch?v=koneUVLKgj4

Pamatuješ…
Ten den ti bylo 16,
bylo léto a všechno a všichni ti připadali fajn.
Byla jsi šťastná jak malá holčička,
když dostane svojí první panenku.
Když večer začal padat sníh, lehce, potichu,
tak jako vždycky.
Ten sníh se třpytil a byl skvělej,
svět přes něj vypadal krásnej
a všechno bylo snadný,
jen natáhnout ruku…

Od toho dne se svět změnil k lepšímu,
zmizely problémy a na všechno byl čas.
Spousta času, kterej příjemně utíkal.
Byla jsi plná ideálů a nadějí a každej tě měl rád.
Zahodilas dětství a tvářila se děsně dospěle.
Léto skončilo, tak rychle, tak rychle,
jakoby už žádný další nemělo nikdy přijít.
Slyšíš holčičko, tys to vůbec nezaregistrovala,
slyšíš holčičko, padá sníh!
Rychle nastav ruku než přestane!!!

Pozor,problém! Naštěstí jde lehce vyřešit,
vždyť škola přece není důležitá.
Skvělý! Teď už nemusíš nic, jenom žít.
Seš si jistá, že kdykoli budeš něco chtít,
tak to dokážeš. Proč teď,
klidně zejtra, za tejden, kdykoliv…
Seš šťastná a připadáš si jako v pohádce.
Ale tahle je lepší,dospělá…
Zdá se ti trapnej princ se svojí pusou v Šípkový Růžence,
to tvůj kluk je mnohem lepší,
protože pokaždý, když se s nim miluješ,
tak začne venku padat sníh!
Ten sníh je skvělej, i když ne, už tak nejiskří…
To nic, žiješ v Praze, tak je to od smogu.
No tak, podej mu ruku…nevadí,
zkus druhou!!!

Co je, co se děje?! Nic…
Asi se ti něco zdálo…
Seš hrozně smutná, protože tvůj kluk šel.
čtyři roky bude pryč, a to přece znamená…
Ne, je to dobrý, má naštěstí spoustu kamarádů,
a to znamená, že sněžit nepřestane.
Hej,holčičko, vždyť ty sis vůbec neuvědomila,
že na zemi se sníh mění v bláto,
stojíš v něm, slyšíš, nekoukej nahoru,
nepodávej ruku, slyšíš, JAKTOŽE TO NEJDE?!

Prachy…na co potřebuješ peníze…
a proč se před tebou nechávaj kluci z party zapírat?
Vždyť přece nic nechceš, jenom…
Správně! Vykašli se na ně.
Ještěže jsi se seznámila s jinejma.
Vidíš, ty už ti dávno řikali
,,Buď s náma, tamto sou svině!“
A svět je zase děsně fajn
a noví známí v pohodě.
Už ani nemusíš nikam chodit,
je stokrát lepší bejt v bytě.
Tam totiž taky sněží!
Ten sníh se už netřpytí a ani neni tak bílej.
A musí ho bejt víc a častějc,
a víc a častějc, ale to ti je přece jedno.
Už nic nemáš, nic nechceš, jenom sníh.
Je ticho a všechno je bílý jak sníh,
a vedle tvý postele seděj ňáký dva cizí chlapi
a pořád se na něco ptaj.
Z kapačky do tebe pomalu teče cizí krev,
ale to je přece jedno!

Dost… probudila jsi se celá zpocená
a ptáš se sama sebe proč máš tak špatný sny.
Rychle musíš zapomenout,
vždyť je léto, krásně a dneska je ti 16.
Před barákem na tebe čeká tvůj novej kluk,
se kterym je ti dobře a seš šťastná jako malá holčička,
když dostane svojí první panenku!
A tvůj kluk má pro tebe dárek,
za kterej mu děkuješ.
,,To by mi žádnej jinej nedal!“, si pyšně myslíš
a nadšeně se díváš, jak začíná sněžit.
Ten sníh padá potichu a třpytí se tak,
jako vždycky…
na začátku…

Mlady muz zada po dablovi pozemske statky. Dabel (ktery ma sportovni oblek a rad prohlasuje, ze velkym pokusenim inteligence je cynismus) mu vlidne rekne:
"Ale pozemske statky uz prece mas. O to, co ti schazi - jestli si myslis, ze ti neco schazi -, si musis rict Bohu. Ujednas si s Bohem obchod a za statky zasvetni mu prodas svoje telo."
Dabel se odmlci, nez si zapali anglickou cigaretu, a potom doda:
"A to bude tvuj vecny trest."