....A tak to šlo pořád dál. Druhá věc je, že mě zajímá historie a kdysi jsem v knížce o Himlerovi narazil na případ vyšetřování vražd v koncentračních táborech, které rozjela sama centrála SS. Zařvalo na to několik set Němců včetně šéfa Buchenwaldu. A to je tak divné, že mi to nedalo, abych si o tom nezačal trošku číst.

- K čemu jste došel?

- Že v tom právě není žádný rozpor a že to takhle muselo být. Genocidu nepáchají zdivočelí zločinci, nýbrž slušní občané. Holocaust byl velký celospolečenský projekt, něco jako budování dopravní infrastruktury, a takové projekty je pochopitelně třeba chránit před korupčníky, zloději i vrahy. Vraždit v koncentráku je stejně nepřijatelné jako vraždit v pojišťovně anebo koneckonců na jatkách. A v tom je ta hrůza: z toho, že jsme řádní občané, a ne zločinci, vůbec neplyne, že by občas nebylo nebezpečno přibližovat se k nám moc blízko.....

Přece kdyby si všichni lidé napsali na vývěsku své skutečné řemeslo, svou skutečnou charakteristiku, nemohli bychom se jeden druhému do očí podívat! Představte si na navštívenkách: Dupont, filosof strašpytel nebo křesťanský domácí pán nebo cizoložný humanista, bylo by toho skutečně nepřeberně. A to by pak bylo pravé peklo! Ano, peklo jistě vypadá takhle: v ulicích jsou vývěsky a nikdo nemá možnost cokoli vysvětlovat. Jednou provždy jste zařazen.
Vy také jistě, milý krajane, uvažujete trochu o tom, co by stálo na vaší vývěsce. Mlčíte? Nevadí, později mi to povíte. Svou znám perfektně: dvojitá tvář, sličný Janus, a nahoře heslo domu: "Nedůvěřujte mu". A na vizitkách: "Jean Baptiste Clemence, komediant".

Mezi námi, otrocká služba, pokud možno služba s úsměvem, je přeci nepostradatelná. Ale nesmí se to uznávat. Pro toho, kdo se bez otroků neobejde, je přeci výhodnější nazývat je svobodnými lidmi. Jednak z principu a pak také proto, aby si nezoufali. Takovým odškodněním jsme jim povinni, nemám pravdu? Tak se alespoň budou usmívat dál a my si uchováme čisté svědomí. Jinak bychom sami museli své přesvědčení odvolat, zešíleli bychom žalostí nebvo bychom se dokonce stali skromnými, všeho je třeba se obávat.

Vše, co je hluboké, miluje masku; Existují hnutí tak křehká, že člověk učiní dobře, jestliže je zakryje hrubostí a zastře k nepoznání; jsou činy z lásky a překypující velkorysosti, po nichž není nic radno více než vzít hůl a očitého svědka zmlátit: tím člověk zakalí jeho paměť.

Termonuklearni bomba
1. V mezni poloze, to jest jako smrt hrozici vsem, se prekryva s takto videnym lidskym udelem. Cili staci se s ni vyrovnat. Navracime se k prvotni a nejstarsi otazce ze vsech. Ve chvili, kdy jsme dospeli k nekonecnu, zaciname zase od nuly.
2. Metla lidstva uz nepochazi od Boha, ale od lidi. Lide se konecne vyrovnaji Bohu, ale v krutosti. Takze musime zase zacit s pradavnou revoltou, jenze tentokrat je to vzpoura proti lidstvu. Je nam zapotrebi noveho Lucifera, ktery popre moc lidi.