Kdykoli nekomu zaplatite za to, ze vam rekne, co mate delat, prohrajete. A totez plati o vasem psychiatrovi, psychologovi, makleri nebo uciteli

Číšnice rozsvěcí lampy: nejsou ještě dvě hodiny, ale nebe je úplně temné, takže nevidí na šití. Něžné světlo; lidé jsou doma, jistě si také rozsvítili. Čtou, oknem se dívají na nebe. Pro ně... je to něco jiného. Jinak zestárli. Žijí uprostřed odkazů a darů a každý kus nábytku je nějaká vzpomínka. Přívěšky, medaile, portréty, škeble, těžítka, paravány, šály. Skříně mají plné lahví, látek, obnošeného šatstva a novin; všechno si uchovali. Minulost je přepych majitele.
Kde bych si uložil tu svou? Do kapsy člověk minulost nestrčí; potřebuje domov, aby ji tam uložil. Já vlastním jen své tělo; úplně samotný člověk, jen se svým tělem, nemůže zadržet vzpomínky; procházejí mimo něho. Neměl bych si stěžovat: chtěl jsem přece být svobodný.

...
Kdyz jsem psal pred par tydny o FIGHT CLUBu, vyjadroval jsem svou nadeji, ze tento maximalne provokativni film nebude nijak cenzurovan. Mezitim se ke mne dostala definitivni verze jeho dialogu. Reziser Fincher se snazil ze vsech sil, ale nakonec musel ustoupit jedne zmene. Je velice zajimave, co povazuje dnesni Amerika za moralne nejzavadnejsi:
Hlavni hrdinka totiz hlavnimu hrdinovi po uspesne soulozi puvodne mela rict: "Chtela bych s tebou mit potrat." V definitivni "nezavadne" verzi misto toho rika: "Takhle jsem si nezamrdala od zakladni skoly."