Vedela, ze ji potrebuje a ze ona potrebuje, aby ji potreboval, ze tim zije ve dne v noci, hlavne v noci, kazdou noc, kdy nechce byt sam, kdy nechce starnout ani umirat. Miva pritom umineny vyraz, jaky sama nekdy nachazi ve tvari jinych muzu, je to jediny spolecny rys tech blaznu, skryvajicich se pod maskou rozumu, dokud se jich nezmocni silenstvi a nevrhne je zoufale k telu zeny, aby do neho bez touhy pohrbili vsechno to strasne, co jim ukazuje samota a noc.