Je to jakesi silenstvi vule v dusevni krutosti, ktera naprosto nema obdoby: vule cloveka shledavat se vinnym a zavrzenihodnym az k nesmiritelnosti, jeho vule videt ve svem byti trest, aniz tento trest mohl byt kdy ekvivalentni vine, jeho vule infikovat a otravit nejspodnejsi zaklad veci problemem trestu a viny, aby si z tohoto bludiste "fixnich ideji" jednou pro vzdy odrizl vychod, jeho vule vztycit ideal "boha nejsvetejsiho", aby si mohl tvari v tvar tomuto idealu byt hmatatelne jist svou absolutni nehodnosti. Ach tato silena smutna bestie clovek!

Mudrc se ptal blázna, jaká cesta vede ke štěstí. Ten odvětil bez váhání, jako někdo, koho se ptají na cestu do nejbližšího města: "Obdivuj sám sebe a žij na ulici!"
"Zadrž, zvolal mudrc, žádáš příliš mnoho, stačí obdivovat sám sebe!" Blázen odvětil: "Ale jak bys mohl neustále obdivovat, aniž bys neustále opovrhoval?"