Všimněme si, v čem spočívá dnešní situace: zatímco všechny ostatní kulturní záležitosti - politika, umění, společenské normy a sama mravnost - se staly očividně problematickými, jedna z nich dokazuje každý den svou zázračnou efektivnost, a to způsobem nejnepopiratelnějším a nejlépe schopným působit na davového člověka: je to empirická věda. Neuplyne ani den, aby nepřinesla nějaký nový objev, který využije průměrný člověk. Není dne, aby nestvořila nový prostředek proti bolesti nebo nové očkovací sérum, které prospějí průměrnému člověku. Kdekdo ví, že pokud vědecká inspirace zůstane na výši a ztrojnásobí se nebo zdesateronásobí laboratoře, automaticky vzroste bohatství, pohodlí, zdraví, blaho. Lze vymyslet skvělejší a pádnější propagandu ve prospěch určité životní zásady? Jak je však přitom možné, že davům ani nenapadne obětovat trochu peněz a pozornosti a lépe vědu vybavit?
Nepoměr mezi stálým a zjevným užitkem, který věda davu prokazuje, a zájmem, který jí dav projevuje, je takový, že se nelze klamat mylnými nadějemi a očekávat od někoho, kdo se takto chová, něco jiného než barbarství.