Z předeher jsem četl jen jeden díl a další bych otevřel leda se slovy "Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení..."
Ony předehry možná nejsou špatné čtivo. Řekl bych ale, že zatímco otec před psaním přemýšlel o čem vlastně chce psát, syn se místo přemýšlení podíval na své bankovní výpisy a zjistil, že má prázdný účet.
Jak pravil ABSOLOM, Duna tak dostala trochu jiný rozměr :-)