CORNELA: kanila přece nemusí byt jen do žily ale muže byt i do podkozi. při domácí peci se to užívá běžně aby rodina nemusela zacházet s jehlami. Tablety neúčinkují tak rychle a v určitě fázi už ne přicházejí v uVahu protože je jejich aplikace nemožná. Já jsem pečoval o pacienta v terminalnim stadiu rakoviny několik měsíců tak me prosím nepoučuj co se děla a nedělá. Nevím co jsi viděla nebo co seš učila ale v praxi to asi chodi jinak než si myslíš a haloperidol se nedává jen na halucinace u psychóz ma výrazne širší uplatnění v terminalnim stadiu.

CORNELA: nevím jakou mas ty zkušenost já jsem ho dával do kanily. A stejně tak i další léky. A bylo to na zaklade predepsani lekare a pod jeho kontrolou. Jakou mas ty vlastně zkušenost s onkologickýma pacientama ze se tu stavis do role odborníka?

CORNELA: ale na haloperidol už ano

CORNELA: tak jasně o tom se nepřu ale někdy lékař rekne maximalne rok a jsou toho dva

PTACOPYSK: no jasne, ja jen chtela naznacit, ze se to meni z hodiny na hodinu... ale zase je asi jasny, ze doktori museji rozhodovat i to komu dalsi lecbu daji a komu ne. Jestli byl deda tak nestastnej v nemocnici, tak to taky mohlo hrat.. psychika je hrozne dulezita.

WEWA: myslim tim, jestli chce byt v nemocnici nebo s vama doma, vubec premyslet o tom. Nic jinyho.

LENDULIK: ne a ne a ne.. prostě ty planý naděje nepochopím ať napíšeš co napíšeš... a že mu chtěli dát dva tři dny v jinym prostředí?? Jak nad tímhle mohou spekulovat a praktikovat to? Vždyť on celý dny chtěl jediný.. jít domů. Jeho nemocnice strašně stresuje, necítil se tam ani maličko dobře.
Psala jsem již několikrát že by JÍST CHTĚL ALE NEMŮŽE! On to chápe, on by si ho rád dal.. klidně i třikrát.. ale ten nádor mu tlačí na jícen a proto nemůže polykat. A dostal možnost odejít jak sám určí?? prosím??? to snad nemyslíš vážně!
VALOR: na ty mam v plánu se obrátit.. teď je to jako na houpačce, jeden den může chodit, kouká na tv, sní třeba pár lžic tý polívky.. a pak další den jen leží v posteli a nemůže nic.

WEWA: proc nerekli hned? treba chteli dat dedovi dva tri dny v jinym prostredi aby to vstrebal.
Ale spis jsem presvedcena, ze fakt hledali kam az to saha a co se s tim da delat.. A treba i byli pripraveny do toho jit, meli i velny luzko a treba pak privezli najednou pani s rakem mozku a dvema malyma deckama a 40 letyho sportovce s nadorem v pateri a proste uz by se deda do rozpoctu nedostal... tak to proste je.

Hele to jestli je to kvalitni nebo nekvalitni zivot to bych vubec neresila, clovek si zvykne na vsechno, az se dostanete z toho ale proc zrovna my, tak to pochopis.

Deda taky pochopi, ze smrt hladem neni uplne ono a ze by si nakonec jeste jednou dvakat ten rizek jeste dal....
A nebo taky ne.. ale je tezka smrt odchazet nesmirenej.....

jinak... tohle me vzdycky zniilo a zarovne podporilo v tom, ze i smrt muze byt dobra.... http://www.ceskatelevize.cz/porady/10099253860-hledani-dobre-smrti/

Muj tata mel 50, kdyz umrel, nedosel na zachod, mel 40 kilo pri jeho dvou metrech, nemel hlasivky, dychal dirou v krku, nemel sliny a nemohl jist trictvrte roku, mel prolezeniny a posledni den i pliny a reknu ti ze sakra chtel zit....

tvuj deda dostal 30 let navic, vnucku, a moznost odejit jak sam urci. To je dar.

WEWA: a když se zavede kanila tak můžete dávat jakekoli prášky ve forme injekci cesta domu vám se vším pomůže neboj se na ne obrátit co nejdriv. Jsou to lékaři ale mají jiný přístup. Je to nezisková organizace

WEWA: jsou morfiove naplasti s postupným uvolňováním

CORNELA: ano, máš ve všem pravdu... nemam jiný názor než ty, je to určitě lepší než ho trápit když už na tom je tak jak na tom je... ale proč to ** neřekli rovnou?? proč ty plány a trápení v nemocnici kvůli čekání na převoz?? krucinál tohle mě na tom sere úplně nejvíc... měli nám to říct rovnou a hlavně JEMU! ne ze dne na den člověka takhle odepsat.. a dát mu prášky na bolest (mimo kapek morfia, které sme samozřejmě o víkednu neměli absolutně šanci sehnat).. to mi chceš říct, že neexistuje jiná forma těch léků než prášky jako kráva který on nemá bez velkých obtíží šanci spolykat? Tohle nemá cenu, ty si lékařka, budeš se jich zastávat a budeš mi tu psát pořád to samé, jak to pak pochopím a že je to ve výsledku lepší. Já to vím ale mohlo to být trošku důstojnější.. píšu ti tu výčty ze situace stejně jako ty mě píšeš výčty toho jak to je a jak to chodí.. a mě už to v téhle fázi nepomáhá ale akorát ubližuje proto děkuji všem za rady a příspěvky a za odkazy na odborníky, na které se asi v blízké době obrátím. Časem asi určitě budeme potřebovat odbornou pomoc pro péči doma.. do nemocnice už ho poslat nechceme. Další debata je už, myslím, zbytečná. Jen to prosím neberte nějak špatně...

CORNELA: spíš tam byla naděje, že tu ještě pár let bude.. i když nemocný ale bude. Měli sme tu naději, že zastaví růst toho nádoru a že se trošku zlepší a bude aspoň trošku jíst. Ale takhle přeci nemůže dlouho žít... o třech lžících polívky denně.. copak je to za kvalitní život jak píšeš když nemůže jíst a pomalu ani pít? A do toho musí polykat spoustu prášků... je to pro něj trápení a pro nás taky. To není kvalitní život.. to je život. Těžko říct jakým stádiem děda prochází.. moc nemluví, asi mu to taky už moc nejde. A vemte si, že vám jeden řeknou jak vás budou léčit a popisujou co všechno atd. a za pár hodin "tak mi vás nikam nepovezeme, zítra půjdete domů". Když ho v takovém stavu pustí domů.. co se mu může honit hlavou.

Cena lidskeho zivota je pro pojistovnu pet milionu, respektive byla cca pred ctyrmi lety. Je-li predpokladany cas doziti kratsi nez navrzena lecba + to, co clovek uz za zivot pojistovnu stal, pojistovna lecbu nedoporucuje. Znam to docela dobre. Ze strany pojistovny.

Takze lecbu zakazala pojistovna. To se bohuzel stava casto.

ani nevím jak mam začít.. neuvěřitelné jak vám lékaři dají po všech vyšetřeních a poradách plané naděje.. mamča mluvila s lékařkou téměř hodinu o průběhu, jak dědu převezou a jak začnou s ozařováním, i jemu to řekli, všem nám dali takovej ten maličko uklidňující pocit, že teda ho začnou léčit a něco se konečně začně dít... o 16 hodin později volala lékařka babičce, že dědečka nikam nepovezou a že ho zítra pustí domů.. prý ho už nebudou trápit. údajně k tomu dospěli ještě po vyjímečné poradě. Dědu div nevykopli ze sanitky přestože sám nemohl chodit... před ani ne měsícem odešel z domu kus chlapa, z nemocnice nám přivezli chrastítko, které se sotva udrží na nohou. Druhý den to bylo lepší ale on zarputile odmítá pomoc.. nechce doprovázet, pomoct při vstávání.. nic.. Je to strašnej pohled..teď se jen budeme dívat na to, jak umírá. Má předepsané tři prdele léků přestože strašně špatně polyká. Na to jak trpí se zvyknout nedá. Všechny naděje jsou pryč, je to hrozně rychlý... mam jednu otázku, jak dlouho to může takhle vydržet?...za den sní třeba jen banán, pár rozmačkaných brambor nebo když je mu hodně zle tak jen pár lžic polévky. Nutridrinky max. jeden..