GREAT_R: To jde hádám o další (případnou) léčbu po již proběhnuvší chemii/chirurgii (tj. pujde o "dozařování")? To ty dávky nebývají velké (oproti tomu, kdyby šlo o primární léčbu), právě třeba těch pár týdnů, ~ 15 frakcí.
Podle mě bez skóre z PET/CT či MRI toho ani oni sami moc nevědí. Až padne nějaké rozhodnutí o případné další léčbě, tak se to myslím změní a budeš mít informací víc. Třeba moje zkušenost z Protonového centru (Praha) je v tomhle skvělá - spoustu vysvětlení, konzultací, atd. byli fakt strašně moc ochotní.
Opět záleží na dávce, ale ano, na to se připrav, že i relativně malá dávka způsobí, že vousy v zasažené oblasti zmizí (během pár týdnů) a budou zmizelý poměrně dlouho, určitě měsíce. (Mně na hrudníku po 4.5 měsících chemo vlastně ani moc chlupy neslezly, ale následné 15-denním ozařování tam vypálilo obdélník přesně v místech, kde řádili.) Vím žes byl zvyklý na plnovous, takže to bude dost opruz, ale zase to ber z té stránky, že tam není zas až tak moc orgánů k ozáření. (Mně jak ozářili hrudní kost, tak se mi z toho krevní obraz vzpamatovával skoro rok. Plus jsem od té doby samozřejmě s kardio anamnézou.)
Běžná expozice (která nějak statisticky může vést k r. bujení a která se počítá na nějaké miliSieverty) a tyhle koňské dávky záření (desítky Grayů) jsou vlastně co do biologického účinku tak trochu jiný sport. Tady vlastně ta zasažená oblast i když v ní buňky zmutují, tak to pak hned pomře, jde prostě o čirou destrukci tím deponovaným zářením. Ale samozřejmě riziko tam je vždy, hlavně v okolí, které tolik ozářeno nebylo (a riziko je značné i z chemoterapie, pokud jsi ji měl). A jde o velmi dlouhodobou záležitost, klidně desítky let. Takže určitě na sekundární nádory bych doporučoval pak už doživotně chodit na preventivky. Četl jsem před lety nějakou německou studii, že něco jako 1 % pacientů má sekundární nález v souvislosti s ozarováním... což zní hodně, ale zas si vem, že po šedesátce má dneska člověk šanci přes 40 % na nějaký druh rakoviny...