• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NATASHATěžký život básníkův
    FIN
    FIN --- ---
    PETR36: já nic pěstovat nebudu - za to se taky zavírá. věnovat se budou tety básnířky, hele, ty na to mají od přírody mandát.
    PETR36
    PETR36 --- ---
    NATASHA: My si sem vezmeme dvanáctileté děvčátko a budeme si ho tu pěstovat? Já, Richarderon, Fin, Maeror, Vaněk...? Budeme si s ní povídat, aby taky zažila pocit "neskutečné úlevy", jak navrhuje Fin? Jestli tuhle diskusi monitoruje někdo z Nadace Naše dítě, všechny nás do týdne pozavíraj...
    FIN
    FIN --- ---
    NATASHA: no tak je-li to skutečně ten případ, mohli bychom být jedni z prvních lidí, s nimiž ona by si mohla popovídat, což může být neskutečná úleva. no a přesně to by ricarderon měl zjistit - pakliže nelže, někde je 12letá ZI, někam chodí do školy a někde má matku, která neví, co se svou "divnou" dcerou počít...
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    No, taky je varianta, že ji Ricarderon vezme na Nyx a budeme si ji tu pěstovat.
    FIN
    FIN --- ---
    MAEROR: v páté třídě se mi snažili namluvit, že nemám chtít za vysvědčení evoluci obratlovců, ale karla maye, "jako všichni ostatní", a celý krám, včetně maminek, ostatních dětí a prodavaček na mě blbě zíral. krom mé matky, která měla velice rozpačitý výraz, což jí, zpětně vzato, nemám za zlé. takže mně nemusíš nic vysvětlovat :-)
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    FIN: Možná by ses divil, kolik takových dětí je.
    FIN
    FIN --- ---
    NATASHA: takže buď je to velice nedětské dítě, se špatným mozkem v blbém těle mezi vrstevníky, kteří jsou všichni v jiném vesmíru - vzácné, ale nelze vyloučit, takové případy se stávají - anebo vykutálený fejk, nikoliv ovšem petr. a to by si ricarderon měl zjistit.
    FIN
    FIN --- ---
    NATASHA: je pravda, že dospělý dospělý se dětem nevysmívá, ale se nad nimi pousměje. na druhou stranu, když si pozorně přečtu ten dopis, připadá mi velice nedětský, až podezřele moc.

    VANEK
    VANEK --- ---
    RICARDERON: A zkopírované z internetu jsou, nebo ne?
    KEMENTARI
    KEMENTARI --- ---
    RICARDERON: Nevím, jak básně, ale ten mail je na dvanáctiletou docela na úrovni - gramaticky, stylisticky... :)
    PETR36
    PETR36 --- ---
    RICARDERON: A doporučit jí naši literární soutěž - bude ve sborníku a bude ráda!
    Macharův Brand
    http://www.corbohemiae.cz/machar/index.html
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON: Poznámka "uznejte - jsem ještě dítě" mě celkem vyřídila.

    Je ještě dítě. Nedecimovat. Naopak: pochválit, že to zkouší. Povzbudit, navrhnout pár přiměřených knih, které si má přečíst.
    Má spoustu času se zlepšit.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    Tak vy si takhle beze mě, zatímco já se plahočím republikou s Fulghumem. Ale aspoň s ním byla sranda a taky jsme si dobře jedli. Ale proč sem vůbec lezu... Tohle nám přišlo do nakladatelství:

    Dobrý den,
    Předem se omlouvám, jestli píši na špatný email, ale bylo jich tam opravdu hodně a já nevěděla na který psát.
    Jmenuji se Zuzana Illeová a je mi 12 let. Nemám žádný velký talent, ale ráda píši. Hlavně básničky. Chtěla bych trochu uznání, protože to rozhodně nemám lehké. Moje učitelka českého jazyka si myslí, že svá díla kopíruji na internetu. Spolužáci se mi posmívají, kvůli tomu, jak vypadám. Chci, aby všichni viděli, že i já něco dokážu. Proto Vám posílám pár svých děl v souboru a prosím vás abyste si mé básničky přečetli. Chápu, že po vás chci asi moc, ale musím to zkusit. Prosím, odepište mi, budu ráda i za negativní názor. Děkuji předem

    Zuzana Illeová

    P.S. Moc se omlouvám za případné pravopisné chyby nebo špatně napsaný dopis, ale uznejte - jsem ještě dítě.


    A pak v příloze žáček/sáček, láska/praská. Co s tím jako?
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    VANEK: Nu, nevím, jak jsou na tom ostatní zde, ale když jste tam příliš diskusně aktivní, nestíhám to číst.
    VANEK
    VANEK --- ---
    NATASHA: Správně jsem usoudil, že překryv návštěvnictva je dostatečný.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    A zde Kafkova báseň.

    ***

    Potřela si víčka prachem dijonské hořčice ze zaschlého talíře
    Vyběhla ze dvora
    síťovku plnou:
    dva pecny chleba, žebírka, zrnko kávy

    Pohupovala s ní
    a šla přede mnou

    Nevím co chtěla
    a co já
    - ale byl to hlad -
    FIN
    FIN --- ---
    moje pseudohaiku už máš dávno v poště :-)


    snad chcípnu hlady
    ó, vytoužený Beroune
    raději tam než tady
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Hm, to je mi zase horečné aktivity. Hanna je statečná. Já ji v tom ovšem nemohu nechat, to by bylo nečestné. Zde tedy má strašlivá báseň.

    ***

    ŽALUDEK

    Ten orgán čert byl mi dlužen,
    k čemu žaludek je u žen?
    S časem přu se o náhradu:
    otročím jen svému hladu!

    Vprostřed schůzky drze kručí,
    vyhrožuje mozku puči,
    k snění pudí fantazii;
    mám-li hlad, jen stěží žiji.

    Ostrým hnátem móda píchá
    do obliny mého břicha:
    ani vzhledem k tíze věku
    nepovolí mi slast špeku.

    Ať si muž je chudý duchem,
    mne chce vláčet jehly uchem.
    Skočit má-li na návnadu,
    nesmím sloužit svému hladu.

    V slabé chvíli nahlas sténám,
    žaludek že na to nemám.
    Zas mi košem dal ten spratek,
    Bože, naval karbanátek!

    A nakonec ještě výlet.
    Za to mělo by se střílet!
    Ten orgán čert byl mi dlužen,
    k čemu žaludek je u žen?
    HANNA
    HANNA --- ---
    Výlet se opravdu mimořádně vydařil. Díky Natashe za vyčerpávající reportáž, Kafkovi za bezchybné velení a všem za příjemnou společnost.
    A protože někdo musí prolomit ledy, zde je má báseň o hladu:


    prý že moc mluvím
    a málo ho poslouchám
    prý že ho to nebaví
    a chce se v klidu najíst

    "co to se mnou je, doktore?"
    "budete v pořádku, slečno,
    chce to jen pár stehů..."

    zašili mi ústa
    teď celé dny hladovím
    milému skládám ve vzkazy
    písmenka z polívky
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Nuže, výlet, drazí básníci.
    Výlet je nutno prohlásit za zcela výjimečně zdařilý.

    Než vyzvu všechny účastníky k tomu, abys zde neprodleně zveřejnili své pozoruhodné básně o hladu, je třeba připomenout některé klíčové momenty celé akce, mimo jiné za účelem naprosté devastace těch, kteří ke své bídě nedorazili:

    City elephantem podél půvabně melancholické Berounky.
    Srbsko.
    Potůček a terásky.
    Červený rám, pro který by Saudek vraždil.
    Koda (2x).
    Mystérium chybějící modré barvy na přesto zřetelně modré turistické značce.
    Zlaté listí pod nohama, ve vlasech a na jiných dekorativních místech.
    Káva.
    (pro zájemce - toto je ona: http://www.alldelicious.nl/media/catalog/product/cache/1/image/5e06319eda06f020e43594a9c230972d/l/e/levelt-mexico.jpg , k dostání zde: http://www.rozmaryna.cz/)
    Václavky.
    Slunce.
    Tetín s příhodně otevřenou restaurací.
    Tajuplná značka se sekerou.
    Rázovité sdružení nimrodů a jejich neidentifikovatelný pes.
    Berounské Brikety.
    Fenomenální načasování příchodu do Berouna.
    Radostné shledání obou částí výpravy.
    Grandiózní básnické výkony.
    Mnozí efektové.
    Cestovní agentura Kusá.
    Velký Infarkt v housce.
    Tisíce šťastných úsměvů Fina.
    Ztracený a znovunalezený Aleshův šátek nedozírné kulturní i citové hodnoty.
    Pomáhat a rozvážet.
    Medvědi jako překvapení dne na principu krupicové kaše.
    Řízené protlaky.




    Vyjádřeme na tomto místě úctu a díky drahému našemu příteli Kafkovi, jehož dokonalá orientace na trase i v potřebách básníků proměnila sobotní den v koktajl vybraného potěšení.

    A těšme se na příště, žánop!

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam