RICARDERON: ;)

FIN: Některé národy si ruku vůbec nepodávají! Třeba takoví Eskymáci...

TOMASZ: hrozné, že?

TOMASZ: naopak, znám přesný recept, jak strašlivě, mohutně, rázem a dokonce na obrtlíku zlepšit můj vztah k zimnímu počasí (a výletům v něm): sprav mi zápěstí, lokty a záda :-)

HANNA: to z dříve řečeného nijak přímo neplyne. a musím skutečně připustit, že výlet při ostrém lezavém větru šlehajícím ti do tváře studený polozmrzlý deštík mezi opadanými a nijak nekryjícími stromy (vždycky fouká proti tobě) mě vždycky zahřeje - vzteky, protože si pak v duchu mumlám, že jsem si, já debil, měl počkat na zelené období a 20 stupňů. klidně 25. a klidně i těch 30 :-)

FIN: to tě baví jezdit na výlety, když je třicet? v zimě se člověk chůzí alespoň zahřeje a teplo hospůdky spíše ocení :)

NATASHA: ne. pokud nebude výjimečně hezky a slunečno, budu já mrmlat u krbu a s prvotřídním darjeelingem. lezavý vítr, ostré studeno a mrholivý déšť nechám ostatním.

FIN: Pojeď. Budeme mrmlat dvojhlasně.

NATASHA: my tropičtí jsme na tom ještě hůře. proto to moc nadějně nevidím :-)

NATASHA: u některých například zcela a výhradně závislé na počasí.

NANTHEI: Ano, je to pouze pro odvážné.

že bych si projednou nenechala ujít tolik okouzlujících lidí? ne že by mě to už dopředu neděsilo...

Můžu taky? Nebo po mně budete zase chtít nějakou tematickou báseň a bude tma, nebo mi rovnou dáte zaracha za posledně? ;) 4. února je ještě tak daleko, že bych snad mohl...