NATASHA: To neni pocit, ale pohled na vec, ktery se opira o fakta. A fakta sdilime vsichni, at chceme nebo ne. :D

NATASHA: NAOPAK! Velmi me tesi, ze nevidis duvod k dalsim sporum, vitam to. A velmi vitam, ze v dusledku dlouhe a misty velmi unavne debate nachazim nejaky, sice maly, ale nejaky casove omezeny common ground s lidma jako je Tomasz. Vynechavam ted VELKEHO basnika FINA, protoze to je osobity pripad.

Musim uznat, ze jste v AP v zasade rozumny lidi. Sice mate nektere debilni nazory, ale to mame kazdy, i ja. A mozna vas ted prekvapim, kdyz zduraznim, ze se nijak nepokladam za dokonalou, vyjimecnou nebo vyvolenou bytost. Jsem taky normalni clovek, ale na internetu funguje komunikace trochu jinak, jak rad predvadi VELKY basnik FIN: (FIN). Ten hnusny preskrtnuty text odmitam cist, kdyz to chtel skrtnout, tak to mel skrtnout, takhle je to hnusny, ten clovek nema cit pro estetiku. Ach, jo.

Klub Autorska Poezie vnimam podobne, jak ho licis ty, nicmene v mych ocich predstavuje poetickou arenu, kde mimo jine soutezi mezi sebou gladiatori a ruzni VELKCI basnici, kteri se radi obouvaji do novych textu a predvadeji cestou zesmesnovani jinych, jaci jsou sami skveli, vzdelani, secteli, duvtipni, atd.

Zhruba v roce 2005 nebo 2006 jsem se, jak to vidim ja, stal obeti tohoto systemu. Studoval jsem bohemistiku v Berlina, chtel jsem si trochu pohrat s cestinou, tak jsem zacal psat, mel jsem prvni povedene i mnohe nepovedene texty, no a VELKY basnik FIN se s velkou chuti pustil do rozboru meho chybneho pravopisu a snazil se mi vnutit, ze neumim psat cesky a mel bych s tim prestat. Tuto destruktivni kritiku jsem samozrejme odmitnul, ale nicmene jsem dost casu venoval sebekritickemu pohledu, zda uim psat cesky nebo ne.

Dosel jsem po nejake dobe k nazoru, ze umim psat cesky. A chtel jsem to samozrejme VELKEMU basnikovi FINovi predvest, ale reakce byla naprosto stejna. Potreti jsem uz prisel v doprovodu kolegu z pranic a tkanic. Abych VELKEMU basnikovi FINovi rekl, ze uz si nemuze hrat na prvniho gladiatora. Jsem tu ja, a moje destruktivni kritika je brutalnejsi nez jeho.

Takze jsem vstoupil do areny Autorske Poezie napotreti jako gladiator rovny nebo prevysujici VELKEHO basnika FINA a jemu podobne subjekty. Mam odhodlani to dokazat. Pripada mi to vtipne a zabavne.

NATASHA: podívej, pokud někdo dokáže pročíst celý klub, věci řečené na nastěnce, projít i naše občasné podnětné připomínky* a na závěr zkonstatovat "to je debilní klub", tak tím neříká nic jiného než právě a přesně jednu věc: je debil sám. ostatně, každý mistr světa a přeborník vesmíru je většinou debil, skutečně inteligentní lidé si to o sobě většinou nemyslejí. a debilům marno, ach matičko, marno cokoliv vysvětlovat a zdůvodňovat - jen tím zbytečně zabíjíš čas a marníš cenné jouly, které, kdyby byly bývaly (v tomto případě) vynaloženy na bohapusté líné flákání, byly by vynaloženy mnohem lépe a efektivněji.

* pravda, k dílům jiným než jeho či přátel, ale stane se - v daném klubu není nikomu nic slíbeno, a proto ani zavázáno, tam je naopak (právo kritiky, včetně té nelichotivé) vyhrazeno.

skoro bych řekl, že jeden z klíčových určujících znaků pitomců je zhusta i snaha si vyřvat to uznání a dosáhnout zákazu toho nelichotivého. kdo umí, ten se totiž ušklíbne, přijde, vysype něco z rukávu a natrhne nám prdel. že. to dělají ti, kdo umějí - ti, kdo neumějí, a) učí (jak dí klasické české úsloví) a b) hájí "rovnostářské" pojetí "svobody" stylu: "my vám to můžeme strkat před nos, ale vy se nesmíte ušklíbnout".

na závěr bych mohl podotknout "když se vám tam nelíbí, tak co tam, pro-zbožtělý-rozum, lezete" a jsme u dalšího taxonomického poznávacího znaku volů vytrvalých čiliže trolů: jako můra jsou neodolatelně přitahováni světlem a přitom furt řvou, že se svítí moc jasně, že se jim nelíbí jeho barva a že by to celé mělo být úplně jinak.

zvláštní, že je nenapadne, že se s nima možná část z nás nebaví prostě proto, že (už) nechce a že ani na to nemají vůbec žádné právo a nárok.

nekrm troly. když jeden náhodou chcípne, stejně se rychle najde druhej.

NECECH: Nikdo Ti neupírá kontakt s námi. Ale založil sis diskusi na trollení, tak si troll tam.

TOMASZ: Hele, ja jsem se psani do AP uz dobrovolne vzdal a u tebe v nejhorsi poezii mam banan. Takze tohle je snad jedine misto, kde jsem v primem kontaktu s vasi komunitou. A ted me chces odsud vyhanet. Nemyslis si, ze to je trochu moc? :P

NECECH: Hele, koukej mazat prudit k sobě do Jedůvky, jo. :P

NATASHA: Tu hlavu a patu chapu tedy tak, ze za parodie a experimenty clovek, ktery takove texty v neznalosti mistnich zvyku vlozi do AP, zarucene dostane pres cumak, protoze v AP se resi jenom vazne minena elitni poezie.

NECECH: To beze sporu. ;D

NATASHA: Netusim, co myslis tou hlavou a patou. :-(

NECECH: AUTORSKÁ není žádné "my". To, jak "se tam bude psát", ovlivňuje každý, kdo tam umístí svou báseň, a každý, kdo na ni nějak reaguje.
Ať jsou tam vedle sebe klidně sonety, limericky, akrostichy či kýho čerta. Hlavně ať to má hlavu a patu.

BUBLINKY: to jo, ale ja mam vytribeny vkus... :D :D :D

NATASHA: co se tyce tohoto textu, tak jsme na jedny vlne – to je ze zivota a je to krasny...










... a moc bych si pral, abyste ve vasi byvale amaterske, nyni autorske poezie vice psali timto stylem a mene si vymysleli stylove vytribene nesmysly...

NATASHA: ;)