ODJINUD: --- ach, škoda :---)

NATASHA: klidně mi tykej
akorát 20. nemám čas

CICHLASOMA: Co byste si vlastně přáli ohledně dalšího vývoje té ročenky Vy, resp. co byste považovali za nejrozumnější?

(Jak řečeno, mně se líbí ten model, že co nejvíce vybírá nějaký postarší zasloužilec, jmenoval jsem níže jako další kandidáty ty, jejichž dílo mám obzvlášť rád (a z nich Řezníček je nesporněji klasikem), ale v zásobě je ještě nemálo dalších - Jana Štroblová, Alena Nádvorníková, Zeno Kaprál, snad Stanislav Dvorský... Zvlášť pokud nemají problém s hojnějším mailováním, tak i František Listopad, Ivan Schneedrofer, nebo dokonce Věra Linhartová. Mladší by podle mě mohli ještě počkat...)

NATASHA: :-) Pokud jde o tu neortodoxnost - jasně, mám k jeho dílu vřelý vztah a dost sdílím jeho vkus, a proto mi to leží na srdci. Ale popravdě si neumím představit žádná o aspoň nějakou "nestrannost" usilující kritéria, podle kterých by nepatřil mezi devět nejvýznamnějších žijících českých básníků, natož, pokud se hledá primárně ve starších generacích - a proto se ptám.
Pokud se zeptáš dál, předem moc děkuju.

Co se tkne potenciálního spolupracovníka - jistě je to ovlivněno mým (jak víš, nijak ojedinělým) míněním, že nejlepší by - zvlášť když ročenka už je zaběhlá - bylo, kdyby editor vždy co nejvíc "šel na ruku" arbitrovi, předvybíral hlavně to, co se nejspíš bude líbit jemu, dohodl si s ním způsob spolupráce atd. Případný konflikt perspektiv editora a arbitra, případně vyložený kompromis mezi nimi nepovažuju obecně za šťastný (a v tomto potencielním případě už vůbec ne....). (Samozřejmě, schopnost společné diskuse může být naopak jen ku prospěchu.) Takže... Pokud vím, Dryje i Solařík beztak sledují současnou českou poesii poměrně soustavně a Řezníčkovu poetiku a asi i jeho vkus znají velmi dobře. (Kdyby Dryje ani Solařík nechtěli, už z hlavy nevím, kdo další ze surrealistické skupiny sleduje poesii ve velké šíři (Piňosová?) a kdo by mohl chtít editora dělat, ale to oni by už, myslím, ve svém středu někoho našli... :) Stejně tak netuším, zda by zájem o to a čas na to mohli mít třeba Typlt nebo Ctibor.)

(Další důstojný kmet, kterého by podle mě nebylo slušné ani logické ještě dlouho opomíjet při hledání arbitra, je pak Jan. Jan Novák.)

CICHLASOMA: To je idea natolik neortodoxní (pro mne), že se snad zkusím zeptat! To by mohla být věru zajímavá ročenka. Ale s kým bys ho spároval? :)

Nevíte někdo z těch kuloárů, jestli už Host vůbec zkoušel přesvědčit k roli arbitra některého ročníku Nejlepších českých básní Řezníčka?

FIN: "podobné příznaky zpravidla naznačují uzavřenější kruh či skupinu lehounce odtrženou od reality"

nebo jedince! (pak ještě od které reality, ale nebudem to překombinovávat.. :-) )

FIN: Takže ve skutečnosti se Ti jednoduše nelíbí, jak vystupuje Petr Král, a to, jak píše Cichlasoma? Proč ne, ale ti dva přece nejsou reprezentanti všech ostatních.

Proto mě zajímala ta Tvá komuna. Kdo to vlastně je. Čím se vyznačuje atd. Ale to už vidím, že bylo jen takové efektní zobecnění.

NATASHA: ne, tím se z něj nestává plácnutí do vody. ne tedy proto, že to prohlásíš. sám požadavek "a tak mi tedy vysvětli to a to", pakliže skutečně očekává "a teď podej podrobný výpis a rozpis, kdo je a kdo není", je ve své podstatě nesmyslný.

názor je pretty simple: jakmile se někdo považuje za ojedinělého génia (který například může být hrubý, protože je génius, zatímco všichni ostatní jsou blázni), je, jak se tak říká, "něco špatně". a jakmile okolí dotyčného "začne řešit", zda to v pořádku je anebo ne (prostá skutečnost: není, to tak ve vesmíru bývá), a jakmile to řeší způsobem tak ukrutně slovně/výrazově/kombinačně/myšlenkově nepochopitelným a překombinovaným, jako jsem právě zhlédl ukázku níže, je to špatně taky :-)

není na tom nic složitého. podobné příznaky zpravidla naznačují uzavřenější kruh či skupinu lehounce odtrženou od reality :-)

FIN: Vidím, že na neurčitosti svého předchozího prohlášení nehodláš nic měnit; tím se z něj stává plácnutí do vody; škoda.

(Čekala bych, samozřejmě, konkrétní odpověď ve smyslu: ti a ti se uzavřeli do názorového, poetického či publikačního klubu, komuny, whatever, projevují se neprostupně tak a tak, je to špatně, protože XYZ.

Názor by mě zajímal, generické výroky neuznávám.)

NATASHA: domnívám se, že rozhovor, který právě vedem, je mírně absurdní. ale budiž. člověk se v uzavřené komuně ocitne tak, že se stane její součástí. komuna začne být uzavřenou tak, když se mírně odtrhne odsvěta či reality, čímž začne být poněkud absurdní v některém svém chování či projevu. rád jsem vysvětlil zřejmé :-)

NATASHA: No já asi jak moc neznám to "kuloárové" pozadí, tak tenhle problém osobních vztahů nebo nevztahů při četbě recensí nějak moc nevnímám. Já to zatím zvenčí vnímám tak, že jsou tu nějací vnímaví a sečtělí komentátoři s patřičně bohatým "vnitřním světem", kteří dokáží svou čtenářskou zkušenost artikulovat a dílo osvítit a různé jeho vrstvy rozlišit a vystihnout tak, že je to pro čtenáře, který chce objevovat, obohacující, a jsou tu takoví, o kterých nic z toho neplatí, ale zato mají jasno a, zdá se, čím dál silnější posice. Že by prvých mohlo být mnohem více, v ideálním případě v Čechách tak deset milionů, o tom není sporu. :)
(Ale ono se holt těch Králů v jedný generaci nikdy moc nenarodí, no... :-P :-) )

CICHLASOMA: Já bych osobně velmi vítala rozšíření kategorie kritiků. JE pro mne zajímavé, když můj text hodnotí někdo, kdo nemá důvod mi přát nebo nepřát. Kdo se tedy zabývá pouze textem. Ale shodneme se na tom, že by neměl být sám chycen v nějakém sebe-kultu či ideologické čb pastičce. A tu se myslím ocitám v utopii :) :(

FIN: Všem slovům rozumím, ale není mi jasné, jak jsou lidé určováni coby "uvnitř" a "vně" této komuny. To by znamenalo, že jsou tu (asi, podle Tebe) nějaké dvě základní skupiny autorů. Tak bych chtěla vědět, jak se člověk octne tam a nebo onde.

NATASHA: s kterým slovem vyjádření je problém? uzavřená, tuzemská = domácí anebo komuna? :-)

NATASHA: (Zaprvé Král už mnohokrát ukázal, že je možné (a podle mě respektovatelným způsobem) udělat leccos ne úplně běžného a zadruhé - u vyloženě teoretických spisů (vím, tohle není úplně ten případ) je to úplně běžná praxe. (Osobně nevidím důvod, proč by na zjevné lapsy a podobné záležitosti v recensích nemohl reagovat i autor literárního díla, když najde vhodnou polohu, v níž tak udělat; čeští literáti tak sice tradičně většinou činí v svých příštích literárních dílech (ostatně i Král začal v jedné chvíli básnit o Evě Klíčové..), ale třeba jeden Králův souputník tak svým nezaměnitelným způsobem učinil v textu (aspoň na první pohled) neliterárním - http://www.kulturni-noviny.cz/...e-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2014/11-2014/literarni-polemika . Takže se nechme překvapit.. :) )

(Pokud jde o ty kamarádské recense, to by byla jiná kapitola.. Já se přiznám, že na samotném komentování poesie kamarádů nevidím nic špatného. (Natož na tom, je-li komentátor zároveň sám básník - to je podle mě samo o sobě už úplně jedno.) Když dokáže kamarád autora čtenáře nadchnout pro dílo, naučit je v něm vidět něco víc, i dík tomu, že ho osobně zná, nevidím na tom vůbec nic závadného. Jak objevný či scestný komentář je, prostě posoudí čtenáři. Mně spíš přijde divné, když se literární provoz odehrává či chce odehrávat v takové té atmosféře, jako by šlo o nějaké krasobruslení, kde se všichni třesou na verdikt nezávislých rozhodčí/nezávislé komise - takové věci by, myslím, měly být nanejvýš zcela okrajové.)

CICHLASOMA: Chápu, že bys na své polemice musel ještě pracovat, ale přimlouvala bych se, abys to mezi hořáky vmáčkl. Nebyla bych si tak jistá, že někdo jiný bude aktivní; a že by se mohl ozvat autor recenzovaného díla... Nevím, jak by to bylo možné udělat respektovatelným způsobem? :)

Jinak bychom se shodli na tom, že situace v reflexi poezie skutečně přívětivá není. Přetlak tištěné tvorby, která nemá vůbec šanci dostat se dál než ke kamarádskému poklepání na rameno, je věru trudný. Nakonec mi nezbývá než jako lepší alternativu přijmout, že se recenzujeme i navzájem vybíráme za nejlepší (viz antologie HOSTa), s tím, že samozřejmě záleží kus od kusu, jak je taková recenzní činnost pak zabarvena osobními vztahy.

NATASHA: Ohledně publikace v Tvaru samotném (nebo jinde), děkuji za podnět, budu o tom přemýšlet. (Ale nestíhám bohužel ani věci, které hoří, a uvést polemiku do stavu, v níž by se mi ji chtělo publikovat, by nějakou chvíli trvalo a nějak doufám, že se ozvou jiní, možná s Veličenstvem v čele.. :) )

Pokud jde o Králův "konfrontační tón" v posledních letech - já k tomu ještě napíšu pár klidnějších řádků:

Já chápu, že brutální formulace, k jakým v posledních letech Král sahá, samy o sobě nejsou nic oblažujícího a že by bylo hezké, kdyby se v literárních časopisech diskusní partneři respektovali atd.
Na druhou stranu - myslím, že bychom měli připustit, že, čistě hypotheticky, mohou nastat situace, které jsou tak vážné, že žádný výrazový prostředek není příliš důrazný.
A my tu tedy máme výjimečného literáta, komentátora a teoretika v jedné osobě, který v osmé dekádě života nabyl dojmu, že taková situace nastala a že se musí chopit role hlasu na poušti, která nezadržitelně roste. Jak jsem říkal, skoro vždy se při tom obrací proti jiným kritikům a teoretikům, ne proti básníkům, které většinou naopak proti prvým hájí. On si myslí, že nekompetence, absence smyslu pro poesii (přinejmenším v dosavadím smyslu slova) a další deficience jsou u řady dnešních - zčásti vlivných a zčásti různě "institucionalisovaných" - kritiků a teoretiků opravdu skandální a že tito - a jejich šířící se přístup - představují skutečnou hrozbu pro to, oč mu celý život, stejně jako jeho velkým, z velké částí už mrtvým, souputníkům šlo. A odmítá přistoupit na nivelisaci spojenou s dojmem, že všechno, co někdo (pokud možno někdo s titulem) vyřkne (nebo pokud možno publikuje), je "také legitimní názor", protože si myslí, že pod koly těch "legitimních názorů" mizí příliš mnoho.
Dávám k úvaze, jestli Královo hodnocení situace není důvod k zamyšlení.


(Zcela na okraj - jakkoli Královým pocitům velmi dobře rozumím, sám si myslím, že to, co vidí, není taková "apokalypsa", jak se mu snad zdá. Kultura přežila v podzemí padesátá, velkou většinu šedesátých, sedmdesátá i osmdesátá léta, měla by tam přežít i teď. Oni ani neměli internet. Jsem Královi vděčný, že říká důrazně, co říká, ale myslím, že tvorba, která "není spektákl", by asi měla umět přijímat posici mimo světlo reflektorů bez hořkosti.)

FIN: Kdo je podle Tebe ta uzavřená domácí komuna?