OMIKRONN: Teda, já se úplně opakuju. :D Ta hlava, ta hlava...

KEMENTARI: Hned jsem měl pocit, že už jsem o tom někde slyšel: [ KEMENTARI @ Přechodníky - naučte se nejen správně je používat ] a odpověď: [ ASHRAK @ Přechodníky - naučte se nejen správně je používat ] :)

Kamarádka bohemistka Maryška v podobné debatě:

Přestože se ve staré češtině tvořil od každého (ať už dokonavého nebo nedokonavého) slovesa přechodník minulý i přítomný, ten budoucí se skutečně tvořil je od dokonavých sloves (a ještě jen zřídka).
Jeden autentický příklad přechodníku budoucího: Padna na kolena budeš se mi klaněti (vyjadřuje předčasnost před hlavním budoucím dějem).

OMIKRONN: Budiž...

ASHRAK: Na nastenku...?

Z Jazykové poradny:

18/2007
přechodníky

Dotaz:

Kolega tvrdí, že stále ještě existuje, kromě přechodníku přítomného resp. minulého odvozovaného ze slovesa nedokonavého resp. dokonavého ještě přechodník tzv. budoucí, který má tvar přechodníku přítomného odvozeného od slovesa dokonavého. O existenci takového tvaru tuším (stejně jakožto o přechodníku tvarem minulém odvozovaném od slovesa nedokonavého), ale měl jsem za to, že se jedná o velmi silné archaismy, které dnešní kodifikace (natožpak norma) již nepovažuje za gramaticky správné. Český národní korpus (jak SYN2000, tak SYN2005) na toto téma mlčí (resp. po zadání dotazu na přechodník přítomný slovesa dokonavého nic nenajde), akorát v Diakorpu se mi povedlo nalézt pár příkladů dotazem na konkrétní tvary (z nichž jeden byl ještě podle anotace použit špatně), vesměs ze 14.–16. století. Kolega argumentuje příklady z jazyka právního, vědeckého a církevního (který považuji v zásadě za irelevantní). Rád bych měl názor nějaké autority, abychom debatu mohli jakž takž uzavřít.

Odpověď:

Domníváme se, že čeština poskytuje vlastně čtyři možnosti funkčně diferenciované kombinace:

1. Přechodník přítomný od nedokonavých sloves – vyjadřuje současnost dvou dějů (tj. něco se děje a zároveň se děje něco jiného). Například Pokuřujíc píše dopis. (tj. pokuřuje a píše dopis).

2. Přechodník přítomný od sloves dokonavých (někdy též nazývaný přechodník budoucí) – vyjadřuje předčasnost budoucího nebo časově nezařazeného děje (tj. něco se stane a pak bude následovat něco dalšího). Např. Dokouříc cigaretu, půjde otevřít okno. (tj. až dokouří cigaretu, půjde otevřít okno).

3. Přechodník minulý od sloves dokonavých – vyjadřuje předčasnost v minulosti (tj. něco se dělo a potom se dělo něco dalšího). Např. Dokouřivši cigaretu, šla otevřít okno. (tj. dokouřila cigaretu a šla otevřít okno).

4. Přechodník minulý od sloves nedokonavých – vyjadřuje současnost v minulosti (tj. něco se dělo a zároveň se dělo něco jiného). Např. Pokuřovavši cigaretu, psala dopis. (tj. pokuřovala a zároveň psala dopis).

Příručky tyto významové diference doposud opomíjejí (a uvádí pouze známé možnosti dvě). To je způsobeno tím, že se přechodníky v češtině obecně vyskytují velmi zřídka, přičemž jde především o typy 1 a 3. Typy 2 a 4 se vyskytují velice málo – je však otázka, nakolik je to způsobeno násilným tlakem kodifikace (většina příruček užití těchto typů nejen nereflektuje, ale i označuje za chybné) a nakolik se jedná o přirozený jazykový vývoj. Vzhledem k tomu, že přechodníky se užívají především v projevech, v nichž se užívá spisovná čeština, lze předpokládat, že jde spíše o první možnost.

No jo, tak konečně jsem se k tomu dostal a našel to. Je to v PMČ, § 531. Sypu si popel na hlavu. :)

a ještě jeden http://www.ajgl.cz/vlada/vyplody/prechodnik.htm

http://cs.wiktionary.org/wiki/vid%C4%9Bt, http://promlky.unas.cz/RUBRIKY/TEORIE/prechodniky.html a http://mujweb.cz/www/davidsoft/clanky/prech.htm - "Skutečně nepravidelný je přechodník vida, vidouc, vidouce k oni vidí; je to prastarý tvar, který velmi dávno ustrnul, srov. přídavné jméno vidoucí (opak k slepý) vedle novějšího vidící (kdo teď právě něco vidi)."

Nejsem si jist, jak moc je Česká asociace Scrabble důvěryhodná, nicméně jejich seznam správných přechodníků (http://scrabble.hrejsi.cz/forum/prechodniky345.txt) připouští jak vidě, tak i vida.

ASHRAK: Jakou zapšklost a zahořklost?

SONA1: Ano, nejsi. Zdržuju se dalších mých komentářů, než zjistím, jak to je. Popřípadě pak uznám svoji chybu. :)

Tedy lépe řečeno s tvrzením

Jak vidíš, nejsem se svým názorem osamocena. Vidě, vidíc, vidíce je prostě nesmysl.

GREVE: Tento příspěvek, reflektující tvoji zapšklost a zahořklost z jiného klubu o češtině, kde ses se mnou hádal, budu ignorovat. ;) I když už tímto ho neignoruju, to je fakt.

ASHRAK: Vidíc, vidíce? To si děláš legraci, ne? Koukám, že ani bohemisti nemají jazykový cit. A to jsem si myslel, jak jsou ty přechodníky primitivní.

Je mi jasné, že pouštět se s vámi dvěma do diskuze o češtině je možná můj nejblbější nápad dnešního dne, ale já zatím viděl vždycky vida, vidouc a vidouce. Sice nevím, čím je to dané (asi ničím, jak to tak čtu), ale rozhodně bych to tak napsal.

SONA1: Jj, neříkám, že je mechanické. Do příruček se kouknu, až k nim budu mít přístup, mám je totiž na privátě v Brně, kde jaksi nejsem.

Zatím jsem zkoušel googlefight (http://www.googlefight.com/index.php?lang=en_GB&word1=vid%EDc&word2=vidouc, http://www.googlefight.com/index.php?lang=en_GB&word1=vid%EDce&word2=vidouce), který mluví jednoznačně pro "vidíc" a "vidíce".

Ehm, podívej třeba do SSČ, pokud mi nevěříš, nebo si otevři třeba povídky Boženy Němcové nebo cokoli a pověz mi, jestli tam najdeš tvar vidě či vidíc. Pak kapituluji. Ono to tvoření není tak mechanické, jak se na první pohled zdá:)

SONA1: Nebudu ti spílat ani se na tebe obořovat. Díval (-a?) ses na nástěnku? Pak se zeptám: oni vidí, nebo ×vidou? Ehm, kolego (-yně?). :)

ASHRAK: Tvá činnost je skutečně bohulibá, kolego, je pravda, že přechodníky jsou i pro mnohé bohemisty v prvním ročníku velké tabu, ale ehm, nejsou náhodou tvary přechodníku od vidět spíše vida, vidouc vidouce?;)