BOBR: mě to zní jako blbej překlad :)

BOBR: !!!

ACHERON: \\\\\\\\\\\\\zní to jako Luhmann, myšlenka komplexity. Ale asi to bude nějaká anticipace (v Mertonově slova smyslu). Nevím, další.

"(...) vždy existuje nadbytek údajů ve vztahu k možným systémům v daném období, což zapříčiňuje, že tyto systémy jsou poznávány ve svých hranicích, že není možné uvědomit si jejich tvořivost“

tak schválně - a bez googlu...kdo to je? :)

LOPIN:
Ano, a (nejen) díky Simmelovi stále hájim žánr sociologické eseje. Brát "esejistiku" jako nadávku je velké nepochopení evropské tradice.

ty Simmelovy texty k ruznym zemskym a svetovym vystavam jsou vsechny mocny. to jak tam tematizuje produkci a konzumaci, nastinuje spolecnost spektaklu...

KYTAK:
Zdravím,
ptal jsi se na citace Weberova textu o městě. Něco by mělo být v textech M. Castellse. Konkrétně Is there an Urban Sociology (Y a-t-il une sociologie urbaine), krátký článek ze sociologie du travail. Pokud si dobře pamatuji, tak Webera zmiňuje v The Urban Question, mimo jiné i v doslovu (ten je i v nějakém sborníku, viz níže).
Trochu specificky na Webera navazuje koncept housing classes (Rex a Moore: Race, Community and conflict).
Ty sborníky s Castellsovými pracemi jsou oba v knihovně sociologického ústavu v Jilské, Rex a Moore jsou v NKP. O těch sbornících píši v medailonku Castellse, který najdeš v http://www.socioweb.cz/upl/editorial/download/165_socioweb_04_09.pdf .

Weberův text znám, ale myslím, že pro sociologii sídel není tak zásadní a je spíše předeňovaný. Větší dopad měla Simmelova přednáška (sic!) Metropolis and the mental life, ta se pak prosadila přes chicagskou školu, viz onen již zde zmíněný Wirth.

DUNAR_: Ja si to ctu pred spanim misto romanu. taky pracuju na full time.

ta sbirka se jmenuje Studie ze sociologicke teorie

LOPIN: diky moc, wirtha vim, ale za ostatni diky... no nepisu nic zajimavy, teda jako pro me jo, ale vseobecne nee.
prave do skoly o klasicich na prelomu :)

DUNAR_: LOPIN: Já to řeším tím, že jim v prváku nasypu povinně od Mertona "Proč dnes číst klasické texty" nebo jak se to :)

DUNAR_: to je dost divna konstrukce. aby jsi mohl delat vlastni svobodny vyber tak musis mit nejaky pole moznosti a to tezko naplnis, kdyz nebudes mit alespon elementarni povedomi o tom co kterej napsal.
whatever, nechci to aby to vypadalo za po vecerech onanuju nad le bonem..
akorat to co mam na sociologii rad nejsou ani tak marketingovi vyskumy jako ta teoreticka cast a prijde me divny cist "postmoderni" autory bez alespon elementarni znalosti tech, a ktery navazujou (to neber jako invektivu myslim to obecne).

LOPIN: Všichni klasici jsou na FSV nutný zlo - až na Lazarsfelda samozřejmě.

LOPIN: j, tak se studentským odporem k nim už jsem se of kors setkal :)

KHALAVERA: treba Masaryk:)
jsem to hodil tak obecne, jsem mel tedka par nahodnych diskuzi se studentama sociologie na FSV a prislo my ze ti tadyty klasiky vnimaji jen jako nutny zlo.

LOPIN: a kdo říká, že Simmel je sračka?

DUNAR_: ja s tim nemam problem. Simmel je ok v tom ze nikdy neusiloval o nejaky makro teorie, ale spis teorie malyho a stredniho dosahu. Mozna kvuli tomu je porad pouzitelnej. Tedka pisu praci o Social Networking Sites a zase ho tam cituju (Tertius gaudens).

Nemam problem s tim ze nekdo rika ze je to sracka, me to cist bavi.

DUNAR_ ja si treba myslim, ze Simmel ovlivnil mnohem vic teoretiku nez to priznava a to i soucasny pozdni.. modernity. Ja mam tyhle myslitele prelomu stoleti rad, byla to doba nejvetsich objevu, kdy to lidi zaroven byly schopny jeste nejak hloubeji reflektovat. A problemy ktery tenkrat resily se vracej kruhem zpatky.
A navic to ma i estetickou hodnotu:]Simmel je muj nej sociolog vubec.
:

Frisbyho doporucuju urco, je to zabavny cteni pokud mas trochu povedomi o tech originalnich textech a prelomu stoleti obecne

KYTAK: urcite se podivej na davida frisbyho - cityscapes of modernity, pak primo na tohle reagoavl Louis Wirth WIRTH, Louis. Urbanism as a Way of Life. The American Journal of Sociology. 1938, vol. 44, no. 1, s. 1-24. Dostupný z WWW: http://links.jstor.org/sici?sici=0002-9602%28193807%2944%3A1%3C1%3AUAAWOL%3E2.0.CO%3B2-B . s. 8.

pak jako referenci MUSIL, Jiří. Sociologie soudobého města. Praha : Svoboda, 1967. s. 12.

dobra je taky Weberova rec na prvni sociologicky konferenci v roce 1910. teda 12 let predtim nez vysel Die Stadt, najdes to nekde v tech linkach co jsem hazel nize, zadej do hledani Simmel, Weber. Simmel je se svoji eseji Veľkomestá a duchovný život. In SIMMEL, Georg. O podstate kultúry: eseje. Bratislava : Kaligram, 2003. s. 34-46 dobry srovnani
Simmel byl s Weberem velkej kamos, ale kazdej k mestu pristupovali trochu jinak.

Pak jeste dobry k dobe vzniku Weberovych uvah (sice ot vyslo 1922, ale napsal to mnohem driv) ROWE, Dorothy. Desiring Berlin: Gender and modernity in Weimar Germany. In:MESKIMMON M. a WEST S., eds. Visions of the ‘Neue Frau’: women and the visual arts in Weimar Germany. Aldershot: Scolar Press, 1995, s.143-164, s. 155 42

sorry za uprava nacopypastoval jsem to ze svy bakule.

Co se chystas psat?

nevite jestli nekdo reagoval nejakym clankem nebo necim na webera:mesto, po tom co to bylo vydano?

spusty sociologicky relevantnich ebooks
http://ebook30.com/search/?cx=002366748607726897158%3Aoi5crn7ce0e&as_eq=inurl%3A%2Ffree%2F&cof=FORID%3A9&ie=UTF-8&q=sociology&sitesearch=ebook30.com&sa=Search#1073

KAFKA: jasný díky, až to najdu, popřípadě až to najdeš ty tak to sem hod, at jsme chytřejší..