DUNAR_: no difuzi inovací

ha, dneska mi dosla do posty knizka Postmodernism and social theory vod Seidmana a a Wagnera, konecne si to prectu, z jinonic to totiz nejaka kurva ukradla. :-/

BOBR: dal bych filtr na schollaru, od 2005, nejaky keywordy nebo clanky co citujou nejakou klasiku a ty nejvic nahore bych posbiral... imho moc nestoji za to patlat se s vyberem. nebo mrkni na sage, jaky jsou v sociologii nejvic hot articles za posledni rok nebo tak, a ty bych vybral... nebo bych vybral podle nejakejch tech sociologickejch mailing listu... tam urcite nejaky doporuceni budou...

ACHERON: zacal bych od klasiky - http://scholar.google.com/scholar?hl=en&q=Innovation+diffusion+as+a+spatial+process&btnG=Search&as_sdt=2000&as_ylo=&as_vis=0 - a pak si vyber neco novejsiho... mmt kyho Rogerse mas na mysli?

Vážení kolegové,

potřeboval bych nějakou souhrnnou kritiku teorie difůze inovace, kdyby někdo něco takového měl, pokud ne, tak alespoň pátou edici od Rogerse bych si dal v pdf :)


BOBR: pokud ti jde o vliv, tak doporučuji projet Web of Knowledge s časovým omezením od 2005 s klíčovými slovy aka sgické disciplíny

- velmi kvalitní jsou také hesla na sociopedii, píší je sociologické celebrity, ale to bys asi trochu suploval obecnou teorii
- pak tu mám dva handbooky sociologie, kde je mraky témat z teorie a jednotlivých disciplín
- pak také zvážit, zda nepoužít nějaké kvalitní články např. z NYT

- Calhoun: Nationalism and Ethnicity 1993 (Annual Review of Sociology)
- Etzioni: Creating Good Communities in Good Societies (2000) nebo
- Carey: Communications as Culture (vybraná kapitola) - velmi dobré
- Enjoy your fight! - “Fight Club” as a symptom of the Network Society (Diksen and Laustsen)
- nějaký článek z Theory Culture Society 2003; 20 (témas: reflexivita, přispěvatelé - lash, beck, latour)

a perlička nakonec:
- Hénaff: Sade, the Mechanization of the Libertine Body, and the Crisis of Reason (za předpokladu, že tam nebude sedět banda puťek z prváku ;-)

BOBR: Protože ostatní Ti nabídnou co chceš, já háži pár tipů, z nichž ani jeden není ze sociologie, málo který z nich je natolik nový, ale všechny jsem si coby nesociolog zamiloval (asi proto, že jsou všechny notoricky známé - alespoň v některých kruzích).

-An Empirical Analysis of Street-Level Prostitution (Levitt and Venkatesh)
-THE POWER OF TV: CABLE TELEVISION AND WOMEN'S STATUS IN INDIA (Jensen and Oster - ano, vím, že klávesa CAPS LOCK je ta nalevo, ale přepisovat to ručně nebudu)
-Ethnicity, Patronage and the African State: The Politics of Uncivil Nationalism (Berman)
-Beyond "Identity" (Brubaker and Cooper)
-Reading Rwandan Genocide (Uvin)

a klasika na závěr
-On Bullshit (Frankfurt)

Rád si ale přečtu tipy ostatních.

Zdravím, kolegyně a kolegové,

připravuji kurs zaměřený na četbu anglických textů ze současné sociologie. Rád se na vás obracím s žádostí o tip - co dobrého jste v poslední době četli. Rámcově se bavíme, řekněme o článcích (25-30 str.) od roku 2005. Díky za tip!

DUNAR_: :) a to maj ještě štěstí, že logistický regresi moc nerozumím (jako ostatně většina sociologů), protože se mi to zdá i dementně použitý :)

ACHERON: stejnej duvod, proc je u nas asi 10 vyzkumu na socialni kapital. proste si myslej, ze regrese odhaluje pravdu. a nejsou to evropsky utlachany kontemplativci.

má někdo nějaké rozumné vysvětlení, proč je tolik dementních amerických článků v prestižnách žurnálech založeno na vícenásobné log regresi???

KLUZAU: jo, pod to bych se podepsal.

PELENDUR: diky za Millwardy :)

ceny zalezej od metody sberu, zpusobu vyberu, popr. cilovy skupiny. nahod nacrt zadani. urco jsou tu lidi, ktery nejaky ceny priblizny ti poslou :)

kval.: taky zalezi od metody, technik, lokace, kriterii vyberu atp.

SEVIK: kontroly, standardy sberu (PAPI, CAPI/CASI, CATI, CAWI), atp. napr. u kvality se zkousej vystipavat profi respondenti atp.

BALVAN42: Ohledne toho SIMARu. Co vlastne dneska dela SIMAR? Provadi kontroly, nebo cim garantuje kvalitu?

no když už jsme u toho tak jakožto studenta sociologie na FF by mě zajímaly ty cenové nábídky. Jak se to nyní pohybuje - kvalita/kvantita a různé společnosti?

Ještě jste zapomněli na Millwardy...

hej hoši, je tu někdo z fakulty, která má přístup do databází žurnálů routledge?

BALVAN42: jo, to jo, to bylo první kriterium - proto jsem nezminil SANEP, jestil jsem teda neco neprehledl... me nejde do hlavy rozdil v tech cenovych nabidkach porad :)

ACHERON: jestli jsou v SIMARu, tak by to mělo bejt ok. šel bych i po týhle linii. Jestli člen ESOMAR a SIMAR, tak bych se nebál.

PIROSH: ale tak se stemmarkem mám zkušenost, proto mě zajímá ten zbytek :)

ACHERON: A stemmark (a když jsme u toho tak určitě i Ipsos:)

ACHERON: ...a SANEP.

dotaz: mate nekdo zkusenosti s kvalitou prace Factum Invenio? pokud ano, tak jake? díky.

ACHERON: jeste je to aktualni s tim SAGE?

DUNAR_: ZUPA DUPA, čeknu tě v pondělku

ACHERON: jo, mozny, me jen prislo vtipny, ze se k tomu keller docetl az tedka.
Btw SAGE mam az v pondeli...

BOBR: ja bohuzel francouzsky nectu, takze nevim. :-/

BOBR: vždyť to je cílem vědy - maskovat realitu -, ne? :))

BOBR: aha, sem nevěděl, že řečnil i na téma konce sociálního, vím, že tematizoval konec společnosti, protože společnost jako sociologický objekt je konstrukt spadající pod určitou historicitu a změna této historicity s sebou nese i zánik toho, co chápeme pod pojmem společnost. Miluju francouze, protože Touraine to celé staví na primariátu Subjektu, po jehož návratu volá ustavičně, nicméně už v sedmdesátých letech prošla teorie společnosti založená na předpokladu univerzálního subjektu krizí a už se z ní nikdy nevymotala... teď ji čeká finální battle ve sporu o subjektivitu ne-lidského, ale trochu mi v té dnešní pragmatické a technokraticky orientované sociologii chybí tenhle starý romantický nádech marxistického kontextu myšlení o radikální transformaci dialektiky Subjekt-Společnost :)

ad maskuje realitu, jak to myslíš? to jakože je nějaká Realita nezávislá na našich promluvách, kterou lze za pomocí "vědeckého aparátu" reprezentovat buď přímo (teorie jako Pravda) nebo pokřiveně (teorie jako Maska)?

DUNAR_: tu myslenku konce socialniho rozebira touraine v knize vers un nouveau paradigm, ale souvisi s jeho dlouhodobou tendenci prekladat socialni konflikty jako kulturni. Mne tohle nikdy moc nepritahovalo, pripada mi, ze to maskuje realitu.