A_NICK_MARDER: já nevim jestli si na nějakým goenkovi byl, hlavní rozdíl mezi knížkou, videem a kurzem je právě cca 10 hodin denní praxe která se pár dní před koncem změní v meditaci nepřetržitou (v lepším případě). to všechno pod vedením zkušených meditátorů co za sebou mají třeba desítky let praxe (letos to byl učitel co si první lekci dal u goenky v roce 1973 a od té doby jede nepřetržitě), kteří pravidelně zjišťují v jakým stádiu pokroku jsi, dvakrát denně ti odpovídají na otázky a celou dobu společně se studenty sedí a meditují. takovej ten typ člověka co o něm víš ačkoliv je ještě za rohem, takovej vliv má na meditaci studenta (a tohle neumím vysvětlit ale experimentálně jsem to ověřil x-krát)
dále je nutno připočíst k dobru vlastnosti meditačního centra - student od prvního dne je bez kontaktu s jinými, dodržuje ušlechtilé ticho a časový rozvrh včetně jídla. tím je zajištěn pevný základ Sila - morálky, bez které seriozně meditovat nelze.
další výhodou je pak pořadí meditací, dva dny čisté Anapana (pozorování dechu) pro zjemnění a zklidnění mysli, den pro přechod k Vipassaně a 4-tý den iniciace do Vipassany (součástí první hodiny a pravidelných sezení je adhitthana - sezení s pevným odhodláním kdy student nemůže pohnout nohama, rukama nebo otevřít oči).
10-tý den se vyučuje meditace metta (soucitná láska), která kurz uzavírá a studentům pomáhá vrátit se zpátky do reálného světa.
Goenkovi video přednášky pak slouží jako vysvětlení toho co se studentovi přes den dělo, a většinou jsou proložené vtipy včetně těch na adresu "retreat freaků" nebo lidí co si chodí na kurzy pouze poslechnout přednášky, ovšem dozví se na nich také že jakkoliv vtipné či zábavné nebo přesné přednášky jsou, základ vipassany je v denní praxi.
samozřejmě že návrat do reality bolí, nepříliš lidí po prvním kurzu začne pravidelně sedět, dokonce návratnost nových studentů na další kurzy je snad 20%. a ty, co skutečně začnou praktikovat pak velmi bolí to, jak je meditace těžká oproti té v centru které je na meditace zařízeno - o to lepší je pak dát si práci pomocníka/servera, který za a) pomáhá dhammu předávat novým studentům a tím dává dar který pomáhá i jemu a za b) medituje v pracovním prostředí, jednou nohou v realitě a denních povinnostech - taková služba dává mnohem větší jasno do toho jak a proč doma meditovat.
kurzy jsou také součástí života starých studentů, pro ukázku co je minimem starého studenta:
The minimum needed to maintain the practice:
one hour in the morning and one hour in the evening,
five minutes while lying in bed before you fall asleep and after you wake up,
if possible, sitting once a week for one hour with other meditators practicing this technique of Vipassana,
a ten-day course or self-course once a year,
and other free time for meditation.
to jsou tak zhruba benefity které pocítí student na prvním kurzu. na druhém kurzu (a nikdy bych nevěřil že to napíšu) jsem krom tohoto oceňoval pozitivní vibrace místa, goenkova hlasu a zpěvu, obsahu toho co říká i osobní přístup učitelů kteří byli prostě skvělí.
závěrem: beru tvůj příspěvek jako varování před čekáním a nadšením z budoucího kurzu když denní životní praxe budoucího studenta napovídá spíše nadšení ze zážitků a další smyslové zábavy, když to co je za praxí vipassany je především každodenní práce. kurzy ovšem mají svůj význam, už jen pro férové posouzení techniky Vipassany této školy je třeba absolvovat celý jeden desetidenní kurz a nelze ho hodnotit na základě jiné zkušenosti.
samozřejmě, lze také sedět nějakou jinou vipassanu (z nichž značná část je upravenou meditací žáků této školy) případně několik let strávit zenovou meditací než se student znovu dostane k upravené vipassaně.
jen taková poznámka. vipassana není součástí celkového buddhistického učení ale částí Buddhova učení, dle mě zásadní rozdíl, vipassana buddhismus nepotřebuje.