LALINA: Hm. tak uz jen par poznamek, nebot je zrejme, ze ackoli se proste naprosto rozchazime v moznostech jednani...
Nejprve bych se tedy osmelil s nazorem, ze stavet si pomnik prosazenim neceho, co je velke casti naroda proti mysli, je politicky nesmysl. Politik potrebuje byt predevsim zvolen a pokud chce z takove situace tezit, bude spise mlzit a nedelat nic, pripadne se postavi na tu stranu, kde je momentalne vetsi podpora verejnosti.
S vyrabenim nepratel v nejakem "statnim zajmu" mas bohuzel pravdu, je to caste. Nicmene vsimni si, ze na sve spojence utoci mocnosti mnohem mene casto, nez na zeme stojici momentalne mimo vliv jejich zajmu... Je to trapne pragmaticke, ale pomerne ucinne byt nejakym zpusobem casti nektere z frakci a ne bitevnim polem, na kterem se stretavaji...
A kazdopadne - Rozhodnuti se na neco vykaslat, hodit tam trochu rizika a ridit se tim, co radi srdce, je mozne u jednotlivce, ktery rozhoduje o sobe, maximalne jeste o nejblizsim okoli s nim nejblize spjatym. U lidi, kteri rozhoduji o ostatnich (jako treba diplomati a politici), to povazuji za naprosto neprijatelne - nejsou placeni za to, aby si delali rozhodnuti dle momentalniho napadu a i kdyz v realu stejne rozhoduji leckdy kokotsky, casto i zkorumpovane, tak programove si riskovat v oblasti obrany vlasti je proste naprosto mimo. Takovy clovek by na tom postu nemel co delat. To si muzes dovolit jako aktivista, nebo rekneme angazovany obcan (prave proto ze primo nerozhodujes o ostatnich)...
V historii bylo mnoho pripadu, kdy lide upreli svou nejuprimnejsi viru v lepsi zivot do budoucna, zacli stavet na zcela novych zakladech a doufali, ze se jim preci musi zacit darit, kdyz tomu tak veri. Posledni uplne typicky priklad byl komunismus. Jeho vysledky neomlouva ani ten nejuprimnejsi idealismus mnohych jeho tvurcu, ale predevsim podporovacu a posleze obeti...
Ja proste tehle ceste neverim. Pozvolnym a neatraktivnim "prizdisranim" se podarilo napriklad v Evrope vytvorit na soucasne podminky velice slusne misto k zivotu, coz je vic, nez muzou rici idealisti po celem svete. Dokonce s jasne deklarovanym pravem se idealismem ohanet. A uprimne receno, ja nechci aby o mem osudu rozhodovali idealiste, protoze maji bohuzel casto sklony ridit se svym srdcem a ne realitou - se zcela konkretnimi a zdrcujicimi dopady.
Jinak se omlouvam, ze jsem ve tvem auditku rozjel az nadbytecne roztahanou dikuzi (a dekuji za slusny a korektni pristup) a ze se posouvam cim dal vice OT... uz se klidnim... :-7