pro pobaveni
kompilace zakladnich marketingovych a psychologickych principu, z nichz je slozena kampan Projektu ciste vymyte hlavy.
btw je to nadsazka, paranoiou -alespon zatim- netrpim
Taky jezdíte po Praze a jste rádi, že jste blíž vodě a přírodě a lásce? Pak je následující text určen právě pro Vás.
Logo „Projektu čisté a zelené Prahy“ se nám již vrylo do podvědomí. Projekt sám je jistě chvályhodný a jeho cílem je (údajně) zlidštění veřejného prostoru města a zvýšení kvality života pražských obyvatel. Je ale doprovázen natolik razantní propagací, že vzbuzuje podezření.
Poznámka na okraj: Uzávorkované slovíčko „údajně“ je použito zcela vědomě a účelově. Kdybych opravdu chtěl čtenáře manipulovat, tak jak to dělají média, závorku bych vynechal, stejně jako tuhle poznámku. Údajně by pravděpodobně stačilo k tomu, abyste znejistěli a začali o věci uvažovat, tedy pochybovat.
Tato laická analýza ale nechce vyvolávat paranoiu, pouze chce upozornit na některé evidentní nátlakové techniky, jež jsou v souvislosti s činností magistrátu vůči veřejnosti používány, a na výsledky, kterých je těmito technikami možno dosáhnout. Rovněž bude stručně zmíněna výtvarná podoba kampaně, její rétorika, načasování a rozmístění.
Pouze pro tyto účely budou v následujícím textu označeni zadavatel PR jako „manipulátor“ a příjemce PR jako „subjekt“. Rozhodnutí, zda byly manipulativní techniky použity mimoděk, nebo zda takové cíle kampaň opravdu má, bude ponecháno na čtenářovi.
Manipulativní techniky jsou běžnou součástí marketingu. Setkáváme se s nimi téměř všude, aniž bychom jim věnovali vědomou pozornost. Nemusí se nám to líbit, nicméně ovlivňování druhých je nedílnou součástí všech konkurenčních prostředí, od komerční reklamy po námluvy v říši zvířat.
Otázkou je, proč používá tyto techniky magistrát vůči Pražanům.
Kampaň samozřejmě může být pouze učebnicově provedený marketing, naplňuje nicméně některé rysy propagandy a manipulace. Možnost, že by tyto aspekty nějaký odborník na public relations začlenil do kampaně nevědomky, je vyloučena. Naopak, PR je zvládnuta naprosto profesionálně. Bohužel, nějak z ní vypadlo, že motivací není předvolební boj či nátlakový prodej, ale jakási ochranná známka kvality života v hlavním městě.
Těžko říct, komu se zkvalitní život, jestliže mu zkrášlíme okolí (které vnímá jako svůj domov) stovkami nevkusných reklamních samolepek. Je těžké se smiřovat s komerční PR, jež ve městě útočí odevšad a na všechny smysly, natož s magistrátní agitkou, která dělá to samé, navíc za vaše peníze.
Ačkoli většina lidí – včetně autora tohoto článku – nedokáže všechny jednotlivé techniky analyzovat, přesto cítí, že je jimi nějakým způsobem manipulováno. Logicky se začnou cítit v ohrožení. Třebaže mohly být nátlakové techniky použity zcela bezděčně a bez postranních úmyslů, už samotný jejich výskyt budí podezření.
Úvaha se zabývá nejen kampaní Projektu, ale magistrátní propagandou vůbec, například budovatelskými hesly na ohradách kolem obřích pražských stavenišť. Subjekt, který podrobně nesleduje několikero internetových stránek, totiž vnímá všechnu tuto propagaci jako jediné zamotané reklamní klubko. Jímž také je.
Co je blíž Pražanům? Čistá a zelená Praha. Takto nějak kampaň vnímá člověk cestující městem a reklamní tvůrci to samozřejmě vědí.
Tato stať nechce čtenáři podsouvat, že to tak opravdu je, ale podobným způsobem je možné ovlivňovat emoční rozhodnutí subjektu (tedy veřejné mínění) a prosazovat tak i kroky, jež budou ve výsostném zájmu manipulátorovy Strany či developerské lobby na úkor obyvatel města.
Blíž Pražanům by se tak mohl zničehonic objevit Košťálův národní stadion nebo východo-západní magistrála.
Než se pustíme dál, musíme se uvědomit, že Projekt čisté a zelené Prahy je souborem nejrůznějších činnosti, kterým je společná péče o město a jeho obyvatele.
Z hlediska managementu je výhodné různorodé aktivity zastřešit pod nějakou společnou hlavičkou. Stejně výhodné je to pro marketing. Subjekt pak získá pocit, že by tyto jednotlivé činnosti nikdy nebyly realizovány nebýt Projektu, který je zaštiťuje, že jsou zcela závislé na jeho existenci. A zdárný vývoj Projektu zase odvisí od toho, zda bude mít jeho duchovní otec (čti manipulátor) možnost vést ho i nadále.
Nejprve jeden ze základních principů ovlivňování jednotlivce, který je využíván například během výslechů nebo při určitých způsobech prodeje. Manipulovaný subjekt musí být dezorientován a musí u něj být navozen stav regrese, v němž se k manipulátorovi obrací jako k (rodičovské) autoritě.
Jednotlivec není naprosto schopen vnímat všechno, co se v Praze děje. Množství stavenišť, jejichž účel a cíl mu zůstává utajen, pokud po něm dlouze nepátrá, územní plánování a jeho neustálé změny, výběrová řízení… Vyznat se v tom všem by bylo zaměstnání na plný úvazek, nehledě na neveřejnost některých dokumentů. A vlastní orientace v problematice je pouze začátkem, nutné je především včas reagovat a snažit se vývoj nějakým způsobem směrovat. Protože většině lidí na jejich okolí záleží, ale nedokážou jeho budoucí podobu ovlivnit, ocitají se ve stresu. Člověk je dezorientován a potřebuje zprostředkovatele, autoritu, která má přehled a zároveň moc udržovat vývoj ve vytyčeném, proklamovaném směru. Na tuto autoritu, o níž se domnívá, že hájí jeho zájmy, přenese člověk svou zodpovědnost – ale zároveň i právo rozhodovat.
Kdo se ujme vůdčí role, je nasnadě. Je to člověk, který ví o všech plánech a pod jehož záštitou město vzkvétá.
Základní postup při ovládání mas je najít nejprve nějakou (třeba velice obecnou) vlastnost, která dav spojuje. Dále je nutné nějakým způsobem vyvolat emoce. K takto připravené mase pak manipulátor promluví z pozice autority - náboženství, zákona přírody, vůdcovství…
V našem případě je společnou vlastností být Pražanem. Což je ideální, přirozená kategorie. Je velice obecná, ale přesto evokuje silné emoce (patriotismus, láska k domovu apod.). Zároveň je zde obsaženo množství nejrůznějších témat, kterými je možné tyto emoce vybudit.
Ano, my všichni jsme Pražané a příroda a hudba a voda a všechno krásné je nám blíž. Nevadí nám stavba dálnice v rezidenční čtvrti na dohled Hradčan, protože sledujeme velký cíl, jímž je čisté a zelené město.
Nyní se podívejme na výtvarnou a textovou podobu kampaně. Nebudeme zacházet do podrobností (například otázku, co má fotografie telefonujících dětí společného s parkem, ani zodpovědět nedokážeme), ale podržíme se aspektů týkajících se přímo manipulativních technik PR.
Grafika se nachází někde na nejasné hranici mezi totální nenápaditostí a naprostým nevkusem. I díky tomu vynikne to skutečně důležité. Klíčová jsou emocionálně zabavená slova „projekt“ „čistá“, „zelená“, která samozřejmě na každého působí velice pozitivně.
Je velmi těžké vznést námitky proti něčemu, co se pyšní takovými atributy. Vlastní Projekt však není předmětem tohoto článku, kterým je pouze propaganda. A trik s krásným názvem je účinný, ať už je realita jakákoli. Kdo by nepodporoval ideu čistého a zeleného města?! Jenomže skutečným smyslem sloganu je:
Podporujte naši politiku! Ať už děláme cokoli.
Slovo „projekt“ je cizojazyčné, nikoli však neznámé slovo označující nějaký konstruktivní (tedy pozitivní) záměr. Zní vizionářsky, obrací pozornost ke krásnější budoucnosti. Slovo „Praha“ opět zasahuje cílový segment obyvatel hlavního města, oslovuje ho a vtahuje do hry.
První, emocionální část, tedy slogan „Projekt-čisté-a-zelené-Prahy“, musí být doplněna odkazem na konkrétního původce dobra, který nám Projekt přináší. Stručně – na manipulátora. Formulace „pod záštitou“ je opět odkaz na vševědoucí a všemocnou autoritu, jíž na nás záleží, a která může konat i věci, jež se nám zdají nepochopitelné, protože nejsme s to dohlédnout jejich důsledků. Kdybychom tuto formulaci nahradili synonymním „pod ochrannými křídly“, nebyl by předcházející komentář ani potřeba.
A kdo je onou otcovskou postavou, která o nás tak láskyplně pečuje, je zcela zřejmé – její podpis na nálepce zřetelně dominuje.
Co se týče načasování kampaně… Co čert nechtěl, s největší silou vypukla právě v době předpokládaných voleb. Zcela zvláštní náhodou byly současně (a na některých místech přímo vedle sebe) ke spatření jednak billboardy „Projekt čisté a zelené Prahy pod záštitou manipulátora“, jednak modré billboardy s tváří manipulátora, logem manipulátorovy Strany a sloganem „aby Praha dále prosperovala“.
V tom okamžiku se z PR Projektu a z předvolební kampaně staly propojené nádoby. Kdo chce čisté a zelené město, volí prosperitu pod vedením manipulátora a jeho Strany.
Nakonec nás bude zajímat umístění nálepek a to, na kterých najdeme podpis a na kterých ne. Abychom došli k závěru, bohatě postačí rozdělit nosiče (tzn. místa, kde je PR umístěno) na pozitivní a negativní. Lavičky nebo tramvaje jsou jednoznačně nosiče pozitivní a podpis na nich nikdy nechybí.
Jiná situace je u nosičů negativních, například u odpadkových košů nebo u mnohasetmetrové ohrady okolo povrchového lomu staveniště. U těchto dvou nosičů máme dokonce různé důvody, proč zde podpis chybí.
Na koších jednoduše proto, že se do nich vyhazuje smetí – je tedy nevhodné se na ně podepisovat, neboť by naše jméno bylo spojováno s odpadky a psími výkaly. Na ohradě proto, že stavba není součástí Projektu.
Ale hlavně, staveniště znesnadňují život mnoha Pražanům a na nikoho nepůsobí dobře. Proto jsou zde namísto sloganu s podpisem jenom emotivní fotografie a hesla, která spojují stavbu s Projektem pouze nepřímo, ovšem jasně – přes společný motiv přírody a čistoty města. Manipulátor tak dává najevo, že ze současné situace také není nadšený a považuje ji za nutné zlo, které je nutno přetrpět. Musíme, společně s ním, vytrvat.
Dále už bude pouze čisté a zelené město.
Dál žijeme v Praze a jsme blíž přírodě a vodě a hudbě a rybám a tunelu a krásnu. Na mysl se ale vtírá otázka. JE VŠECHNO JENOM NÁHODA?
26.10.2009 Podpraha