Vzhledem k tomu, ze se zmenil nazev klubu a je tu cim dal tim vic fotek ze zahranici, ktere (jak pise LOJZIKOVO), uz s myslivosti v ceskem pojeti nemaji nic moc spolecneho, pokusim se alespon trochu nastinit, jak je to jinde.
1) CR, Stredni Evropa + Nemecko, Benelux
- dlouha tradice
- myslivost tak, jak ji zname u nas
- vlastnicka prava k honebnim pozemkum (nekde honitby pronajima stat), hospodareni honebnich spolecenstev, ty ruci za sve hospodareni
- duraz na kvalifikaci myslivcu, preference najmu honiteb pro obcany techto zemi
- zakladem myslivosti je planovity lov, zakony definovana ochrana zvere a pece o zver
- pocet myslivcu k celkovemu poctu obyvatel je relativne maly, asi 1:300 (velka hustota osidleni, dlouhodobe zkulturneni krajiny)
2) Skandinavie + Pobalti
- myslivost je ve forme, jako byla ve stredni Evrope pred nekolika staletimi
- ulovek na prvnim miste (ziskani zveriny se bere jako sber urody, kterou nabizi priroda)
- etika ma podradnejsi misto, pece o zver ve stredoevropskem pojeti prakticky neexistuje
- licencni system - po vydani licence (poplatek, preferuje mistni lovce) je mozno lovit na celem uzemi (nebo casti) statu
- honitby jsou jen v huste osidlenych castech
- lovi se hlavne sparkata, pomerne hojne i drava zver (vlci)
- zverina patri lovci
- legislativou upravena doba a zpusoby lovu
- pomer myslivcu a obyvatel asi 1:25
3) Anglie, Irsko
- predni misto ma tzv. sportovni hledisko (ale spis ve smyslu "dat zveri sanci")
- dulezity je dobry zasah zbrani, neodsuzuje se ani bohaty vyrad
- trofej, narozdil od od treba CR, nejsou jen napr. rohy/parohy, staci treba fotografie neb jina pamatka na sportovne-eticky zazitek
- tradice
- myslivost je spojovana s drzenim pudy, na svych pozemcich muze lovit prakticky kazdy, bez ohledu na velikost sveho pozemku (muze lovit prakticky cokoliv a kdykoliv) - to ma ale za nasledek velmy nizke stavy zvere (krome umele zazverovanych velkych honiteb)
- zakon upresnuje seznam druhu lovne zvere, doby a zpusoby lovu
- myslivcu je pomerne mnoho, asi 1:60
4) Stredomori
- myslivost ma silny socialni aspekt (radost z prirody, okruhu pratel a spolecenske zabavy)
- neni system honiteb (i kdyz nekde uz zacinaji byt), lov je na zaklade zakoupene licence (vyrazna preference mistnich)
- vyjimka: Francie - majitel muze lovit na svych pozemcich, ma-li vic jak 20 ha, majitele mensich pozemku v ramci obce se musi k lovu sdruzit
- lovi se hlavne ruzny druhy taznych ptaku, velke zvere (napr. jelen) je velice malo, nekde je prisne chranena (Italie)
- ochrana a pece o zver ve stredoevropskem pojeti je mala nebo zadna
- pomer myslivcu a obyvatel cca 1:40
5) Afrika, Jizni Amerika, Asie, Australie
- nejjednodussi pravidla, v podstate jen stanovuji dobu hajeni nekterych druhu zivocichu (jinak je mozno lovit zver podle potreby)
6) Kanada, USA, Sibir apod.
- podobne jako Skandinavie - honitby jen v huste osidlenych oblastech, jinak licencni system
- lovec si zakoupi licenci k lovu urciteho druhu zvere, tu smi lovit v danem regionu a obdobi
- podminka: ulovena zver muze slouzit jen k vlastni potrebe (k jidlu, trofej), v zadnem pripade se s ni nesmi obchodovat
- pro trofejovou zver je stanoven denni ci tydenni limit
- tyto zakony neplati pro Indiany, Eskymaky, Laponce a dalsi domorodce, ti mohou lovit co chteji dle uvazeni a potreby
Nicmene, myslivost ma nadstatni charakter a mela by usilovat o ochranu zvere (hlavne pak te, co nezna hranice - tazni ptaci, migrujici savci). To vedlo k zakladani mezinarodnich mysliveckych organizaci. V soucasne dobe je to treba CIC (Mezinarodni rada pro lov a ochranu zvere) nebo FACE (Federace organizaci pro myslivost a ochranu prirody v EU).