CORNELA: já jsem ten typ rodiče, co si pořídil haranta(y) a opravdu je rád, když se dostali na vš. (a modlí se, aby dostudovali). i když mé sny tím plní jen do té míry, že chci, aby měli dobrou a zajímavou práci a dokázali se jí dobře uživit.

a už několik let se k sobě, aspoň myslím, doma chováme jako 4 dospělí. tedy domluvíme se, kdo co a kdy má udělat a do volného času si nemluvíme. potřebuju se na kluky spolehnout, mám náročnou práci a muž často cestuje, máme psa. a funguje to. a jsem ráda, že věta "dokud tě živíme, budeš nás poslouchat" nikdy nemusela zaznít... bezpochyby i díky jejich přirozenému citu pro věc. a evidentně jsou doma spokojeni a trochu se bojím, že bude jednou problém se jich "zbavit". protože osamostatnění je nutné pro jejich dobro. stejně jako studium.

MARLI_TARN: tak to je problem vacsiny rodicov, pozaduju od deti spravanie a zodpovednost ako od dospelych ludi, ale sami sa k nim chovaju stylom "teba nemusim pocuvat, pretoze furt si len maly smrad, co zije u nas"... tam pomoze len sa odstahovat

INUSHKA: ale kdyz clovek studuje a musi bydlet u rodicu tak je to tezsi, i kdyz uz je dospeli. vzdycky ti muyou rict doku d bydlis s nama a zivime te, tak bude dodrzovat nase pravidla..no a studovat relativne narocnou skolu a vydelavat si na zivobyti taky neni zadna sranda..

CORNELA: neviem, asi nejaka rodicovska kriza, ale to Ti asi moc neporadim, lebo rodic nie som. Nasi mali tiez kopec reci o tom, ako im budeme do 30-tky visiet na krku a teraz, ked sa odstahovala aj druha sestra, su sokovany :D
Neviem, asi sa v nich miesa pocit "nechcem aby moje dieta vyrastlo a prestalo byt na mne zavisle" a "uz si chcem uzivat a nie sa furt pre niekoho obetovat".