ECLECTICA: Jo, to sis dobře všimla, že to ve skutečnosti není čistý monoftong, ale že je diftongizovaný :) Je to skoro otevřený (near-open) přední vokál diftongizovaný směrem k přednímu otevřenému :) To znamená, že se začíná na velmi otevřeném e (v IPA má značku [æ]) a v průběhu trvání vokálu se přechází k [a].
V litevštině, myslím jiné vokály diftongizované nejsou. Ale typické příklad odjinud je diftongizace dlouhého /e/ ve švédštině a norštině.
Tady je možná ta výslovnost ještě trochu ztížená tím, že to m je ještě palatalizované, ačkoli je tenhle vokál už docela dost dole, takže to tam chce jazyk rychle přemístit z palatalizující polohy do polohy "otevřeno".

ARFEA: mimochodem, jak vy fonetici rikate tomu zvlastnimu hodne otevrenemu E, ktere jakoby prechazi do A? :) To je zvuk, ze kterym jsem se jinde zatim nesetkala a nacvicit obycejne zajmeno "mes" mi chvili trvalo :))

Kdyby snad mel nekdo chut poslouchat litevske radio:
http://www.listenlive.eu/lithuania.html

ARFEA: ještě o patří mezi dlouhé vokály

Skutečně, ta paní má docela silnou aspiraci, zvláštní. Přijde mi to dost nepřirozený. Může to být nějaký dialektální rys (to je velice nepravděpodobné), ale spíš bych to přičítal hyperkorektnosti. Ta paní má extrémně pomalou a explicitní výslovnost, takže se tam ta aspirace mohla dostat jako nějaká snaha o pečlivost, ale stejně je to dost divný.

ARFEA: tak to asi tady na http://www.slic.org.au/Language/LLL_index.swf mluvi nejak divne :)

ECLECTICA: Přídech by se v litevštině neměl vyskytovat, když tak jen anomálně :)

ARFEA: ačiu :)
A jak je to s pridechem? Obcas mam pocit, ze ho slysim u "k", "p",...

ECLECTICA: Palatalizuje se vždy každá souhláska předcházející přední vokál, tj. i-ové a e-ové vokály např. bitė, lietuvis

Kromě toho se palatalizuje ještě tam, kde je měkký znak - značí se taky "i", takže neplést s vokálem - pokud se nepletu (logicky by to tak mělo být) tak se vyskytuje jen v kombinaci ia,io,iu (nejsou to tedy diftongy!). Např. Vilnius, Vilniaus, obuolio
Kromě toho, že měkký znak palatalizuje předcházející konsonant, tak ještě do jisté míry ovlivňuje i následující vokál, který posouvá mírně dopředu.

Přízvuk je v litevštině pohyblivý a pravidla pro něj jsou velmi složitá a nedají se jednoduše vyložit. Akcentologie vůbec patří k nejsložitějším věcem v litevštině. A délka s přízvukem částečně souvisí :)
Jinak obecně jsou dlouhé ū, ė, y a původní nazalizované vokály (ty s ocáskem), ale neplatí to stoprocentně.

Je tu prosim nekdo, kdo by mi mohl objasnit pravidla vyslovnosti v litevstine? vubec se mi nedari vysledovat pravidla pro palatalizaci, prizvuk, delku, zkratka nic.

Necetli jste nekdo Carodejnici a dest od Jurgy Ivanauskaite?

třá budeš dělat průvodkyni..

P19: tak to je hlavní, ne?:)

P19: Jo a píšu si s jednou hodně dobrou kámoškou z Finska.. finsky :-)

SASHIM: Já ji studoval a zatím jsem ji využil jen tak, že si čtu Helsingin sanomat :-D

ja finstinu studuji a sama jsem zvedava jak ji potom v realne praxi vyuziju:-)

MISHUGE: Přímo ne. Takt o taky nevím :-)

P19: studoval si primo finskou filologii?..vyuzijes ji v praxi? by me zajimalo,jak se v realu tyhle jazyky daj vyuzit..

MORRIGHAN: No já bych řek, že právě to estonský "tere" je ekvivalentem finskému "terve", což opravdu znamená zdravý, takže estonsky by to potom ale mělo být "teresex"..ale nevím, estonsky moc neumím.

P19: Umim akorat pozdravit (tere) a kostel (kirik) :)) A jeste nas Estonci ucili "tervesex", coz melo znamenat neco jako "na zdravy sex" pri pripitku. Ale nakolik je to pravda netusim, oni uz byli dost podnapili :))

MISHUGE: Finštinu jsem dělal na vejšce, litevštinu jsem měl jako druhý jazyk ale neumím říct ani dobrý den, lotyštinu jsem si tam zamiloval a tak jsem si nechal dovézt přímo z Rigy za drahý peníz učebnici a estonštinu umím jen tak co jsem pochytil z netu , protože nejsou k dispozici materiály.