guuut :)

nejvic me dostal nekde v naky ankete typek co rikal, ze knihovna na letny ?! silenost ! dyt je tam sparta ! a to sparta je chram ! ;)

JORERU: co knihovnící, ale studentíci... )

CMAN: škoda, že knihovníci nejsou tak populární jako ftobalisti. óg

papouskujou Bema - libi se nam to ale musi to stat jinde (na Letny bude hotel pro fotbalisty) :)

Anketa zastupitelů: Kaplického knihovna se nám líbí

Většina zastupitelů v unikátní anketě serveru TÝDEN.CZ překvapivě přiznala, že se jim chobotnice jednoduše líbí. Anebo proti jejím tvarům alespoň nic zásadního nenamítají.

TÝDEN.CZ položil všem zastupitelům tři otázky: Zda se jim návrh líbí, zda by souhlasili s výstavbou na Letné a případně jaké největší výhrady vůči chobotnici mají. Z došlých padesáti odpovědí je to jasné: třiatřicet zastupitelů nic nenamítá proti tvarům, které budově dal architekt Kaplický. Rozhodného odsudku se návrh dočkal jen od sedmi poslanců magistrátu. Dalších deset nedokázalo říci, jaký mají na budovu názor.

(Názory jednotlivých zastupitelů, si přečtete přímo v článku, na který se dostanete klepnutím na nadpis nebo ZDE.)

To jsou nám kolotoče

Knihovna se nám líbí, tvrdí většina zastupitelů

Kdyby rozhodování o nové budově Národní knihovny od Jana Kaplického bylo takhle jednoduché, nestálo by výstavbě v cestě prakticky nic. Většina zastupitelů v unikátní anketě serveru TÝDEN.CZ překvapivě přiznala, že se jim chobotnice jednoduše líbí. Anebo proti jejím tvarům alespoň nic zásadního nenamítají.


TÝDEN.CZ položil všem zastupitelům tři otázky: zda se jim návrh líbí, zda by souhlasili s výstavbou na Letné a případně jaké největší výhrady vůči chobotnici mají. Z došlých padesáti odpovědí je to jasné: třiatřicet zastupitelů nic nenamítá proti tvarům, které budově dal architekt Kaplický. Rozhodného odsudku se návrh dočkal jen od sedmi poslanců magistrátu. Dalších deset nedokázalo říci, jaký mají na budovu názor.

Odpovědi přinesly i vyložená překvapení: místopředseda klubu ODS David Vodrážka v polovině měsíce přirovnal návrh k "chrchlu nad Prahou", v anketě však napsal, že se mu chobotnice "líbí". Anketa vůbec dokumentuje komplikovaný vztah občanských demokratů k chobotnici. Většině zastupitelů, kteří odpověděli na otázky, se podoba navrhované budovy zamlouvá nebo jim nevadí, ale vedle toho mají spoustu výhrad k místu či rozměrům, výšce, narušení pražského panoramatu.

Na Letné tak asi chobotnice ve své dnešní podobně stát skutečně nebude - jednoznačně pro by bylo jen třináct hlasujících, proti dvacet. Tuhle volbu nepodporují zastupitelé ODS, a vzhledem k tomu, že na magistrátu mají jasnou většinu, je zřejmé, jak takové hlasování dopadne.


zastupitelka zelených Petra Kolínská

Proti Letné se ale stavějí rovněž zelení i část sociálních demokratů a komunistů. „Prostor Letenské pláně by měl zůstat volným. Proto považuji jakoukoli stavební činnost na pláni za nepřijatelnou a v její blízkosti za problematickou," říká například zastupitelka zelených Petra Kolínská. Knihovnu by v letenském parku snesla, pokud by to neznamenalo odstartování další výstavby. „Zároveň si umím představit několik dalších míst, kam by se knihovna hodila možná i lépe," dodává.

Jižní Město, Vypich, Černý most

Minulý čtvrtek se dohodli primátor Pavel Bém s ředitelem knihovny Vlastimilem Ježkem, který soutěž na novou budovu vypsal, že roztříštěné pohledy na chobotnici se přece jenom pokusí sladit. Vznikl odborný tým Národní knihovna, který o budoucnosti takzvaného blobu rozhodne.

Z odpovědí zastupitelů ale vyplývá, že míst, kde by chobotnice mohla v Praze vyrůst, je víc než dost. „Dovedu si tento projekt představit jako oživení jiné městské části - například Jižního Města, Hloubětína nebo Černého Mostu," navrhuje například radní za ODS Jiří Janeček.


zastupitel ODS Jiří Janeček

Anketa také ukázala, že řada zastupitelů je překvapena odporem ODS k Letné, protože magistrátní výbor územního rozvoje města, ve kterém mají občanští demokraté většinu, už se změnou územního plánu letos v květnu souhlasil tak, aby se knihovna na Letnou vešla. Hlavní argument ODS totiž proti Letné zní, že architektonická soutěž byla na jiné pozemky, než na kterých má nová budova nyní stát. "Chobotnice odpočívá jinde a nerespektuje územní plán," řekl před několika dny primátor. Jeho změna by trvala dlouho, zabrala by dva roky. "Rozhodují o tom zastupitelé, bez nich to nelze," dodal. Odpovědi pro server TÝDEN.CZ mu do jisté míry dávají za pravdu, kompromis by se hledal těžko.

A co s Letnou?

„V případě, že projekt bude posunut blíže k silnici, není nutná změna územního plánu a na schválené pozemky se budova Národní knihovny vejde. Pro celý spor je klíčový pozemek, na kterém leží vybetonovaný pás. Ten by pak podléhal změně územního plánu," tvrdí však například Hana Halová ze sociální demokracie. Patří mezi příznivkyně návrhu a podporuje i výstavbu na Letné.

Její stranický kolega Petr Hulinský ale zase takhle jednoduše problém blob nevidí. „Neexistuje žádný kvalifikovaný projekt využití pláně. Není vůbec jasné, jak bude vypadat. Mluvím o oceanáriu, o přesunu tramvajové smyčky, změně městského okruhu," odpovídá Hulinský. Naráží tím na fakt, na který upozorňovali i další zastupitelé. Na Letné je příliš neznámých a se soutěží se příliš pospíchalo. Na druhou stranu to byl právě magistrát, kdo pozemky pro knihovnu vybral.

3SC: welcome!

Má stát Kaplického knihovna na Letné?

Ing. David Vodrážka (starosta MČ Praha 13 a člen Zastupitelstva hl. m. Prahy) vs. PhDr. Bohdana Stoklasová (ředitelka Úseku novodobých fondů a služeb NK ČR)

... Vítězný návrh se jmenuje Oko nad Prahou, z čehož řada kritiků dedukuje, že nad „posvátným" horizontem bude mrkat nebo svítit obludné velké fialové oko. Ve skutečnosti bude budova na horizontu poměrně nenápadná - bude se zde zvedat jako sotva viditelný vrcholek vlny nad stromy a panorama Prahy velmi jemně a citlivě obohatí, ale neponičí. Povrch nebude zelený, ale bude mít barvu šampaňského, barvy interiéru budou přecházet od fialové až po bílou.

STEPNI_VLK: jj, musim si to precist cely, ale podle toho vyberu to je mozna nejlepsi a nejobjektivnejsi clanek co jsem na tema knihovna cetl..

Martin Fendrych: Blobci

...
Otřesná jeví se reakce zástupců lidu. Dovolili za soutěž o podobu knihovny utratit 28 milionů, přislíbili Vlastimilu Ježkovi, šéfovi NK, peníze na stavbu, Praha mu přiklepla pozemek na Letné, primátor Bém byl pro, ale pak předvedl kotrmelec s tolika vruty, že by se za ně Aleš Valenta nemusel stydět a na olympijské zlato hravě by dosáhl. Otáčet na obrtlíku mohlo by se nově česky říci bémovat.

Oč jde? Že byl proti blobu Klaus? O český odpor k novému? (Velké moderní stavby obvykle nejdříve vzbudí odpor a pak jsou obdivovány.) Hraje se o lukrativní pozemky na Letné? Nebo Kaplický sice vyhrál, ale, neznaje místních zvyklostí, nenasypal těm správným lidem? Těžko hádat. Místní občan, zvyklý na Čunka a Grosse, tuší jedno: jestli o něco nejde, tak je to „panoráma Hradčan“.
...

JORERU: proc?

Řekl bych, že dobrý článek (nejen) na téma Národní knihovna:

Rvačky o nové stavby (Mariana Pančíková, stavební inženýrka).

(Namátkou jsem vybral několik odstavců jako upoutávku - za přečtení ale stojí celý článek, tak jak leží a běží.)

...
Provokativní améba nové knihovny na západním okraji Letenské pláně, o které lze zaslechnout různě vtipné spekulace na téma kdo s kým pod čím ležel, když k ní tvořil předobraz, bývá často kriticky dávána do souvislosti s Pražským hradem. Bude údajně panoramatu Hradčan, tomuto českému „rodinnému stříbru“ a po staletí neměnné hodnotě, konkurovat, dokonce je bude narušovat, odpoutávat od něj pozornost - a celkově mu vizuálně lézt do zelí. Kdo by to byl řekl, že se toto panorama, jak ho známe my, dramaticky zformovalo teprve před lehkými sto deseti lety, a to rukou architekta, o kterém se dnes učí jako o ničiteli památek! Nebo že před pouhými sedmdesáti lety byly úpravy vedoucí k současné hájené podobě Hradu označovány za „nemilosrdné zohavování“.
...
Jinak to bylo s architektem Josefem Mockerem. Ten byl na konci 19. století oblíbený, ale pod přísným zrakem historie neobstál. Dnes bychom ho nazvali zpátečnickým kořenem. Byl velkým fanouškem historismu a neváhal jej uplatňovat „na kost“. Právě on významně překopal panorama Hradčan - celých osmadvacet let pilně pracoval na dostavbě svatovítské katedrály. (Chrám se nakonec stavěl celkem téměř šest set let!) Důsledně se nadrtil gotiku z doby Matyáše z Arrasu, bez velkých cavyků překročil „chybujícího mistra“ Petra Parléře i jeho koncept jediné boční věže a přistavěl rozsáhlou západní část se dvěma věžemi. Čili vytvořil dnešní impozantní nástup do katedrály, gotičtější než gotika, a panorama té naší matičky stověžaté doplnil o obě dominantní věže.
Mocker svým necitlivým uplatňováním formálních znalostí při rekonstrukcích památek nevratně poznamenal mnoho pokladů, například Karlštejn a Prašnou bránu. (Na jejich věže nakašíroval okopírované podsebití, které tam nikdy nebylo!) Paradoxně ale zrovna jeho zásahy byly a jsou laikem ceněné. Oko mnoha z nás, zvlhlé úctou, jistě spočinulo na věži Karlštejna v domnění, že takto si ji přál sám velký panovník. Historizující styly jsou ostatně líbivé a oblíbené i v dnešním stavitelství, lidé mají rádi tvarosloví, které jim něco připomíná, které se tam „prostě hodí a basta!“. (Tato důvěra a záliba s sebou bohužel nese i takové zločiny, jako je podnikatelský barok.) Příroda občas prokazuje krutý smysl pro humor, když nezvládnutelnou touhu tvořit a vůli ji zhmotňovat vloží do jednotlivce, ke kterému se v tomto ohledu coby dárce zachovala velice skoupě.
...
... Architekt Kaplický o ní rád hovoří jako o nejmodernější architektuře, ale i student druhého ročníku techniky ví, že jde o silné retro na trendy 60. let minulého století, skupinu Archigram a jejich „novou realitu“. Kaplický tehdy, patrně vědomě a v okouzlení, vizuálně ustrnul a „blobitekturu“ léta energicky živí. Přísný kritik ji ale může chápat jako zastaralou. Něco jako zvonové kalhoty: ve své době pecka, občas se na jednu, dvě sezóny vrátí, někdo je nosí stále, protože se od nich prostě nemůže odpoutat. Ale údiv, který jim dnešní náhodný kolemjdoucí věnuje, není vždy obdivem.
...
Ke knihovně se vyjadřují i bývalý a současný prezident, a to způsobem, v němž se dá číst jakýsi trojúhelník a střet eg. Kaplický obdivuje Havla a naopak, zato o stávající hlavě státu ve své knize Album napsal: „Český prezident musí přestat s protievropskými prohlášeními. To jsou obrovské politické a historické chyby.“ Takové věty těžko zůstanou bez odezvy. „Duchu Petra Parléře“ (i tak se Kaplického návrhu říká) byl z Hradu ukázán dlouhý nos a drzému kritikovi, který je sám známý svou háklivostí, rozšlapán košíček. Reakce dotčených vystihuje viktoriánská spisovatelka George Eliotová: Pocit, že my sami jsme úžasní a okolní svět nestojí za nic, může být jistou útěchou.
...
Každý autor má právo na cokoliv a je věcí jeho svobodného rozhodnutí a zodpovědnosti, jak se zadáním naloží. Ale porota by měla respektovat pravidla Mezinárodní unie architektů. U té se také Česká komora architektů dovolávala přešetření. Dostalo se jí věru lišácké odpovědi, že sice „porota nepřihlédla k některým závazným podmínkám“, s lakonickým dodatkem, že si příště dá pozor, „aby se vyhnula příliš omezujícím podmínkám a ponechala porotě potřebnou volnost při rozhodování“. Mluví se i o sporném složení poroty, v níž byla i Kaplického souputnice Eva Jiřičná a jeho obdivovatelka a zároveň architektka světového kalibru Zaha Hadid. (Tomu se říká „naběhnout si na vidle“.) O Vlastimilu Ježkovi, řediteli Národní knihovny, který byl v porotě rovněž, a jeho přátelství s Kaplickým se rovněž spekuluje. Nelze se vyhnout potměšilé otázce, zda by „vítěz“ zvítězil, kdyby porotě předsedal původně pozvaný Dominique Perrault, který Kaplického porazil ve finále soutěže na Bibliotheque Nationale de France. (Třeba by mu to zrovna přál.)
Mezi architekty u nás i po světě se vědělo, že architekt Kaplický je favorizován, dokonce z jedné z nejlepších světových architektonických stájí se ozývalo: „Do té soutěže, co vyhraje Future Systems, tak do té nejdem!“ A je pravdou, že mezi odevzdanými návrhy jsou jen dva od zástupců evropské špičky (BIG a Neutelings Riedijk Architects, oba vyřazeny ve třetím vyřazování prvního kola soutěže).
...
V roce 1957 vyhrál dánský architekt Jorn Utzon, kterému tehdy nebylo ještě 40 let, mezinárodní soutěž na dnes světoznámou operu v Sydney. Byl to jeho první pokus o zakázku v zahraničí a ve svém návrhu částečně porušil zadávací podmínky. Přesto vyhrál. Jeho návrh se postupně stal cílem politických útoků, především kvůli faktu, že při realizaci stouply náklady na stavbu. Více než desetinásobně! Vláda přestala Utzonovi vyplácet honoráře, ten odstoupil a do Austrálie se nikdy nevrátil. Nejen v Praze se odehrávají dramatické příběhy domů a jejich architektů.

JORERU: Tohohle výsledku se upřímně děsím :o(

Nahlédněte do útrob Kaplického chobotnice. Od sklepa až po střechu

(Klepnutím na nadpis se dostanete na stránky serveru aktuálně.cz, kde je zajímavé video o vnitřním uspořádání knihovny)

Praha - Kaplického knihovna vzbuzuje už měsíce vzrušené debaty: pražským politikům se nelíbí, primátor Prahy Pavel Bém ji chce přemístit, Jan Kaplický v rozhovorech politiky kritizuje a ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek se snaží najít kompromis.

Bohdana Stoklasová, která ma v Národní knihovně na starost Novodobé fondy a služby, knihovnu na Letné obhajuje. Podle ní Jan Kaplický nejlépe vyplnil přání samotných knihovníků, aby byla knihovna dobře organizovaná a dobře uspořádaná.

Amatérské záběry robotického systému v Marriott Library University of Utah Aktuálně.cz poskytl Jiří Polišenský z Národní knihovny.