JESSIEATREIDES: zkus se na to podívat z mého hlediska: přijde člověk a uchází se (což může) o stavbu národní knihovny s návrhem, který se mi velice nelíbí (což může), protože jsem založení takového, že bych dal přednost nějaké decentní kozervativní stavbě klasického střihu a představa barevného disneylandu mě vysloveně ničí (i to může - oba víme, že vše nové není automaticky správné, protože je to nové, tak to oddůvodnit nelze). následkem kolem toho vypuknou veřejné hádky (což mohou a dokonce je hloupý, kdo by to neočekával), kde se lže a plácá demagogie jedna na druhou (což morálně v pořádku není, ale je to u nás běžné a dokonce je hloupý, kdo by to neočekával). nakonec to začne vypadat, že knihovna nebude (možná): nemám sice radost z hnusů, které doprovází celé tahanice – jako vše ostatní zde (a dokonce je hloupý, kdo by to neočekával) – ale mám, zcela legálně, radost, že možná nebude chrchel (protože to skýtá šanci na nějakou, z mého hlediska normální, a tedy žádoucí variantu). a nakonec se dozvím, že kaplický má dostat 5 mega, i když k tomu nedojde. tak to se mi, pochopitelně, taky nelíbí – když jdu do soutěží o zakázky takovéhoto rozsahu, nárokuji si tím (svou účastí v soutěži o zakázky takovéhoto rozsahu), že jsem pan někdo a mám možný zisk a slávu. no a taky neúspěch. dále je logické očekávat – v této sféře – tvrdou a zběsilou soutěž a všechny možné podrazy a útrapy. a dokonce je hloupý, kdo by to neočekával. to mi jajko výmluva nestačí – taky bych chtěl 5 mega, že jsem trpěl představou chrchle a musel se na to celou dobu dívat. proč ne?
technická: vůči panu kaplickému osobně vůbec nic nemám, návrh se mi velice nelíbí a nelíbil by se mi ani, kdyby jeho autorem byla čtveřice architektů známá jako pink floyd, což je kultovní kapela mého rebelského mládí.