jj, teď jsem to chtěl říct..
např ranní mlhy zalitý sluncem jsou fajn..
a jak ona umí léčit! už jen když dostatečně pijeme při nachlazení.."rýba je rázeb pryč!"

těch hlasů je mááálo :-)

LALINA: (já jsem pes i ryba) :¨)

LALINA: já to chápu tak, že diamantová voda ti katalyzuje pochody v bytosti v závislosti na tvých pocitech, tzn. pokud věříš tomu, že je destruktivní, potom tyto obavy zesílí, budeš-li s ní zacházet jako s léčivou, bude tak taky fungovat..ovšem je to pouze můj postoj ;)

tak jsem udelala anketu o vode, KAZDEJ MA 4 - SLOVY ČTYŘI - hlasy.....

:-)))

LALINA: Pak to velmi dobře maskuje, protože se narozdíl ode mne vody bojí jako čert a když ho chci alespoň v létě ochladit, nenechá se vlákat ani na mělčinu.

JOGINKA: možná že pes je ryba :-)

....

Jsa vodnářem s ascendentem v rybách bych vydržela u vody sedět ne hodiny, ale dny,...:-)
Miluju hladinu moře ve všech jejích podobách, bublavé lesní potůčky i klidné tůně, řeky i rozlehlá jezera.
U vody se nabíjím, očišťuju, uklidňuju.
Naštěstí to mám k vodě kousíček, takže jsem u Labe každou chvíli a svádím to na to, že pes chce vyvenčit.:-))

tak jsem si z nyxu odskocila vyguglovat rampouch a vyguglila jsem ...nyx:-)) internet je malej .-))

Vydáno dne 27. 02. 2005 (858 přečtení)
Poprvé vydáno na nyx.cz v "Klubu zapomenutých či velmi řídce užívaných slov a slovních spojení v češtině" dne 27.2.2005.

KAPITANPEJSEK 21.22:42 26.2.2005
Jak vzniklo slovo rampouch?

Pokračování v článku

Staří Češi neříkali "rampouch", ale "ropúch", což je podle Rejzkova etymologického slovníku odvozeno od staročeského slovesa "ropěti" s významem "kapat" (pravděpodobně příbuzná slova: ropa, ropucha). Přípona "-úch" přešla v modernější podobě "-ouch" i do "rampouchu".

První část tohoto slova, tj. "ramp-", má trochu složitější vývoj. Pochází ze staré franštiny, dnes již zaniklého jazyka Franků, ve které existovalo sloveso "krampon" (vylézt, šplhat, vzlínat, plazit se, popolézat). Z tohoto slova vzniklo francouzské sloveso "ramper" se shodným významem, anglické slovo "creep" (plazit se, ploužit se, popínat [se], ale i téct nebo pomalu se pohybovat) a také pár německých slov Rampe (rampa); ramponieren (porouchat, poškodit) a již zaniklé sloveso, dnes již nahrazené modernějšími slovesy klettern (vyšplhat, lézt, vylézt, vylézat, šplhat) a kriechen (podlézat, vzlínat, plazit). Právě toto již zaniklé slovo, jehož přesný tvar neznám (rampen?, rampeln?); přešlo i do češtiny, a to právě do "rampouchu". Tomu napomohla i zvuková podoba "rop-úchu" a "ramp-úchu".

Rampouch je tedy něco, co pomalu popolézá nebo se plazí, spouští, popíná, případně i něco, z čeho teče nebo kape voda.

Čeština zná pro rampouch ještě jedno méně známé slovo - střechýl, které není třeba vysvětlovat. Zajímavé je slovenské slovo "cencúl".

Anglicky: icicle (třáseň, třepení, řasení)
Německy: Eiszapfen, Zapfen (zátka, čep, čípek)
Francouzsky: glaçon (kus ledu)
Španělsky: témpano (tympán, úl); canelón (roura); pinganello (ale i pingar = kapat, stékat, klonit se); carámbano, acarambanado (acaramelar = pocukrovat, pokaramelovat, banado = máčený, že by rampouchy sloužily Španělům jako nanuk? Italům a Rusům určitě - viz)
Italsky: ghiacciolo (tuhá zmrzlina)
Rusky: sasulka (= cucátko)

teda neže bych nejak obzvlast milovala zimu jakozto chlad, ale tesim se na kouzla, jaky zase bude voda provadet na oknech, na krajich potůčků a střech ... na snehu....

na to se nikdy dost nevynadívám

ZRADA: no tak ty sem teda patříš!!! :-))

a co ta seminarka, byla by ?

me na vode jakozto matérii facsinuje jeji schopnost sdílení...ona umí pronikat do věcí, molekul, umí prolnout skoro vsude, je to hodne universalni rozpoustedlo a naopak zase je sama schopna do sebe vstrebat kde co...od matérie az po informaci

na tom jsou postaveny ty ruzny zazracky a lecivy vody jako pí voda, levitovaná voda nebo ta diamantová... ja jsem se o ni doslechla teprve nedavno, na netu jsem zjitila, ze je to vasltne soucasnej hit a je kolem ni v jistych kruzich docela hysteriká hádka, jestli je leciva nebo naopak destruktivní...

víte o tom nekdo neco osobně? já jsem tuhle dostala deimantovou voedu s informaci... ze prej je uzasne leciva... tedko zase ctu, ze je nebezpecna a kdesicosi... vsak jsem se taky ptala te dárkyne " nojo, ze je v ni informace, ale kdopak vi, jaka?" ;-)) jsem na tyhle veci pomerne opatrna .-)

jeééé, tak uz tu mame dvě vody - teda dva vodníky, to je skvelý !! :-)

MONKEYMAN: najdi ho ;-)

Tak poetickému a přitom běžnému tématu jsem neodolal a musel jsem sem nakouknout...
Nejlepší na vodě je, že když přijdu domů a zbyde mi v lahvi, kam jsem si ji ráno napustil z kohoutku, můžu se o ní podělit s rostlinkami v květináčích. Ten pocit sounáležitosti...!
První jakous takous seminární práci na základní škole jsem psal o vodě...
Pěkné je taky symbolické nabízení vody v Cizinci v cizí zemi od R. A. Heinleina...

(Specifické teplo je normální a běžně užívané synonymum pro měrnou tepelnou kapacitu?)

miluju zvuk tekouci vody ... krasne se u toho usina....

DRAGEL:
Jake vedomi ma ohen ci skala?

MONKEYMAN: má podobné vědomí jako oheň, či skála