V pare sou molekuly moc daleko od sebe na nejaky mustkovani.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Skupenstv%C3%AD

Ne, to ze je voda takova pohyvliva dela to, ze e v kapalnym skupenstvi. Stejne jako treba lih nebo olej, kterej se nejakejma mustkama nezatezuje;)

takže voda ma jeden muste (nebo může jich mít víc?
a led má dva (čili každej vodík v molekule se nekam napojí) a pára nema zadnej mustek ?

fíííHA !!!

to je tak zajimavy.. akorat se omluvim napred, ze v chemii jsem nepopsanej list..a tedko znova horkotezko davam dohromady aspon pojmy jako atomy, prvky a molekuly... tak me prosim berte s rezervou .-)

tak jsem ještě narazila na toto: voda teda sestává z molekul, ktere obsahujou dva vodíky a jeden kyslík - a tyto molekuly se potom svazujou tema mustkama, ktery vzdycky jeden vodík vyšle a zastrčí do kyslíku sousední molekuly -
tak vznikají jakýsi utvary , v nichž se nachází větší pocet molekul a ted: jsou to namátkové chuchvalce anebo mají vzdycky stejnej pocet molekul?

a: to ty mustky delají ve vodě to, že je takova pohybliva ? se se nerozpadne jako trebas sůl (NHCl) nebo kámen ani se nerozprchne jako nejakej plyn?

jako chalkogeny jsou oznacovany prvky ve skupine pod kyslikem. vezmu-li pravou stranu tabulky:

B C N O F
Al Si P S Cl
GaGeAsSeBr
In Sn SbTe I
Tl Pb BiPoAt

Tak certviproc (asi ve stare rectine to bude mit zaklady) se skupine kysliku (O S Se Te Po) rika chalkogeny, fluoru halogeny (F Cl Br I (At)), dusiku pentely (N P As Sb Bi)

MATT: e-e, vodikove mustky vodu naopak stabilisuji, je mene reaktivni, nez by mela byt .. Rekneme-li "dihydrogen monooxide" (ani nechci takovy paskvil prekladat), clovek si predstavi neco neskutecne reaktivniho a plynneho.. Ale prave vodikove mustky molekulu stabilisuji seskupenim do pocetnejsich utvaru. Podobne tomu je napriklad u fluorovodiku, dalsi to podivna latka, chemiky casto prezdivana "prostitutka mezi kyselinami" :)

LALINA: chalkogen je kyslik, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Chalkogen

LALINA: Urcite vodu "bereme" ze subjektivniho pohledu; ale ber to tak, ze na teto planete se zacal vyvijet zivot a k dispozici byla proste voda, od pocatku vzniku zivota se tedy prirozene vse prizpusobuje tomu, co je k dispozici.

Za ziravinu povazujeme latky s oznacenim C, tedy corrosive - zpusobujici nezvratne zmeny na povrchu rozlicnych materialu. Dale jsou latky nekorosivni, ale s oznacenim R nebo S vet (nevim presne ktere), ktere rikaji "zpusobuje tezka poleptani tkane a sliznic" (napr. fenol), "zpusobuje tezke popaleniny" (konc. kyselina sirova) .. S temito latkami se na "nasem svete" (=chemie prostoru nam +- znama, tedy +- treba nase galaxie) nemuze voda merit..

Rozpoustedlo je obecne jakakoli latka, v niz se rozpousti jine latky, v praxi je vyznam slova "rozpoustedlo" vpodstate kapalina, u niz se vyuziva misitelnosti s jinymi latkami a vytvoreni vhodnych reakcnich podminek pro probehnuti nejakeho fyzikalne-chemickeho deje - mame rozpoustedla polarni (voda, vyborne a velmi pouzivane rozpoustedlo), nepolarni (benzin... s vodou nam udela dve vrstvy, nemisi se s vodou), dale podle jinych hledisek dali hromada rozpoustedel. Ackoli je voda super, ne vzdy je zadouci.. Zpusobuje nevycistlitelne skody svou schopnosti za danych podminek korodovat povrch zeleznych materialu. Z laboratore - jsou reakce, kdy pouhe stopy vody (0,01%) zpusobi, ze pozadovany chemicky dej neprobehne, resp. probehne jinak (napr. zname Grugnardovy reakce).

Zaverem snad jen to, ze urcite je mozne, ze muze existovat svet, kde je voda tim, co je pro nas kyanid draselny zde.. Ale tady bych spise predal slovo astrofyzikum, filozofum a jinym teoretikum, event. Mulderovi a Scullyove ..

LALINA: ty mustky muzou za to, ze je voda reaktivnejsi 'nez by mela bejt' (vzhledem k usporadani molekuly), ttaky ze spotrebuje/vyda mnohem vic tepla pri zmene skupenstvi... taky muzou za povrchovy napeti a tak..

mam pocit,ze tekouci vode je prumerne 1.3 mustku na molekulu, zmrzla voda ma prumerne 2, takze vlastne kazdej vodik ma nakej jinej svuj vodik..

a voda je teda taky chalkogen? a co to znamena ? chalk je křída, ne?

WILDENBURY_SQ: a ty mustky muzou za to, že je voda kapalina a ne plyn?
a kdyz je teplo, tak ty mustky prasknou a stane se pára?

WILDENBURY_SQ: a vis co by me zajimalo? čím to, že ta voda má tak široké možnosti jako rozpoutědlo? tím se vlastně podobá vselijakejm jedovatejm vece, který jsou rozpouštědla, žejo? takze ona jakoby je to ziravina a rozpoustedlo, ale zaroven neni jedovata pro nas.. pro tuten svet... neznamena to, že vlastne kdyz je tuten svet celej z vody, tak je vlastne celej jedovatej..trebas pro nejaky alieny?

clovece, v nadpisu to tagovani nefachááá :-(

LALINA: dolni se dela uplne stejne, jen prikaz v tech divnejch zobaccich je sub.

WILDENBURY_SQ: krása - vzpomínám na nádherné časy v laboratoři ..... ach jo zase bych se vrátila :-)

tam je jen horni index..v napovede...

a jinak MOC velkej dík za prispevek, to je super vec, jeste si zkusim nejak srovnat v hlave, proc nektery ty kysliky se chovaj jako zlodeji a jiny zase jako stedrý dárci...ty jsi rikal, ze ale zdaleka nejsou vsechny... ja myslela, ze se takhle paktujou vsichni a oni jenom...vlastne nepatrena castecka a ostatní se válej na peci a nedelaj nic..(?)

no ja se pokusim :-))

Drobny navrh na vylepseni, neslo by prosim v nazvu diskuze "2" ve vzorci vody otagovat dolnimi indexy? .. V textu obcas na indexy taky kaslu, ale takhle v nazvu diskuze me moc boli oci.

.. A to jeste neznate milostny pribeh, jak se voda ostatnim prvkum ze skupiny chalkogenu zdala moc slunickova, a tak se take nase mile chalkogeny zacaly paktovat s vodikem.. A vznikly jedovate smrady nevidane typu H₂S, H₂Se, H₂Te :) .. Jejich oder byva popisovan jako "neco nejhorsiho na svete", evidentne naivkami, kteri se nikdy nesetkali se skatolem, kys. isovalerovou, merkaptoly atd... Ale to uz je uplne jina pohadka.

Jinak jak jsme vcera resili s Lalinou, tak ja jsem myslel autoprotolýzu vody. To je neco jineho, vpodstate reakce jedné z 10^7 molekul vody, ktera se rozhodla, ze se bude chovat jako kyselina a jedné z 10^7, ktera se rozhodla, ze bude vystupovat jako báze. zapsano:
H₃O+ + OH- {--} 2 H₂O
.. coz neni az tak anomalni, proste tohle amfoterni latky delaji :)

Ale byly mysleny vodikove mustky, viz. nastenka.. Jen pro doplneni, hodne zjednodusene se to da predstavit takto:


opravdu se tedy jakoby "drzi za ruce"... (snad efektivneji vypadaji treba supramolekularni calixareny, to jsou benzenova jadra s rucickama a nozickama, jez spolu tancuji v kruhu, nebo se pretahuji...)



Jinak z dalsich anomalii vody:

- je to stabilni latka, kapalina :)
- s klesajici teplotou (pod 4°C) roste jeji objem, u drtive vetsiny latek je to naopak..
- nejvyssi hustotu ma pri 4 °C, to proto, aby prezili rybicky v rybniku, tato voda o optimalni teplote k preziti zimy klesne ke dnu.. a tam si rybicky ziji.
- ma snad nejvetsi mernou tepelnou kapacitu, co znam, ke zmene jeji teploty je tedy potreba ohromne mnozstvi energie.. Opet, vyse popsana rybickova voda jentak nezamrzne, rybicky tedy ziji dal.. No a clovek toho vyuziva v hromade chladicich zarizeni etc.. Treba v Cernobylu byla turbina pohanena parou z deuterovane vody, ktera vre pri nejakych, nevim, 120 °C, ovsem zde byla jeste pod takovym tlakem, ze vrela pri asi 800 °C :o)) .. Pri nahlem poklesu tlaku (propaleni celeho reaktoru atd..) se tedy ozarena deuterovana voda (!) okamzite vyparila, odhodila asi 100 tunove víko o kus vedle a ozarena si to štrádovala do nebes, aby pak mohla prset na pul Evropy..