to co chtej, jsou vlastne elektrony, kdyz jich maj malo tak jsou kladne nabity (prevazuje naboj jadra) a opacna... a velikost tech sil je dana strukturou toho elektronovyho obalu, jestli treba beha ten elektron sam v jedny vrstve nebo naopak uz v ty vrstve jen jeden chybi... vlastne bych rek, ze cilem vsech atomu je se nak vyklidnit, ale jak je to vsechno dinamicky a skokovy, tak se to nikdy neporadi a je to prave neustale rozkmitanej celek...

hm..jeden velkej grupáč :-))

Vodikove mustky jsou interakce mezi atomem vodiku a jinym vhodnym atomem (zminovali jsme O, F, N). Jsou dva atomy - dve kulicky - a mezi nimi je nejaka interakce. Jako treba planety se pritahuji a odpuzuji a rotuji kolem sebe vselijak, diky gravitaci, atomy na sebe vzajemne take nejak intereaguji, podle sveho charakteru. (STRASNE zjednodusene receno pro predstavu)

LALINA: ne ty mustky jsou jen sila.. i kdyz by ta molekula vody mela bejt elektro neutralni (cili nemela by mit naboj - jsou v rovnovaze kladny a zaporny sily), tak tim ze je to takova siska, tak vznika tzv. dipol, tj, ze na jedny strane je ta molekula trochu zaporna (u kysliku) a na druhy trosku kladna (u vodiku) a tak diky tyhle sile se pritahujou i mimo molekulu (diky tem silam si kyslik drzi ty vodiky)..

si ty sily predstav treba jako chteni... proste kysliku chybi neco co ma ten vodik a tak ho pritahuje... v ramci molekuly se pritahujou hodne, protoze sou blizko, ale protoze nejsou uplne u sebe, tak je to porad nevyrovnany (je tam ten dipol) a tak toho vodika chtej i jiny kyslici z ostanich molekul..

je v tom atomu nejakej (aspon hypotetiockej "nosic informace" ?
jak ty vecičky vědi, co mají dělat? kdo jim rekl, aby to delali? podle ceho jedou?
proc se chovaj tak, jak se chovaj a ne jinak?

MATT: Tak tak, stejny jev je i u halogenovodiku - zminovany HF ma prekvapive vysoky bod varu, silne vyssi, nez HCl ... a pomalinku to pak dal roste v rade HBr, HI.. HAt asi ne, co, ze by nekdo z toho mikropidigramu pripraveneho At mel chut v radioaktivnim oblecku pripravovat HAt, coz by se buhvijestli povedlo.. a jestli, tak pak jeste merit bod varu :)

LALINA: proste sily mezi atomama a molekulama...
jestli to vlastne chapu dobre, tak ve vode ani nemas porad spojeny dva vodiky s kyslikem, ale porad to tam teka, jednotlivy atomy se vymenujou, vznika a zanika hydroxid s peroxidem... ale tohle bych si nechal raci potvrdit od nakyho chemika..

MATT: cože? ony vznikaj a zase zanikaj?? (sakra, proc me to prekvapuje, dyt je to tak se vsim :-))
ale to... no to je..hele ale Co jsou teda ty mustky zac? z ceho jsou? jsou z nejaky "hmoty" nebo jen takovy paprsky trebas energie ?

páni, me už z toho jde hlava kolem..a to jsem se jeste ani neodvazila ptát na dalsí veci, jako jsou elektrony... uf...

AXTHEB: a co dela kapalinu kapalinou..vazkou..ani pevnost ani prchavost (tekavost)?

LALINA: mno ty mustky delaj ze je takova "vic olejovita" .. hlavne je dulezity si uvedomit, ze je to vsechno dynamickej proces, ze ty musky porad vznikaj a zanikaj, proto je to v ty tekuty vode necely cislo (pokud si dobre pamatuju tak 1,3 na molekulu)

WILDENBURY_SQ: jj je to tak, sem nak nepremejslel.. :-/
napr dal z wiki> Díky vodíkové vazbě má voda teplotu varu 100 °C, zatímco sulfan (který vodíkové vazby nevytváří) vře při −60,75 °C. (sulfan je H2S

WILDENBURY_SQ: chalkogeny jsou od chalkos- ruda (vetsina rud jsou slouceniny O nebo S), halogeny jsou od halos - sul...

V pare sou molekuly moc daleko od sebe na nejaky mustkovani.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Skupenstv%C3%AD

Ne, to ze je voda takova pohyvliva dela to, ze e v kapalnym skupenstvi. Stejne jako treba lih nebo olej, kterej se nejakejma mustkama nezatezuje;)

takže voda ma jeden muste (nebo může jich mít víc?
a led má dva (čili každej vodík v molekule se nekam napojí) a pára nema zadnej mustek ?

fíííHA !!!

to je tak zajimavy.. akorat se omluvim napred, ze v chemii jsem nepopsanej list..a tedko znova horkotezko davam dohromady aspon pojmy jako atomy, prvky a molekuly... tak me prosim berte s rezervou .-)

tak jsem ještě narazila na toto: voda teda sestává z molekul, ktere obsahujou dva vodíky a jeden kyslík - a tyto molekuly se potom svazujou tema mustkama, ktery vzdycky jeden vodík vyšle a zastrčí do kyslíku sousední molekuly -
tak vznikají jakýsi utvary , v nichž se nachází větší pocet molekul a ted: jsou to namátkové chuchvalce anebo mají vzdycky stejnej pocet molekul?

a: to ty mustky delají ve vodě to, že je takova pohybliva ? se se nerozpadne jako trebas sůl (NHCl) nebo kámen ani se nerozprchne jako nejakej plyn?

jako chalkogeny jsou oznacovany prvky ve skupine pod kyslikem. vezmu-li pravou stranu tabulky:

B C N O F
Al Si P S Cl
GaGeAsSeBr
In Sn SbTe I
Tl Pb BiPoAt

Tak certviproc (asi ve stare rectine to bude mit zaklady) se skupine kysliku (O S Se Te Po) rika chalkogeny, fluoru halogeny (F Cl Br I (At)), dusiku pentely (N P As Sb Bi)

MATT: e-e, vodikove mustky vodu naopak stabilisuji, je mene reaktivni, nez by mela byt .. Rekneme-li "dihydrogen monooxide" (ani nechci takovy paskvil prekladat), clovek si predstavi neco neskutecne reaktivniho a plynneho.. Ale prave vodikove mustky molekulu stabilisuji seskupenim do pocetnejsich utvaru. Podobne tomu je napriklad u fluorovodiku, dalsi to podivna latka, chemiky casto prezdivana "prostitutka mezi kyselinami" :)

LALINA: chalkogen je kyslik, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Chalkogen

LALINA: Urcite vodu "bereme" ze subjektivniho pohledu; ale ber to tak, ze na teto planete se zacal vyvijet zivot a k dispozici byla proste voda, od pocatku vzniku zivota se tedy prirozene vse prizpusobuje tomu, co je k dispozici.

Za ziravinu povazujeme latky s oznacenim C, tedy corrosive - zpusobujici nezvratne zmeny na povrchu rozlicnych materialu. Dale jsou latky nekorosivni, ale s oznacenim R nebo S vet (nevim presne ktere), ktere rikaji "zpusobuje tezka poleptani tkane a sliznic" (napr. fenol), "zpusobuje tezke popaleniny" (konc. kyselina sirova) .. S temito latkami se na "nasem svete" (=chemie prostoru nam +- znama, tedy +- treba nase galaxie) nemuze voda merit..

Rozpoustedlo je obecne jakakoli latka, v niz se rozpousti jine latky, v praxi je vyznam slova "rozpoustedlo" vpodstate kapalina, u niz se vyuziva misitelnosti s jinymi latkami a vytvoreni vhodnych reakcnich podminek pro probehnuti nejakeho fyzikalne-chemickeho deje - mame rozpoustedla polarni (voda, vyborne a velmi pouzivane rozpoustedlo), nepolarni (benzin... s vodou nam udela dve vrstvy, nemisi se s vodou), dale podle jinych hledisek dali hromada rozpoustedel. Ackoli je voda super, ne vzdy je zadouci.. Zpusobuje nevycistlitelne skody svou schopnosti za danych podminek korodovat povrch zeleznych materialu. Z laboratore - jsou reakce, kdy pouhe stopy vody (0,01%) zpusobi, ze pozadovany chemicky dej neprobehne, resp. probehne jinak (napr. zname Grugnardovy reakce).

Zaverem snad jen to, ze urcite je mozne, ze muze existovat svet, kde je voda tim, co je pro nas kyanid draselny zde.. Ale tady bych spise predal slovo astrofyzikum, filozofum a jinym teoretikum, event. Mulderovi a Scullyove ..

LALINA: ty mustky muzou za to, ze je voda reaktivnejsi 'nez by mela bejt' (vzhledem k usporadani molekuly), ttaky ze spotrebuje/vyda mnohem vic tepla pri zmene skupenstvi... taky muzou za povrchovy napeti a tak..

mam pocit,ze tekouci vode je prumerne 1.3 mustku na molekulu, zmrzla voda ma prumerne 2, takze vlastne kazdej vodik ma nakej jinej svuj vodik..