LEMUR: Protoze pojednava o velmi male casti jedincu z dane subkultury a aplikuje jejich chovani na ty ostatni. To, o cem tam pisou, jsou doslova patologicke extremy, ktere se deji jen velmi zridka. V podstate to je jako kdyby psali o tezkych zavislacich na heroinu a vyvodili z toho zaver "vidite tu fetku? VIDITE? drogy jsou SPATNE a mely by se ZAKAZAT!!§".

STAROJDA: Ehm, chce se mi říct, že takhle je to s každým tématem, do kterýho vidíš jako insider a který je nějak zpracovaný mainstream médijema (jako Respekt). Ale neřeknu to.

STAROJDA: Nebo je to magor. Nepodloženě.
:)

LEMUR: pokud to myslíš aspoň trochu vážně, tak se nedivím, že ti aktuálně Respekt nevoní :). Asi se tam píše málo o chemtrails a podobných objektivních faktech ;)

Nesouvisí ten výraznější postoj Respektu s jejich vztahování se k The Economist, jakožto vzoru správné publicistiky? Co si vybavuju, tak už dřív Tabery popisoval, jak se mu (celé redakci?) líbí jejich aktivnější přístup, kdy třeba před volbami deklarují, co je jejich volba. Opakovaně se k tomuto rysu vracel, ale postupně to ustoupilo a teď už jsem to dlouho nečetl.

Mezitím na krátko články Economistu zmizely a zase se vrátili a nyní je Respekt více s postojem, než jenom přísně objektivní. Zřejmě tedy snaha o přiblížení Economistu byla dokonána.

Mě osobně změna nevadí - časopis posuzuju podle toho, jestli mě každý týden to a to číslo baví nebo ne. A platí, že ano, baví! Takže s klidem přehlédnu i semtam příliš aktivistický názor nebo prostě daný článek nečtu. Myslím že není problém číst články s nadhledem a objektivní fakta si případně vyfiltrovat.