OTZ: do myšlení lidí, co zažili reálný socialismus, pro tebe skutečně není jednoduché nahlédnout. mě bylo v roce 1989 jen 16, ale stejně si toho dost pamatuju.
nešlo přímo o materiální nedostatek... naopak v řadě ohledů to bylo i naopak... ale hrozná neefektivita, nadprodukce toho, co šlo vyrábět snadno a nikdo to přitom nechtěl, nedostatek fakt zajímavých věcí, které by se vyrovnaly dovozu ze Západu... a zapomíná se na to, že k tak rychlému pádu režimu často vedla i hluboká nespokojenost s tehdejší ekologickou situací danou tím, že režim prakticky výhradně sázel jen na těžký průmysl...
ITCHY je trochu mimo.... ovšem svůj vztah ke konzumu vidím trochu jinak než jeho. podstatné je, že konzum není to samé co "hromadění": do hodnoty, která přetrvá třeba několik generací, se vyplatí určitě investovat energii, materiál, čas, peníze... problém konzumu je to, že výrobky mají strašně malou životnost. a že navíc trh je nastaven tak, aby to pro něj bylo výhodné, a aby produkty s krátkou životností zvyšovaly HDP. obhájci čistě tržních řešení toto příliš neumí vysvětlit nebo obhájit: případně argumentují, že pokud to trh tak chce, tak je naší svatou povinností to akceptovat.
já ale nevěřím, že konzumenti opravdu poptávají produkty s nízkou trvanlivostí. podle mě je k tomu často ženou právě ekonomické důvody.. a tady vidím jádro problému: trh je jakási struktura, která vlastně zaujímá čtyřrozměrný objem ve čtyřrozměrném časoprostoru: protože různé produkty zabírají různý objem časoprostoru směrem do budoucnosti, v závislosti na své trvanlivosti. Protože všichni chtějí mít všechno hned - tak to dostávají "naředěné", v podobě produktů s krátkou životností a dochází k nevratnému plýtvání zdroji.
Na toto ovšem téměř neexistuje lék: rozhodně ho nemá levice (která bývá s enviromentalismem spojována) - protože právě sociální požadavek toho, aby všichni měli nárok alespoň na něco a hned, vede k tomuto typu uspokojování masové poptávky...