Ropné společnosti rozhodnutí napadly a soudce Martin Feldman z federálního soudního distriktu v New Orleansu moratorium zrušil s tím, že není dostatečně odůvodněné. Americké úřady se nyní odvolávají. „Jiná možnost než těžba ropy v extrémních podmínkách však už nedokáže zaručit její dostatek. A podobně začínají problémy s jinými surovinami,“ konstatuje ředitel Geologického ústavu Akademie věd v Praze Václav Cílek.
http://www.e15.cz/nazory/rozhovory/vaclav-cilek-zchudnuti-lidstva-by-bylo-jen-navratem-k-normalu
E15: Je dostatek ropy na méně rizikových místech?
Tahle možnost postupně končí, těžba se musí přesouvat do extrémních lokalit, jako je třeba Aljaška nebo mořské dno. Právě ze dna už pochází 15 procent americké ropy. Představte si to: Dnes běžně zvládnutá technologie vypadá tak, že pod plošinou máte kilometr vody, pak teprve narazíte na dno a vrtáte v něm do hloubky nějakých dvou tří i více kilometrů, než narazíte na ropu. Zatím jen několik desítek plošin dokáže vrtat ve dně v hloubce až dvou kilometrů pod hladinou. A připravují se projekty, které počítají s tím, že těžba bude probíhat v hloubce tří kilometrů pod hladinou moře. Tady prostě vždycky musí být nějaké riziko havárie.
E15: Je v moři v těchto obrovských hloubkách alespoň ropy dost?
Část expertů soudí, že v hlubokém moři je víc ropy, než si dokážeme představit. Jiní však předpokládají, že je tam ropy mnohem méně, než potřebujeme. Výzkum je tam velmi drahý, takže nemáme dost údajů z geologických vrtů. Ale světu dnes nezbývá než hledat tam. Existuje instruktivní příklad – mexická ropná společnost Pemex, která také těží ze dna Mexického zálivu. Dnes má ověřených zásob ropy na devět let! Pokud nenajde nová ložiska, skončila. Čína se zase rozhodla nebýt tak úplně závislá na obchodu s ropou, ale hledat vlastní zdroje. Takže buduje flotilu lodí schopných těžby na hlubokém moři. A to se bavíme o zemi, která otvírá snad každý týden novou uhelnou elektrárnu. Ale stále to nestačí a Číňané zažívají výpadky elektřiny.
* E15: Kdy ropa dojde?
To se nedá jednoznačně říci, záleží na tom, kolik ložisek se ještě objeví, jak vydatné budou zásoby v hlubokém moři, ale také jaká těžební technika bude k dispozici. A nezapomínejme, že podstatné také je, kopoptávka lik ropy budou lidé požadovat. V posledních třiceti čtyřiceti letech se ve světě spotřebovává víc ropy, než se stačí nahradit nově nalezenými a zpřístupněnými ložisky. Dobře to mají propočítané ve Spojených státech. Tam nová ložiska pokrývají 70 procent vytěžené americké ropy. A to se ještě většina nových objevů nachází na okrajích starých ropných polí. Ložiska v lokalitách, kde se dříve netěžilo, představují jen asi 40 procent nových zásob. Další věcí je cena.
* E15: Ta se zvedá…
Náklady na těžbu rostou úměrně tomu, že je nutné těžit z méně přístupných míst a z větších hloubek. Firmy se snaží tajit informace, za kolik ropu těží, protože to odráží jejich konkurenceschopnost. Nicméně vypadá to tak, že průměr ve světě představují náklady někde mezi 25 a 30 dolary na vytěžený barel ropy. (jeden barel představuje 160 litrů ropy – pozn. red.) Ta nejlepší ložiska zemí OPEC mají náklady na těžbu deset až 12 dolarů na barel. V Rusku je to asi 40 dolarů na barel. Zato u nových ložisek se mluví o 60 až 90 dolarech na vytěžený barel. Ložisko ovšem musí mít určitý tlakový režim, takže obvykle musíte těžit, i když jsou třeba ceny zrovna nižší.