ITCHY: toto je bohužel pravda :-) ale ty nejsi vyjímka :-)

ITCHY: dělba práce v dnešním měřítku byla umožněná právě třeba snadnou dostupností energie - a zejména pak vysokých energetických hustot, abychom byli přesní (ropa jako primární zdroj je nahraditelná poměrně snadno - resp. ani se vlastně jako primární zdroj tolik nepoužívá, třeba elektřina se z ní většinou nevyrábí, nebo jen v rozvojových zemích - ale složitější je to s palivy na bázi ropy a jejich EROEI a jejich energetickou hustotou - to už tak snadno nehradíme).

silně pochybuju, že nejsem schopen určit význam slov - ano, jsem schopen se připraven rafnout se sociologii o definici slov jako "postmaterialismus" - podle mě je soustavně podceňován "fázový posun" směrem k informacím a technologiím, které pracují s informacemi (vč. nehmotných technologií - třeba software), který vede k tomu, že množství energie potřebné k práci s informacemi je pouze otázkou měřítka či otázkou masovosti, a ne otázkou samotné kvality (pokud máme v ruce potřebný sebereplikující se - nebo alespoň snadno replikovatelný - kód - DNA, program, apod. - tak je v podstatě už jedno, jestli existuje v jednom nebo v milionu exemplářů...) - tedy "postmaterialismus" je pro mě spíše než než abstraktní filosofický pojem spojený s "post-scarcity společností" (což je trochu nesmysl, protože tu řešíme právě to, že ropa je vzácný zdroj, a post-scarcity společnost se tedy nebude tak docela týkat zrovna třeba ropy) zcela konkrétní technický termín, který souvisí s postupným přechodem společnosti od industriálních k informačním technologiím. (projevem tohoto přechodu je i tato diskuze, mimochodem)

jinak bych rád zdůraznil, že strašně moc PÍŠEŠ VELKÝMI PÍSMENY, V ČEMŽ TI SAMOZŘEJMĚ JEN TĚŽKO MOHU KONKUROVAT. neznáš přes deset let staré zvyklosti vedení internetových diskuzí, a ani se těmto zvyklostem nechceš podřídit - tak nějak očekáváš, že se svět přizpůsobí tobě, místo aby ty si byl nucen se přizpůsobit již existujícím tradicím a zvyklostem daného žánru (žánrem je v tomto případě prostě online diskuze jako taková).

zpět k "dělbě práce": ano, ještě jednou to zde zopakuju: předvídám od 21. století ústup od hypertrofované dělby práce směrem ke koexistenci menších, decentralizovaných, autonomních celků, která bude mít spíše formu jakési volné symbiózy a volného soutěžení, než "tvrdé" symbiózy a "tvrdého" soutěžení. (projevem tohoto trendu je třeba i samotný fakt, že já mám čas vést tyto diskuze, i když nejsem součástí akademického establishmentu, ani státní zaměstnanec, ani příslušník vládnoucí elity, ani nejsem pod ochranou někoho z vládnoucí elity, nebo o tom alespoň nevím, apod.). (podotýkám, že třeba automatizace pro mě není to samé, jako dělba práce - zvládnutí řízení automatizovaných procesů často vyžaduje značné mezioborové dovednosti..)

VSOUKOLOHLOR: poznámka pod čarou.....
90% debat na nyxu je o tom jak si každý účelově a zcela mimo běžný rámec chápání vykládá po svém různé pojmy....

VSOUKOLOHLOR: to o co mi jde, je to že vyčerpání dosavadních zdrojů energie je především INŽENÝRSKÝ, nikoliv SOCIOLOGICKÝ problém. sociologové nemohou k peak oil dodat vůbec nic - max. můžou tak sledovat, co o tom kdo říká a co tím tak může sledovat - ale prostě nemají potřebný aparát, který by dokázali posuzovat "přirozenost" či "nevyhnutelnost" jednotlivých potřeb společnosti.

tento aparát mají v ruce vědci (a co se různé forem energie týče, tak především fyzici) - včetně např. historiků přírodních věd, a dále pak technici - a to včetně např. historiků technologie. já sám se pokládám za cosi jako historika přírodních věd a historika technologie a samozřejmě mě zajímá vývoj lidských představ o nepostradatelnosti různých forem technologie v průběhu věků. bohužel - obrovská zaslepenost a nedostatek všeobecného rozhledu mezi spoustu dnešních inženýrů (přírodovědci jsou na tom často přeci jen lépe, i když ti zase budou více vzdáleni praktické implementaci) ještě není důvodem předpokládat, že sociologové jsou schopni se nějak výrazněji vyjadřovat k tomu, co bude znamenat ukončení jedné technologické (když už něco, tak bych se regulérně obrátil na historiky a možná i archeology - ti se nakonec technologickými změnami v průběhu historie lidstva zabývají asi nejvíce).

ekonomizující výklad peak-oil je podle mě v řadě případů zcestný (tak např. požadavek na stále krátkodobější návratnost investic a rychlejší dosahování zisku, např. i skrze kratší životnost výrobků apod. nedává příliš naději, že by se jen tak zčistajasna podařilo nasměrovat úspory z rozsahu do té správné technologie v ten správný moment, kdy se na trhu objeví poptávka po substituci něčeho, u čeho v důsledku vyčerpání rychle poroste cena...). jenže sociologizující výklad peak-oil už nechápu vůbec - sice jsem se sociology ochoten najít částečně společnou řeč v tom, že dnešní poptávka po ropě není alespoň z části reálná, ale že je umělá a lifestylová - ovšem na rozdíl od sociologů si nemyslím, že je to konec světa, protože společnost je dnes připravená se měnit a přijímat nové technologie a způsoby organizace rychleji, než kdykoliv předtím v minulosti (ve skutečnosti se tempo přijímání nových technologií zrychluje exponenciálně). vzhledem k této stále větší schopnosti společnosti absorbovat stále dramatičtější změny prakticky všeho, co lidé dělají (změny výroby, změny myšlení, změny ve spotřebě, změny organizace a nakonec změny úplně čehokoliv), tak se prostě domnívám, že peak oil je asi tak z 99.9% inženýrský problém (samozřejmě, že v tomto ohledu věřím v OZE a ne třeba v jadernou energii - ale i OZE jsou inženýrské řešení) a jen asi z 0.01% sociální problém: prostě v určitý moment se lidem na TV obrazovkách nebo na facebooku nebo kde prostě objeví xichtík, který jim vysvětlí, že už není trendy a in koupit si další auto značky X: místo toho se prostě začnou objevovat jiné xichtíky, jiné produkty, jiné trademarky. lidé budou par dní mrmlat, ale pak to prostě přijdou - a zapomenou na to, že vůbec někdy těmi auty jezdili.

naproti tomu sociologizující výklad peak-oil nechápu: já to vidím přesně tak, že období růstu těžby ropy a spotřeby energie bylo obdobím jedné velké globální katastrofy (světové války, místní války, občanské války, revoluce). největším nepřítelem člověka se stal člověk sám - a proč ? protože měl dost energie na to, aby to udělal. jestliže tato energie dojde, tak to v podstatě znamená, že se lidi nebudou schopni zabíjet tak efektivně jako dosud (ano, jistě.... mačetami se lze ve vybraných případech pozabíjet také celkem slušně, ale navzdory tomu genocida ve Rwandě spadá spíše do éry problémů modernity, růstu populace, možnosti jejího ovládání masmédii, apod., než do éry, ve které se nachází postmoderní Evropa)

VSOUKOLOHLOR: a co takhle definice postmaterialismu, jak ji zavádí wikipedie ? http://en.wikipedia.org/wiki/Post-materialism - zmiňuje i tvého Ingleharta, ale nevidí socilogický výklad tohoto hesla jako jediný možný.

celkově se mi ale nelíbí, jak si humanitní vědci (vč. např. sociologů) monopolizují postmodernismus, který já vidím jako naprosto spjatý s technickými prostředky šíření a kopírování informací ve všech podobách a odvíjející se od nových technologických prostředků práce s informacemi (tedy včetně nemateriálních technologií). docela mi štve, jak je tento "inženýrský postmodernismus" v podstatě zcela opomíjený akademickým establishmentem :-( by docela stálo zato pořádně nasadit na tyhle sociologické hypotézy Dawkinse a demaskovat to všechno jako seberepikující se sobecké memy...

VSOUKOLOHLOR: no ačkoliv ti děkuji, že si našel paralely mezi mnou a Masarykem (já uznávám hlavně toho raného - kritického filosofa a rejpala, v době před 1. světovou válkou) :-) tak se s tebou neshodnu v tom závěru: zemědělství dnes spotřebovává naprostý zlomek jak energie, tak i vytěžené ropy (a v nedávné minulosti živilo srovnatelné množství lidí zcela bez ropy). pokud by společnost prohlásila za svou prioritu právě zemědělství, tak toto může fungovat ještě desítky let, a k ústupu spotřeby dojde prostě v jiných oblastech: jenže toto by současně předpokládalo, že dnešní industrializované zemědělství je to jediné možné a že jde o konečnou fázi vývoje, odkud už není kam dál směřovat, a že není správné, aby se do zemědělství vrátila větší část populace, apod.

já osobně nemám problém s tím, aby se do zemědělství vrátilo třeba 10% lidí - což by přesně odpovídalo menší (ale ne nulové) úrovni mechanizace. industrializované zemědělství mimochodem nikdy nebylo trvale udržitelné (třeba eroze, přehnojení, ekologické kolapsy monokultur, apod.), a peak oil v tomto ohledu přichází právě včas - industrializovaná "zemědělská velkovýroba" byl nejspíš tak jako tak neudržitelný nesmysl (prostě "modernizace za každou cenu a nikdy jinak"....)

XCHAOS: "jak říkám: největší problém bude, aby si lidi vymysleli, čím jiným se zabaví (místo toho, co dělají dnes). o ničem jiném to není: půjde o největší krizi životního stylu od neolitické zemědělské revoluce." Tohle si dám asi na stůl za rámeček. Když to vezmu trochu vážně, protože to jinak považuju za kuriozitu, tuto otázku přesně řešil Masaryk, když prosadil 8 hodinovou pracovní dobu. Přibližně v této době se k nám dostal scauting, trempství, začalo se jezdit na chaty a chalupy, vznikl fenomén volného času. V souvislosti s tvojí otázkou mám však jednu velmi prostou odpověď: ti lidi se zabaví prací na poli, bude jich třeba, a hodně.

XCHAOS: Panenko skákavá, občas si tu připadám, jak u blbých na dvorečku...

Mě "myšlení" druhých diskutérů pochopitelně zajímá, jinak bych tady na ně přeci nereagoval, pokud jsi tedy nepochopil moji reakci, v níž se navážím do tvého údajně volnomyšlénkování, tak si to přeber tak, že mě nezajímá, co si myslí určití diskutující o svém myšlení, když jednak vidím, že to neodpovídá tomu, jak jejich myšlení zakouším já, druhak, když tím odvádí pozornost od argumentů, která se zde diskutují a utíkají tak hrobníkovi z lopaty, a za třetí, když to vůbec co nemá dělat s daným tématem.

O pojmy se tu s tebou handrkovat nehodlám, definici postmaterialismu tak, jak ji zavedl Inglehart, jsem zde zmínil z pragmatických důvodů, neboť mi přišla být příhodná pro to, co jsi popisoval jako svoji vizi budoucích hodnot po dopadech PO. Že ses neobtěžoval si ani přečíst její heslo na wikipedii se pak promítlo do následné diskuse. Že zrovna ty se též považuješ za postmaterialistu, ale teda jiného druhu a po svém způsobu, protože do postmaterialismu zahrnuješ i chození do restaurace namísto nakupování levného a nekvalitního jídla v supermarketu, to je tvé svaté právo, ale jaksi ti mimochodem uniklo, že jsi přitom hraní si na vyskakujícího si čerta z krabičky opomněl vzít v potaz to původní. Čili, klidně té Inglehartově teorii říkejme antipostmaterialismus, pokud chceš, ono je to úplně a naprosto jedno, jak jí budeme říkat, důležité je, co popisuje, obsahuje, co nám umožňuje uchopit. A k tomu bych se pokud možno vrátil (třeba carsharing do ní pochopitelně velmi dobře zapadá).

A s tím Lévi-Straussem jsi mě opět hodně pobavil. I kdyby byla pravda, co píšeš, (ty dehonestace, vágně formulované), jakože z většiny není (byť těžko říct, co myslíš blufy), tak co to má co dělat s tím, co jsem psal? Zkrátka opět ses projevil jako čertík vyskakující z krabičky (a to mi prosím pěkně vyčítej něco v tom ohledu, že mě údajně nezajímá myšlení ostatních diskutérů). Já tu uvedu v závorce jméno jednoho sociálního antropologa, pro úplnost, a ty jeho myšlenku, bez ohledu na její platnost nebo ne, vyvracíš klasickým falešným argumentem ad hominem. Co byl Lévi-Strauss zač je úplně jedno, pravdivost-výpovědní hodnotu toho, že západní civilizaci se podařilo nastolit universální principy spontaneity, to nikterak nepodlamuje. Divím se, že ti to musím psát, stačí se zabývat světem kolem nás a ne po vzoru Pavlovových pokusných zvířat reagovat na podněty.

VSOUKOLOHLOR: Cl. Lévi-Strauss byl mimochodem strukturalistický antropolog a v podstatě blufoval. od jeho přístupů se distancovali už poststrukturalisté v 60. letech 20. století.

sociologické teorie, ze kterých vycházím, jsou výrazně punkovější, řekl bych :-)

VSOUKOLOHLOR: pokud tě nezajímá myšlení ostatních disktutérů, tak je to ovšem docela problém, že.

já sám se pokládm za postmaterialistu - ovšem nenechám si diktovat žádnými sociology, co přesně ten postmaterialismus může zahrnovat.

pro mě to je třeba carsharing místo vlastnictví vyhrazeného auta (proč vlastnit auto, když ho nepotřebuju každý den .. takže stačí vyrobit jedno auto místo deseti, ale peníze se stejně utratí - jen za související služby, místo za auta). a milion dalších věcí - není to ale nutně o tom, že by s tím byl spojený ekonomický pokles - jen kvůli tomu, že dochází k menšímu objemu materiální spotřeby.

GRENDAL: toto není tak jednoznačné: nemocnice jako celek řeší spolehlivost, a ne optimalizaci nákladů. proto je u ní docela jasné, že zvýšení cen energie se přímo promítne do nákladů na provoz nemocnice - třeba o těch 5%. o tom nechci polemizovat. ano, jistě... nějaký úsporný hospodář může začít třeba zateplovat, ale určitě tomu dá menší prioritu, než co já vím - výši odměn za noční pohotovost, apod.

ale spoustu dalšího toho, co nemocnice potřebuje ke svému provozu - třeba od samotné budovy až po léky a samozřejmě po dopravu toho všeho - si už nemocnice kupuje na volném trhu, a zde není důvod, aby ti dodavatelé jednoduše nezačali optimalizovat.

je např. úplně jedno, jestli zaměstnanci nemocnice jezdí do práce individuálně auty, nebo MHD. (nebo jestli se třeba v případě peak oil nepřistěhují blíže k nemocnici a nebudou chodit pěšky - protože jejich platy neklesnou, zatímco platy všech ostatních ano).

je jedno, jestli se léky, obvazy, nebo třeba i potraviny budou do města kde je nemocnice vozit vlakem, a nebo kamionem.

atd., atd. - prostě i dnes většinu nákladů na zdravotní péči tvoří především mzdové náklady všech možných složek - od těch skutečně přímo nepostradatelných až po X dalších levelů různé přídavné zdravotní a organizační byrokracie, která by se pacienta nedotkla ani vidlema. pak následuje specializované vybavení - kde opět, většinu jeho ceny tvoří know-how, a jen zlomek nákladů představuje energie potřebná na výrobu nebo na přepravu. A pak samozřejmě spotřební materiál, atd. - a u něj opět náklady na přepravu jsou směšné: infrastruktura nemocnic fungovala ve velice podobném stylu (i když třeba ne pro takové procento populace) už někdy před sto dvaceti lety, když dopravu kombinovaně zajišťovaly železnice a koňské povozy.

prostě i když je možné, že peak oil se dotkne životního stylu velké části populace, a velké procento lidí to třeba bude (aspoň zpočátku) vnímat jako pokles životní úrovně - tak v nemocnicích se vždycky vždycky topit a svítit (i kdyby se topilo dřevem a svítilo záložním generátorem na bionaftu) a sanitky vždy budou jezdit, i kdyby to mělo být na elektřinu, bionaftu nebo biolíh (protože i při větších nákladech představuje u sanitky prostě palivo zlomek nákladů na sanitku).

pokud k něčemu peak oil povede, tak spíše k novému rozdání karet ohledně povědomí, které lidské činnosti jsou skutečně nezbytné pro přežití civilizace a které jsou v podstatě jen vedlejší produkt životního stylu: tak např. pokud stoupnou náklady na individuální automobilismus, a tento postupně ustoupí nějaké energeticky méně náročné dopravě - tak současně i výrazně ubude dopravních nehod, ke kterým nyní vzlétá vrtulník, nebo vyjíždějí rychlé sanitky ! tudíž poptávka po službách zdravotní pohotovosti při autonehodách v post-peak oil období klesne.

jak říkám: největší problém bude, aby si lidi vymysleli, čím jiným se zabaví (místo toho, co dělají dnes). o ničem jiném to není: půjde o největší krizi životního stylu od neolitické zemědělské revoluce.

Tûranor PlanetSolar - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/T%C3%BBranor_PlanetSolar

ALMAD: Když jinak nedáš. Úvahy jsou to prosté. Totalitarismus, čili více méně absolutní koncentrace svrchované moci, je poměrně účinným nástrojem, kterak přimět lid k radikálnímu snížení svých potřeb, že by to s sebou neslo četné nepěknosti, o tom netřeba dlouze spekulovat. Různí autoři poukazují na to, že nevyhnutelnou podmínkou demokracie je dostatečný přísun levné energie, tedy náhražky otroků (v antickém Řecku to byli pochopitelně skuteční otroci), v momentě, kdy tato začne docházet a na obzoru nebude dostatek náhražek a navíc stejně kvalitních, je pravděpodobné, že se to na demokracii podepíše.

K druhému. Brácha mi vyprávěl, že v Indii je běžné, že před setměním se na velká nádraží shromažďuje obrovské množství lidí, celé, početné rodiny, včetně jen několik týdnů starých kojenců okupují lavice, staví na noc provizorní přístřešky. Toto bezdomoví není ovšem tak hojné pouze proto, že by v Indii panovala taková bída. Tyto rodiny si mnohdy tento z našeho pohledu ortel volí sami. Muži často bývají zaměstnaní a vydělávají i dost na to, aby uživili rodinu a něco našetřili, šetří roky a desetiletí, aby se třeba po dvaceti letech mohli koupit byt či dům. Ale vzápětí jej třeba zase prodali. To, když zemře nejstarší muž z jejich rodiny, který se přeje být pohřben na některém z posvátných míst, rituální cestou, tento pohřeb je nesmírně nákladný a rodina se tak mnohdy obětuje a prodá většinu svého majetku jen proto, aby tento náboženský rituál mohla nebožtíkovi dopřát. Z našeho hlediska je patrně zcela iracionální jednání, které se vymyká našemu chápání. Velmi výstižně však vypovídá o tom, nač narážím a co v našem prostředí známe například z rozličných řeholí žebravých mnichů, františkánů, trapistů, atdp. Známe to v jiné podobě z Ameriky od ámišů a jiných protestantských odnoží. V. Cílek nejednou vzpomíná egyptské kopty coby možné ztělesnění či obyvatele Pákistánu coby nejšťastnější lidi na světě. Ne každé náboženství, respektive jeho projev a ztělesnění, ať už individuální či institucionální, nabývají projevu asketického, ten potenciál však skýtají četná náboženství, neboť ostatně svět vezdejší pro ně dost často není tím nejhlavnějším, za čím by se měl člověk pídit.

XCHAOS: A ještě jeden argument proti tvé osvětě. Nedostatek ropy se pochopitelně nezačne projevovat tím, že se lidi nad sebou začnou zamýšlet, jakže to vlastně žili nad poměry a že by se měli uskromnit. Tací lidé jsou a budou, pochopitelně, žel bude jich vždy, obávám se, menšina. Nedostatek ropy se především řešit skrze hledání alternativ, ty v ČR budou pravděpodobně zemní plyn a uhlí. OZE budou hrát až druhé housle, byť pochopitelně důležité, a vlastně i svým způsobem budou nahrávat tomu, co říkáš.

XCHAOS: k tem tvym nakladum na energie. Klidne at si plati tech 5%, ale uniklo ti, ze do ceny prakticky veskerych hmotnych potreb tech nemocnic se ta cena energii promita.

TečkaCZ - Akumulace energie v setrvačníkových elektrárnách
http://teckacz.cz/1028

TečkaCZ - Solární létání: lehčí i těžší než vzduch
http://teckacz.cz/1009

VSOUKOLOHLOR: je zhruba o to, že dnes se úspory z rozsahu víceméně vymkly z pod jakékoliv racionální kontroly - a celé procesy výroby a konzumy jsou navržené tak, jako by v nich energie nehrála žádnou roli.

nezajímá mě postmaterialismus v podobě dogmatické ideologie - skutečně nevím, proč ti vadí moje dynamicky-optimistické myšlení, nespoutané žádnou konkrétní ideologií - v podstatě, volně kombinuje post-materialismus s "post-ideologismem", dá se říct.

jak jsem tu už dříve rozebíral, tak ceny energií se např. na nákladech nemocnic podílejí max 5% - budeš překvapený, jak velkou část dnes v celé řadě specializovaných odvětví tvoří hlavně mzdové náklady (zejména nenahraditelných specialistů).

i v případě té integrované záchranné služby se domnívám, že ceny paliva prostě nebudou tak klíčové, jako odměny těch zaměstnanců, co drží pohotovost, pracují přes čas, dělají práci, kterou nechce nikdo dělat. ano, zdvojnásobení ceny pohonných hmot možná o třetinu zdraží cenu letové hodiny vrtulníku, a třeba o pětinu cenu zásahu sanitky - ale současně, tam kde to bude opravdu potřeba, tam se ty peníze prostě vždycky najdou. zdvojnásobení ceny energie by pravděpodobně prodražilo cenu zdravotní péče v nemocnici cca o 5%, podle mých dosavadních výzkumů

od PO si především slibuji, že se konečně v praxi reálně ověří, které "nenahraditelné" vymoženosti moderní civilizace jsou substituovatelné (a tedy poptávka po nich je elastická) - a které jsou opravdu nenahraditelné. v podstatě tento spor bude ještě zajímavý (viz nedávné stávky státních zaměstnanců, kdy úředníci drží jako rukojmí zdravotní sestry,hasiče, apod.) - ale základní princip je ten, že lidi budou nuceni zapojit mozek, a trochu vyeliminovat neustálé spekulace, snažící se odhadnout "co by asi tak ostatní mohli chtít", místo přímočařejšího "co chci - a jaké jsou cesty jak toho dosáhnou". zdražení energie odhalí, jak velká část dnešní lidských aktivit je v podstatě postradatelná, nahraditelná, lifestylová, zbytečná... a v podstatě tenhle samotný emocionální stav (který já zažívám docela často) , který si brzo vyzkouší i větší část populace... ten jim docela přeju. lidi budou muset přehodnotit spoustu svých předsudků, spoustu představ o tom, že něco bylo "optimální", "výhodné", že se to dělalo "jediným možným způsobem"... prostě pro kohokoliv, kdo se trochu naučil používat mozek mimo rámec předem dané ideologie či doktríny, bude rozhodně osvěžující a zábavné sledovat lidi, kteří zjistí, že třeba i desítky let vykonávali činnost, která se po nárůstu cen energie ukázala jako zcela zbytečná, energeticky náročná a ve své podstatě absurdní....

(a mimochodem - společné stravování je energeticky méně náročné než individuální, jsou tam úspory z rozsahu... a když už chceme vařit individuálně, tak je zase energeticky méně náročné dopravovat větší množství nákladu současně - místo toho, aby se lidi na nákupy vydali po jednom tunovými osobními auty. restaurace a večerky fakt energeticky zvítězí nad obřími nákupními mally, uzpůsobenými k tomu, aby do nich osobními auty jezdili lidi, kteří v dané lokalitě nebydlí ... ano, až takhle je celý peak oil jednoduchý: prostě se lidé nevypraví za konzumem autem, a když už budou konzumovat, tak to nebude zabalené v igelitu, ale ve voskovaném papíru, jako před sto lety. opravdu si nemyslím, že je NUTNÉ, aby došlo k něčemu horšímu - pokud se to stane, bude to důsledek davové psychózy a virálního šíření destruktivních memů - a ne nějaká racionální nevyhnutelnost... )

OMNIHASH: energy consumption ? kWh/100 km ? 100 miles ? nevím ... princip je snad jasý :-)

ad večerky nakupující v diskontech - ano, ale to je pointa: prostě se vyplatí dovést do města plně jednu naloženou dodávku, místo 50ti osobních aut. v tom je největší úspora energie...