MESK: turbovrtulový motor má při rychlostech do cca 500-600 km/h nepřekonatelnou účinnost. velká dopravní letadla je dnes nepoužívají, protože většina cestujících by o levnější "spací linky" zřejmě nejevila zájem (min. tomu aerolinky věří).
a pokud bys už jednou dokázal lidi přesvědčit k noclehu na palubě letadla - stejně mají dnes problémy s jet-lagem a první den po přeletu na druhou polokouli obvykle prospí - tak pak není problém let ještě o něco prodloužit s využitím solárního režimu ve velké výšce.
nevím jaká rychlost by byla reálná, pokud méně než 300 km/h, asi už by to bylo obchodně problematické. a přeci jenom jsem natolik aerospace-geek, že je mi jasné, že bez měnitelné geometrie těch solárních křídel to není vůbec reálné: větší plocha je potřeba jak pro zpomalení letu, tak i pro ty solární články.
střídání různých typů pohonů není nic nového pod sluncem - po pravdě, inspirativní je v tomhle ohledu třeba jen archetypální studenoválečný termonukleární bombardér B-36 (známý např. z klasického filmu Dr. Strangelove od Kubricka): k cíli se ploužil velice pomalu pomocí pístových motorů, tehdejší proudové motory tehdy měly příliš velkou spotřebu, takže byly instalované jen pro usnadnění vzletu s plným nákladem, potom dlouho nic a až nakonec rychlý přelet nad cílem a následný rychlý utprk od hřibu vodíkové bomby.