DIVA: Ale i přes osočení ze lži mi to nedá: jak bych se tedy měl zachovat? Měl bych dál snášet aroganci pejskařů, kteří ve velkém okupuji les, který byl ještě před pěti lety plný zvířat a ideálním místem pro nerušený odpočinek? Měl bych dál snášet aroganci pejskařů, kteří nedbají přísného zákazu pobíhání psů? Kde přesně je ta hranice toho, co bych měl snášet a co už je pruzení? Možná, že jsem před dvěma lety taky neměl prudit toho pána, který pod jabloní mlátil starce kvůli obsahu jeho kapsy. Minimálně bych si ušetřil běhání po soudech a strach z toho, že se mi jeho rumunští kamarádi pomstí. Možná bych příště neměl prudit ani revizory, kteří mlátili "černého" pasažéra, až mu roztrhli bundu.
Zkrátka, až příště uvidím zase někoho porušovat předpisy nebo překračovat zákon, nebudu prudit. Budu jako všichni ostatní zkurvení češi, lhostejný a ohnutý. A budu mít klid, nebudu se muset nervovat.