Dnes mě pán na Vršovickym náměstí pochválil, že sbírám hovno po svém psovi. Říkal, že se to jen tak nevidí. Řekl jsem mu, že to dělám rád, kromě čistého chodníku mám přehled i o stolici svého psíka. Jde o konzistenci, př. červivost, teplotu, množství nestrávených zbytků v potravě a další faktory.
Je pro mě trochu zklamání, když můj pejsek sere někde v dálce a já, než k němu přiběhnu, nepoznám správný extrament a vezmu pak do ruky (používám igel. pytlík) hovno cizí, studené. Je to zpočátku pocit, jako by se člověk dotkl mrtvoly, ale po hlubším zamyšlení si uvědomím, že i cizí hovno má příběh a identitu s tvorečkem, který my pejskaři tolik milujem.
Každopádně zaujala mě slečna, která v Havlíčkových sadech držela v ruce klas. papír. pytlík s lopatičkou a kromě hovna svého psíka sbírala i hovna psů, kteří neměli to štěstí na pozorné majitele.
Na základě toho jsem se rozhodl vyhlásit akci "Seber cizí hovno". Spočívá v tom, že pokud se vysere Váš psík a jdete po něm poklidit, seberete i nejbližší hovno na dohled, pokud máte ještě místo v pytlíku. I více, pokud je čas a nálada ;)