ACIF: s timhle bych do jiste miry souhlasil. Z vlastni zkusenosti muzu rict, ze pokud chce nekdo jit na VS, tak stredni skola je (minimalne tady v CR) naprosta ztrata casu. Nenaucite se to opravdu dulezite (fungovat samostatne) a co se tyce jinych veci (z toho ktereho konkretniho oboru), tak ty se tak jako tak budete v prvnim semestru ucit znovu, protoze na VS se predpoklada, ze nastoupi i takovi studenti, kteri na SS ten ktery obor treba ani vubec nemeli (z ruznych duvodu). Nu a vetsina jinych predmetu je pro vas v podstate ztrata casu, protoze v blizke budoucnosti se naopak budete stale vic a vic specializovat podle toho co bavi/zajima vas.

ZABAKOVA:No spíš vyšší než střední.Chilany,Brazilce,Argentince,sem tam nějakej Venezuelan či Ecuadorec.Chile je s Brazílií nejvyspělejší stát Latinské Ameriky,téměř vše je tu dražší než u nás.Hodina v lyžařské škole například dva a půlkrát.to vše navzdory nižším platům.Těžší živobytí,šťastní lidé.Jako ostatně vždy.Chystám se do Peru a Bolivie,očekávám velkou změnu.Víc chudoby:(víc úsměvů:)

Pigfield na Tarife opet jede:)

CLOWN: TEKKIT: Nemoh jsem si pomoct a plusík jsem dal oboum. Oba máte svým způsobem pravdu. Co se týče tebe Clowne, k tomu se nedá říct nic jiného než závist. To přesně je je směr kterým se chci já ubírat, být sobestačný, celý život se učit a být takovej ten typ všeuměla. Jen máš oproti mě asi 20 let náskok, né že bych byl úplnej neschopnej moula. Na druhou stranu i můj život mě vybavil aspoň jakž takž. Jsem docela sečtělej, což si hodně považuju (ikdyž dneska lituju že devadesát procent z těch stovek titulů co jsem čet byla jen "braková" literatura), mám slušnej všeobecnej přehled (tuším však že to ty taky, hádám ale, že spíš zase v praktickejch věcech) .... A ono i to základní a středoškolské vzdělání je fajn, jen škoda, že jsem na to tak kašlal. Jen jsem teda vyrůstal v tom, že s mou hlavou ze mě bude manažer, podnikatel, prostě velký zvíře .... chtěl jsem všem dokázat, že jsem lepší. Dneska si svý štěstí představuju jinak, vydal jsem se tak trochu tvou cestou, ikdyž mnohem méně radikálně. Za co jsem ale neskonale vděčnej je, že jsem měl možnost se rozhodnout - vybrat si tu cestu kterou půjdu. Což bych s dětstvím v maringotce měl jen těžko. Rozhodně by ty možnosti byly dost zůžený. A tady bych zase vyzdvihl Tekkitovu větičku co se mi moc líbila: "Právě vy (lidi co žijou komunitním způsobem života) by jste měli chápat jak je důležitý aby měl každej možnost žít tak, jak mu to vyhovuje - najít si vlastní cestu!"