SESTRENICE_HADA: Musím ale podotknout, že na Šumavě jsem měl jeden z nejsilnějších vandrovních zážitků v našich a přilehlých krajích:
Šel jsem podvečerem po hranici z Luzného směrem na Medvědí vrch a protože se už docela stmívalo, slezl jsem z hřebene na českou stranu s tím, že někde na nějakým potoce zakempuju (oheň, čaj, kotleta, přístřech, spacák). Jenže: mapa značně neseděla, cesty byly jinde a i reliéf měl slabiny, takže jsem docela slušně zabloudil. Nevěda pořádně kde se nacházím, vylezl jsem v houstnoucí tmě na kopec, že se zorientuju podle nějakých světel, vysílačů nebo staveb, prostě toho čeho v krajině střední Evropy až moc. Při pohledu z kopce mě přeběhl mráz po zádech: kolem dokola NIC, jenom mrtvé stromy, mezi nima mladé smrčky a oblé hřebeny kolem dokola.
Tenhle pocit jsem zažil jenom párkrát, nejblíž na Ukrajině. Že se toho dočkám u nás mě v životě nenapadlo...