Nevyzna se nekdo z vas v takovejch tech podivnejch edicich jako Duncan Taylor a kdosi Rattray apod.?

momentální sbírka doma...

Bowmore dost překvapilo momentální číslo jedna, Ardbeg klasika pro odvážné, BlackBush je strašnej hubolep ale občas si ji dávám s kolou na ledu, Glenmorangie - značka která mě přivedla k maltkám, nová flaška nová etiketa velice hezká kampaň a pořád ta stejná kvalitka aka pro každou příležitost...

MACHALIK: Takže je rozdíl jenom v barvě? :o)))

Porovnavat Auchentoshan Limited Edition Cask Strenght 18 yo zranou v sudech po sherry s Auchentoshan Limited Edition Cask Strenght 17 yo zranou v sudech po bordeaux je jak testovat brunetu proti blondyne... zaroven. Proste bozi. Nebejt to ja, tak si zavidim.

Jinak Lagavulin je fajn, ale po cask strenght whiskach ho nejak nemam potrebu pit, to uz spis na rozjezd. Od Laphroaig tady mam Quarter Cask 10 yo a dneska uz ho preferuju pred Lagavulinem. Je min vysolichanej, vic uprimnej, driv jsem to tak nemel, ale poradi se obratilo. Jinak se musim priznat, ze Islay me uz trochu nudi a podnikam ted vypravy do jinych casti Skotska. Viz Auchentoshan (mj. vlastnena japonskou firmou Suntory, ktera vlastni i Bowmore, znate z Lost in Translation). Az uzavru tuhle znacku, chystam se na Macallan, kterej uz jsem mel kdysi doma, ale jakejsi mladej.
Strasnej konicek.

Nechcete nekdo vyzkouset Caol Ila?

jsem zvrhlík :))) dneska jsem si dal šestnáctku. při mém věku bych se měl pohlédnout už přece jenom někde jinde. jmenuje se Lagavulin ;)

trochu mě překvapila ... čekal jsem něco komplikovanějšího, ale ne. Jednoduše "chutná". Po Laphroaigu - cask strenght (nevím jak normální) mi ta jednoduchost trošku ubírá na kráse. Ale jinak není nic co by se mu dalo vytknout.

MACHALIK: No však já to také psal z pozice toho tvého kamaráda - bylo mi jasné, že většina těch flašek plných "tekutého zlata" bude tvých. ;)

Nu což, když už nic lepšího, alespoň toho nejobyčejnějšího Jamesona si dnes večer doma uliju zcela určitě. :) Tak tedy příjemnou ochutnávku přeju.. a jsem zvědav na tu fotodokumentaci..

Stepni vlk: Kamarad je bezvadnej, nicmene vetsina tech whisky je mych. Zitra budeme opet delat ochutnavku, tentokrat s jinymi kamarady a u me doma, mam tady Quarter Cask Laphroaig, Lagavulin 16, Cask Strenght Auchentoshan 18 a Cask Strenght Bowmore 16 Limited Edition (ta je snad ze vsech nejlepsi, opravdovej klenot), a samozrejme Midleton a jeste jsem vzadu ve spajzu nasel Bushmills 10, o ktere jsem si myslel, ze jsem ji uz vypil. Mozna provedeme i test konaku, moje Hennessy XO proti kamosovymu Curvoisieru XO, ale to asi nepujde po tech whiskach. Udelam zase fotku :)

MACHALIK: Ha, takového kamaráda bych si také nechal líbit. :)) Panebože, to je jak fotka z ráje (samozřejmě v rámci tohoto klubu)! Zrovna nedávno jsem přemýšlel o tom, jak rád bych se zúčastnil nějaké té ochutnávky více druhů whisk(e)y a ty mi to tu takhle "bezostyšně" vrazíš pod nos, hehe..

DREAMCASTER: Vrcholně zajímavé :-))) Kde to přesně bylo?

MACHALIK: ta nejlepsi je v popredi, tak to ma byt! :)

Jen dodam, ze na fotkach je pouze ta lepsi polovina whisek, ty horsi jsem nefotil, ale bylo jich zhruba taky tak.

Vyfotim vam svuj spajz :)

MACHALIK: Uaaaaaaaaaaaaaau... já chci taky!!

Jen zpráva, že jsme s kamarádem (už podruhé) dělali velký test a ochutnávku všech druhů whisk(e)y, a že to je pokaždé bezvadná akce.





Midleton je masakr!

VALDA: Zrovna v Leeds jsem whisky kupoval v takovém malém krámku, co vypadal jako smíšené zboží, ale měli tam docela výběr. Ale bylo to dost na okraji města, u takového toho katolického kongresového centra. A při té příležitosti vedl kolega (nejmenovaný kanadský profesor theologie :-)) následující rozhovor s prodavačkou:

Kolega: Tak bychom si dali támhletu a támhletu whisky.
Prodavačka: Ale ovšem, ovšem, na příjemné večerní posezení, že?
Kolega: No, spíš tak nějak na přežití, my jsme tu na konferenci, víte...
Prodavačka: No to bude ale asi ukrutně zajímavá konference...
Kolega: Máte pravdu, tak raděj ještě jednu lahev.

:-)))

no tady (Leeds) je to taky prima, ale ne proto, že by ta whisky byla nějak levná (anebo vlastně jak se to vezme, viz. dále). Cena je v porovnání s ČR celkem stejná - porovnával jsem hlavně "běžné" značky jako daniels, honza chodec, ... ??? ... no a tak :) Prima je tu to, že dobrou whisky jde pořídit, aniž by se člověk musel omezovat někde jinde. (no dobře, teď škudlím no komp, takže kultura trošku zaostává, ale jinak to celkem jde :D).
Jinak třeba Glenfiddich tu stál taky kolem 20ky, ale v librách - což je trošku rozdíl, ale dál to docela sedí.
Ale narážím na zcela nečekaný problém ... v hypermarketech jsou whisky celkem k dostání, ale výběr je tam zkrátka omezený a basta ... a doptat se na nějakou speciálku se mi zatím zkrátka nepodařilo ... většinový anglán prostě nakupuje v Morrisons, Tescu a Asdě. Hmm ... :/
Nejblíž tomu, co by se mi líbilo, bylo makro, ale taky to nebylo echt, i když tam měli hezké věci :) Tuším mmj. 18yo The Glenlivet (a snad i 26 letého stařečka), několikero zajímavých Glenmorangie, Talisker (bohužel jenom klasiku) ... no a tak si tu žijem.
A Middleton nikde :(

DREAMCASTER: Tady v Bernu to v tomto ohledu taky docela ujde. :-))

ty jo ted jsem byl v Rajchu a tam ceny a moznost vzberu singl mallt whisky me velice potesilo cca flaska 10. Bushmills cca 19E Glanfidich kteroui jsem si privez 12. za 20E a 18. za 23... no atd...... talisker za 27... proste bozi bzl to Shop co se jsmenuje Real krom luxusnich whisek tam byl paradni Rumajzl 7 leta Havana za 27 proste bajoooooo!!1 bohuzel jsem tam byl kolem 9ty a mel jsem jen 15 minut na ty 3 regaly plny dobryho chlastu za priznivou cenu...

Lagavulin mám 16 a Midletona klasiku Very Rare, on se jinej nedělá (pokud nepočítáme Midleton 1973, kterej je nezaplatitelnej).

Jinak jsem předevčírem porovnával Talisker, Oban a Lagavulin; pravda, bylo to v hospodě. Nicméně Talisker mi přišel nejhorší, necítil jsem tam ani moc tu rašelinu, snad byl jen vyvětranej, Oban o poznání lepší, jemnější a přitom bohatší v chutí, a tornádo Lagavulin to vše zase rozmetalo :) Musím si je všechny koupit domů a v klidu popít.

VALDA: mnooo ... takže Laphroaig, oreginal cask strenght ... po prvním doušku jsem byl trošku na rozpacích. Ale to je jen moje chyba ... od předvánoc (byl jsem doma a má whisky byla tady :) jsem whisky nepil a "z mosta do prosta" se napít něčeho takového bylo nemoudré ... to jsem mohl tušit. Obzvláště když se většinou zabívám Glenmorangie, kterážto je o poznání jemnější.
Tak jsem začal odznova. Dal jsem na zahřátí skleničku druhé zmiňované a pak se vrátil k Laphroaigu. Bomba!
Kdysi jsem se se tu ptal na kombinaci doutníku a whisky ... s tímto pitím netřeba ... asi byste ten dodatečný kouř necítili. V jednom (prvním) doušku ho do sebe dostanete tolik, kolik se vám jinak asi nikdy nepodaří. Jinak je chut velmi silná ... předevčírem večer jsem měl asi dvě skleničky a celý včerejšek jsem ji cítil v puse :) ... a překvapivě jemná (mnoho odstínů, ale kromě toho kouře jsou to spíš takové podtóny).
Jsem zvědavý, jak dopadne ve srovnání s Taliskerem ... ten je hlavně po rašelině ... ale už jsem ho dlouho nepil ... (a těším se, že co nejdřív budu)
Poznatky: vzhledem k tomu, že je to oreginal cask strenght, tak má volume 55,7% tzn. je silná a ostrá (vůně i chuť) ... takže ji ředím balenou vodou ... vynikne jak vůně, tak i chuť. Oni doporučují dát dvakrát tolik vody co whisky - tuším jsem to prvně udělal a bylo to fajn, ale až moc vodové. Mé optimum je 1:1 první sklenička 0,5:1 každá další.

MACHALIK: ten Lagavulin a Midleton máš jaký? "Obyč." anebo nějakou specialitku? Už máš Taliskera? :)

Budu muset ozkoušet když tady o tom tak básníte!