Jeden takový příběh a doporučení podniku v jednom, ať to tu trochu oživím..
Před nějakým časem jsem pro známého sháněl Brno Gourmet Map - což je mimochodem výborná záležitost, vycházející měsíc co měsíc, pro orientaci v brněnských restauracích, barech, kavárnách či hospodách; mapka s očíslovanými puntíky v rámci širšího centra a k tomu legenda - a nikde na ni nemohl natrefit. Pak jsem ovšem na základě jejich Facebooku zjistil, že tam má větší reklamu Air Cafe, které mi shodou okolností právě tento známý coby výbornou kavárnu doporučoval k návštěvě. Řekl jsem si, že tam by to mít mohli, a jednoho pozdního večera se tam vypravil.
Přišel jsem tam někdy kolem desáté a koutkem oka okamžitě zaregistroval na baru ležící mapku. To už se ke mně ale vrhal barman a ptal se, čím může sloužit. Ježto jsem od přírody těžký asociál a lehký misantrop, je mi něco podobného spíše nepříjemné, takže jsem poděkoval a řekl, že se jen porozhlédnu. Sbalil jsem mapku a prozkoumal terén. Od pohledu to byl takový mix kavárny a baru. Vše ve stylu holdu českým válečným pilotům (dokonce i nápojový lístek je v tomto duchu, jak jsem posléze zjistil).
Ten barman, který se na mne prve vrhl, byl jeden z majitelů, mladší z bratrů Kronkových (pro zajímavost, synů zpěváka skupiny Kern). Právě na toho jsem se obrátil s několika otázkami, protože mi přišlo hloupé zase jen tak vypadnout. Mimo jiné jsem se ho zeptal na to, jakou mají kávu. Odpověděl, že nejedou v nějakých trendech se 100% arabicou, a že používají klasický poměr 70 % arabica, 30 % robusta, což si nechávají míchat tuším že v Terstu. No, a zeptal se mne, jestli chci ochutnat. Neměl jsem důvod odmítnout a současně jsem ho poprosil o nápojový lístek a jal se studovat, co že mají v nabídce.
Když jsem se ho ptal na šíři míchaných drinků, nějak jsme se dostali také k tomu, že se specializují na rumy, že jich mají na 260 druhů. Neberou vše, nicméně od každého výrobce jen to, co je po ochutnávkách zaujme a co považují za dobré, popř. co má zajímavý příběh, když už panák stojí majlant. Mezi tím neustále poletoval po podniku, každou chvíli se bavil s někým jiným. Nějak jsme se dostali také k povídání o vínu a on mi řekl, že tam má zrovna výbornou Pálavu, a že mi dá ochutnat. Takže jsem dostal do stopky vzorek. A stálo to za to.
Když jsem pak chtěl platit za tu kávu, řekl že to byla pozornost podniku, vrazil mi vizitku a řekl, že na tom čísle si mám případně objednat stůl, až budu chtít přijít. Odvětil jsem, že na mne udělal opravdu výborný dojem, a že mne tam zcela určitě neviděli naposled. Odpověděl, že je ta práce prostě baví, potřásl si se mnou rukou a já odkráčel..
Dnes jsem se konečně dostal k tomu, abych tam zavítal. Přestože mezičasem uplynuly skoro 3 týdny, onen barman se opět po chvíli vrhl ke mně, potřásl mi rukou a dal mi najevo, že si mne pamatuje. Řekl jsem, že jsem se přišel nechat zasvětit do světa rumu. Ačkoliv tam tentokrát bylo narváno mnohem více než minule, věnoval se mi po dopití každého panáku, přičemž mi ke každému ze 4 vzorků (víc jsem toho nestihl) řekl nějakou zajímavost, nebo minimálně základní popis. Za okamžik po prvním naservírovaném rumu - při kterém mi sám od sebe řekl, že mi bude dávat malé panáky, abych to po druhém nezabalil a mělo to tedy nějaký význam - mi na baru přistála také sklenička s vodou a ledem..
No, a tady je mé dnešní rumové menu:
I. Bacardi 8 YO - Bacardi údajně tak trochu zaspalo boom rumů a teď se to snaží dohnat. Tohle by prý měla být jeho vlajková loď.
Moje hodnocení: Docela dost voňavé a v chuti podobné whisky, ale ne tak tvrdé. Celkové nic moc zajímavého. Podruhé bych si to nedal. Ideální do míchaných drinků.
II. Appleton Estate 12 YO - Údajně bez přidaného cukru. Ideální pro míchané drinky.
Moje hodnocení: Vcelku nevýrazná vůně a obdobně na tom bylo i s chutí. Nic, co by mne přimělo dávat si tento rum znovu. Pokud bych si dal pouze tyto dva rumy, tak na rumy zlomím hůl a nadále je budu pít toliko v rámci mého oblíbeného Daiquiri.
III. British Navy Pusser's Rum (54,5 % alkoholu) - Angličtí námořníci měli údajně nárok na panák tohoto rumu denně. Platilo to až do 31. července 1970, kdy bylo toto nařízení zrušeno. Protože firma, která ho vyráběla, měla pochopitelně obrovské zásoby tohoto rumu, tento byl poté uskladněn v kameninových sudech. Po 40 letech ho opět začali prodávat coby raritu, přičemž panák vychází na cca 8 stovek. Údajně je i chuťově jiný, což mi vzhledem k uskladnění v kamenině přišlo divné, takže jsme se s barmanem shodli, že s ním asi přeci jen museli něco provádět.
Moje hodnocení: Výraznější vůně po karamelu, možná i créme brûlèe. Vzhledem k obsahu alkoholu až nečekaně (pří)jemný a lehký na jazyku. V dochuti pak kávové zrno, možná rozinky či jablečný mošt. Opravdu skvělá záležitost.
IV. Rumbullion Navy-Strenght (57,4 % alkoholu) - prý klasický vánoční rum, barmanův oblíbený, stejně jako ten předchozí. Obsahuje více přidaného cukru.
Moje hodnocení: Velmi intenzivní vůně hřebíčku a skořice. Teplý, nasládlý a vláčný na jazyku. Chuť pomerančové kůry a snad i vanilky. Dochuť kořeněná. Tak trochu kontrast oproti předchozímu, ovšem opět hodně zajímavá záležitost. Byť tedy spíše pro ty, kdo si potrpí na sladší a voňavé pití. Mně jeden malý panák stačil bohatě.
Tolik tedy dnešní ochutnávka - pokračování příště.
PS: Původně jsem si k tomu chtěl dát nějaký sladký dort (mají tam od pohledu hodně zajímavé záležitosti včetně mrkvového či dortu z čokolády Valrhona), ale nakonec mne zaujala nabídka francouzského slaného koláče Quiche, dnes se špenátovou náplní. A rozhodně jsem této volby nelitoval..