EARL: na prazaka celkem fajn typ...
nakonec jsem sel do Spiritu. A svoji spokojenost bych oznacil jako 90%.
Michacky ok. Kafe ok.

Mascaro.
Je to jen jalovec.

Jakej Gin, když chci mít hlavně tu "jalovcovost"? Koupil jsem si Hayman's Old Tom ("traditional victorian style") a je to takový kytičkový, no.

MACHALIK: Já bych to zatím nehrotil. Byl to přeci jen teprve první panák. Navíc bych je rád všechny překoštoval i s tebou dohromady. Pak se uvidí... Ale každopádně dík.

STEPNI_VLK: Neuvěřitelný :) Vitacit si teda nepamatuju, musím prostudovat svoje starý poznámky. Každopádně obě lahve odkoupím, kdyby měly být nepitelný.

Penderyn Madeira Finish 46 %, nefiltrovaná, nebarvená (995 Kč)

První dojem: Vysoká láhev i krabice, která má průhled zepředu i zezadu, připomíná mnohem více víno než whisky. Barva opět chcankově žlutá. Whisky pochází z jediné palírny ve Walesu.

Vůně: Už při nalévání mi o nos brnkla vůně, jako když se koštuje ve vinném sklepě (pocházím z vinařské rodiny). Je v ní cítit vinný odér - možná i čerstvé mláto. Zpočátku trochu toluen, nebo lepidlo Kanagon. Také lehký závan dřevitosti. Po řádném zahřátí vystupují citrusy a rozinky. Po dopití navíc kyselé želé bonbony a ještě víc ten starý socialistický Vitacit. :)

Chuť: Jemná, zprvu nijak zvlášť výrazná. Postupně se objevuje lehce svíravá sladkost spolu s oním vinným podtónem. Cukrkandl. Na pozadí jemná tříslovina, která postupně začíná dominovat.

Dochuť: Subjektivně velmi krátká. Postupné polevování oné svíravé třísloviny v chuti. Poté dřevitost a úplně nakonec taková podivně nakyslá slanost.

Suma sumárum, působí na mne tak trochu jako kříženec whisky a vína. Zajímavé obohacení mé "whisky-rodinky", ale na první dobrou mne zdaleka neoslovuje natolik jako Deanston. Uvidím časem.


Penderyn Sherrywood 46 %, nefiltrovaná, nebarvená (1195 Kč)

První dojem: Viz předchozí.

Vůně: Zpočátku podobný vjem jako u předchozí - vinný sklep a odér. Po zahřátí sušené meruňky. Opět lehce lepidlo. Vitacit. Rumová tresť. Jemný náznak karamelu.

Chuť: Jemná, zprvu nijak zvlášť výrazná. Ovoce. Gumoví medvídci. Celkově o dost výraznější sladkost než u předchozí.

Dochuť: Ještě kratší než u předchozí. Dojíždí sladké tóny. Vše hladké, nikde nic nevystupuje. Na úplném konci pak opět onen zvláštní, kyselo-slaný ocas.

Suma sumárum, zajímavé pro srovnání odlišného konce dozrávání stejné whisky. Tedy potvrzení toho, co tu celou dobu tvrdil Machalik. Obě dvě navíc na hony vzdáleny klasické skotské. Je to opravdu spíše něco mezi irskou a skotskou, jak mi říkal Machalik. Takový whisky úlet, řekl bych...

Deanston 12 yo 46,3 %, nefiltrovaná, nebarvená (995 Kč)

První dojmy: nádherný, jednoduchý design obalu a flašky. Světlá, chcankově žlutá barva jen potvrzuje to, že karamel tahle ručně dělaná whisky z nezávislé palírny, která vznikla z bývalé přádelny a donedávna produkovala jen whisky pro míchání blended whisky, neviděla ani omylem. Mimochodem, energii bere palírna přímo z řeky Teith, u které je postavena (pro ty, co fandí zelenému myšlení). Funguje od roku 1967.

Vůně: Med, spousta medu - úplně pohladí po nose. A taky propolis. Trocha vanilky. Možná citrusy. Po napití a dalším čichání celkově i sušenky či perník.

Chuť: První jdou citrusy, nebo spíš citronová kůra. Pak taková ta svíravost medu. Nakyslost kombinovaná se sladkostí, které ale není tolik, jako třeba u šery bomby jménem A'bunadh. Lehká natrpklost. Nic nedominuje, vše relativně v harmonii. Postupem času díky slinám zahušťování do krémovité konzistence, což mám obecně hrozně rád. Trochu kvítek taky.

Dochuť: Zvláštní, nezvyklá. Ne nijak mohutná, středně dlouhá. Jako bych žvýkal trávu. Trochu ta hořkost citronové kůry. A trochu i dřevitost.

Suma sumárum, whisky, co má svůj ksicht a na nic si nehraje. Žádná vyšolíchanost. Jestli byl tohle ten první, všeobecně spíše hůře hodnocený panák, tak se už teď vyloženě těším na to, co přijde časem. Za tyhle prachy hodně solidní poměr cena/výkon.

a story k tomu, byl jsem na podzim tyden pracovne v Petrohradu a za ten tyden jsme ve dvou vypili solidnich par litru nejruznejsich bezne dostupnych znacek, a ani jedna nebyla spatna, a to normalne vodku nepiju vubec. bez zapijeni, max. prikusovat suseny kalmary..

za sebe muzu doporucit zlatou carskaja vodku

MACHALIK: Původně jsem si je chtěl šetřit na bůhvíkdy, ale seru na to. Vezmu je dnes jedním šmahem. Zvláštně, protože pouze ze sudů po skotské Islay whisky nakouřeného Penderyna, třetího do party, bohužel neměli. Snad dokoupím časem...

FIRED: tohle všechno akceptuji, ALE někdy prostě ta chuť na to, dát si samotnou vodku, přijde. A proto musí být jedna, dvě lahve doma:)

FIRED: pardon za preklepy...

STEPNI_VLK: Su strašně zvědavej, co na ně řekneš. Neměli černej, nakouřenej Penderyn?

MACHALIK: no já celkem zíral, když jsem viděl regály některých ruských obchodů. To co zabere u nás komplet sortiment vín, tak tam měla jen vodka:)

Já bych se právě rád k vodce vrátil, tak zjišťuju, co se u nás dá sehnat. Ale zas opatrně, nad litr bych se u vodky dostal nerad.

GOSHEWAN: Jo, a když už jsme u toho, zkus napsat alespoň jednu whisku (nebo klidně dvě, tři, záleží na tobě), kterou hodnotíš úplně nejvýš ze všech, co jsi kdy pil. Ideálně včetně toho, co ti na ní chutná, resp. čím tě dostala. Prostě takové malé zhodnocení chlastacích dojmů.

Ostatní se klidně mohou přidat se svými top flaškami (či top 3 flašek)...

Slibuju, že jakmile pořádně nakoštuju všechny ty láhve, co jsem poslední dobou koupil, tak sem také něco nahodím. A jestli mi nebude chutnat Machalikem vychvalovaný Penderyn a Deanston, tak mu nakopu je pošlu k adopci. :)

BRUKEV: Vodka!!!
Za mě: jakákoli originál ruská nebo ukrajinská, vysoký modely. Mám teď doma Ruskej standard Platinum, Běluhu Platinum, Altaj, Bajkaj, Ladogu, Marusju a ještě jednu, jejíž jméno si teď nevzpomenu. V Rusku jsou zadarmo a jsou strašně dobrý.