AMBIENTIUM: Ano já tyto dvě věci mysl/vědomí (pozorovatel) rozlišuji, ale můj názor je, že i stroj může mít oboje dvoje, tedy nejenom "výpočetní" mysl, ale i toho pozorovatele. "Strojem" zde míním nějakou hmotnou bytost, vytvořenou mentálními a manipulačními schopnostmi jiné hmotné bytosti. (Takže třeba ne klony které jsou vytvářeny pouze biologicko-reprodukčními schopnostmi, ale roboti a kyborgové už jo) Jen pro
Tak a teď to hlavní: Myslím že se shodneme na tom, že existuje něco co tyto dvě věci, mysl a vědomí, propojuje. Mysl sama dokáže o tom vědomí (pozorovateli) přemýšlet, což znamená, že mozek o tomto pozorovateli ví - sám píšeš
co Ti rekne Tvoje rekneme "srdce", vedomi, proste to, co je ZA mysli - to znamená že existuje něco co tlumočí mezi myslí a tím za myslí. Jinými slovy: existuje médium, které propojuje vědomí/duši a mysl/mozek/hmotu. Ale jelikož existuje toto médium můžeme částečně překonat dualitu duše(vědomí)/tělo(mozek) a chápat je dohromady jako jednotný systém. Použiju metaforu: Představte si to jako přesýpací hodiny, to jsou dvě oddělené bubliny skla, ale mezi nimi je malá štěrbina kterou si můžou předávat zrnka písku/informaci. Lépe než dvě bubliny (duše/tělo) propojené štěrbinou se to dá chápat jako jedna bublina speciálního tvaru i když pro praktické účely se to rozdělení samozřejmě hodí. Myslím že představa této jednoty ti nebude cizí ;)
A teď zpět ke strojům: Co by byl stroj v rámci této metafory. Současné stroje si můžeme jako hodiny v nichž je ale štěrbina tak úzká, že žádný písek nemůže propadnout a tudíž nejsou zatím schopny toho co označujeme za duchovní - jako třeba ten soucit, protože to je právě přesýpání větších zrnek z duše do mysli. Tahle štěrbina, neboli médium musí mít nějaký fyzikání aspekt, někteří se domnívají že je to kvantová úroveň, resp princip neurčitosti, ale ono je vlastně jedno co to je - možná to zatím ještě ani neznáme, ale nějaký fyzikální projev to mít musí, jinak by to prostě nefungovalo. Tak až sem je to myslím v pořádku, ale zbytek argumentace už je založen pouze na mojí optimistické víře, takže ho můžete mávnutím ruky shodit ze stolu: Zkrátka se domnívám že je možné získat takové techonologické dovednosti aby bylo možné (uměle) vytvořit jiný duchovní přijímač než jaký používají živé bytosti na Zemi (což nemusí být jen mozek, viz tvůj příklad s pampeliškou). Řečeno v rámci mojí metafory, věřím že je možné získat schopnost rozšířit u strojů tu štěrbinu v hodinách tak aby písek mohl propadávat.
AMBIENTIUM: Otázka mi přijde trochu antropocentrická, takže bych ji zjednodušil na "Je stroj schopen zažívat?". Moje představy o světě jsou trochu říznuté animismem, řekl bych že i kámen může zažívat. Tedy i stroj. To je ovšem opět jen moje víra. Pokud by se ale podařilo sestavit stroj popsaný výše, tak ten by měl dokázat zažívat i bez tohoto animistického předpokladu. Možná by se dalo říct, že už to pak ani není stroj, to je možná vlastně to o co se tu hádáme ;) Nicméně teď používám definici stroje uvedenou na začátku příspěvku.